Ukazuje se, že psychoaktivní látky obsažené v houbách lysohlávkách, mohou mít pozitivní vliv na duševní zdraví pacientů v terminálním stádiu rakoviny, ovšem jen málo z nich k nim má v současné době přístup. Změní se to?.

Lysohlávky, známé také jako „houbičky“, rostoucí prakticky po celé planetě, mají halucinogenní účinky. Obsahují psilocybin, který vedle halucinací vyvolává i změny vnímání, zvýšenou introspekci a u některých jedinců dokonce euforii a zvýšenou kreativitu.

Nyní se ukazuje, že by lysohlávky mohly být nadějí i pro nevyléčitelně nemocné, kterým by mohly pomoci vyrovnat se se strachem ze smrti. Valorie Masudová, lékařka ze SATA Centre for Conscious Living, se zabývá zkoumáním účinku psychedelických drog na lidi s terminálními diagnózami.

Léky s obsahem psilocybinu mohou pomoci s „existenční složkou bolesti, která je spojena s duchovními a psychologickými zážitky,“ myslí si lékařka. Což je podle ní něco, na co má konvenční medicína jen málo nástrojů.

V Kanadě mělo v posledních pěti letech legální přístup k psilocybinu prostřednictvím speciálních programů přibližně 400 pacientů v terminálním stádiu a několik zemí již podobné užívání povoluje, ve Spojených státech však něco takového stále není možné.

Oproti tomu v EU nyní probíhá průlomový výzkum využití psychedelik v paliativní péči, do kterého je zapojen i český Národní ústav duševního zdraví.

Psychická úleva pro terminálně nemocné

Z nejrůznějších zkoumání totiž vyplývá, že tento psychedelický lék sice neléčí rakovinu či jakékoliv jiné onemocnění v terminálním stádiu, ale často snižuje deprese, úzkosti a strach ze smrti, které je doprovázejí.

„Fakta o jejich životě se nemění, ale mění se způsob, jakým je interpretují. Jsou schopni vyprávět celý příběh svého života, kde nemoc již není dominantním tématem,“ říká Manish Agrawal, lékař a generální ředitel společnosti Sunstone Therapies v Rockville v Marylandu.

Již dřívější studie s psilocybinem prokázaly významné výsledky u nemocných v mnoha aspektech jejich duševního zdraví. Studie z roku 2011 na Kalifornské univerzitě v Los Angeles například zjistila prudký pokles úzkosti u dvanácti pacientů s pokročilým nádorovým onemocněním.

V roce 2016 psilocybin zlepšil náladu a úzkost u 80 % z 51 pacientů s rakovinou léčených na Univerzitě Johnse Hopkinse, zatímco více než 60 % pacientů léčených na Newyorské univerzitě (NYU) cítilo šest měsíců po podání léku menší beznaděj.

„Toto je změna paradigmatu,“ říká Anthony Bossis, klinický psycholog na NYU, který se na výzkumu podílel.

Lysohlávky nejsou pro všechny

Zatímco antidepresiva poskytují pouze symptomatickou úlevu, psychedelika „umožňují člověku potenciálně prozkoumat svoji nemoc, svůj život a další věci, které jsou existenciální a smysluplné, což často snižuje míru utrpení,“ domnívá se Bossis.

Psilocybin také snižuje demoralizaci, kterou mnoho lidí prožívá, když je u nich diagnostikována vážná nemoc, a to i v případě, že netrpí klinickou depresí. Z psychedelických léků by mohli mít v oblasti duševního zdraví prospěch i dlouhodobě nemocní pacienti, kteří se nenachází v terminálním stádium nemoci.

Ovšem u některých pacientů může po užívání psilocybinu dojít i ke zhoršení stavu, před čímž varovalo více než tucet výzkumníků včetně Bossise v článku v časopise Journal of Palliative Medicine. U jednoho z osmi účastníků kanadské studie došlo ke zhoršení depresí, problémů ve vztazích i duševní pohody po používání tohoto léku.

Během užívání může droga způsobit bolesti hlavy a nevolnost a také zvýšit srdeční frekvenci a krevní tlak. Z těchto důvodů, stejně jako kvůli halucinogenním účinkům, by se někteří lidé v terminálním stádiu psychedelickým lékům měli obecně vyhýbat, včetně osob se srdečním onemocněním nebo psychózou.

Zdroj: National Geographic