Domů     Historie
Lidé ovládli oheň dříve, než se dosud myslelo
Martin Janda 14.2.2026

V nenápadném poli v hrabství Suffolk na východě Anglie došlo k objevu, který vědce nutí přepsat dlouho přijímanou představu o tom, kdy lidé poprvé vědomě rozdělali oheň. Nové archeologické nálezy z místa zvaného Barnham ukazují, že lidé ovládli oheň už před 400 000 lety..

A to je v učebnicích prehistorie skutečně významný posun, protože dosavadní nejstarší nálezy o zkrocení ohně, které byly odkryty ve Francii, pocházely z doby před 50 000 lety. Samozřejmě, zde je potřeba odlišit využívání přírodního ohně a jeho přenášení pomocí žhavých uhlíků a schopnost samostatně rozdělat oheň, o které je řeč.

Podle studie, která vznikla v rámci dlouhodobého projektu Pathways to Ancient Britain, a publikace se dočkala v odborném časopise Nature, tým vedený odborníky z Britského muzea identifikoval v jílovišti vrstvu vypálené hlíny s výrazným červeným zabarvením a několik kamenných nástrojů popraskaných vysokým žárem, což jsou jasné stopy opakovaného pálení na stejném místě.

Geochemické analýzy ukázaly, že půda zde byla znovu a znovu zahřívána na vysoké teploty, až nad 700 °C, což svědčí o vědomém rozdělávání ohně a jeho udržování v čase.

Zásadní roli při výzkumu sehrály pazourkové štěpy, které vykazují typické známky tepelného poškození. Jejich struktura a způsob popraskání odpovídají právě působení teplot přesahujících 700 °C, což je přitom hodnota, která při běžných lesních požárech vzniká jen zřídka a když už, tak krátkodobě a v korunách stromů, nikoliv při zemi.

V Barnhamu však byly tyto stopy nalezeny opakovaně ve stejné vrstvě, což ukazuje na dlouhodobé a záměrné používání ohně na jednom místě. Pozornost vzbudily také fragmenty pyritu, který kromě jiného dokáže vytvářet jiskry při úderu o křemen.

Geologická analýza prokázala, že pyrit se v okolí lokality přirozeně nevyskytuje, což naznačuje, že jej lidé museli přinést z jiných oblastí a používat jako nástroj k rozdělávání ohně.

V samotné lokalitě nebyly nalezeny lidské kosterní pozůstatky, identita tehdejších zakladatelů pradávných ohnů je proto odvozena nepřímo. Na základě stáří vrstvy a srovnání s jinými evropskými nalezišti se vědci domnívají, že šlo o rané neandertálce nebo jejich blízké evoluční příbuzné.

Moderní Homo sapiens se totiž mimo Afriku trvale rozšířil až o několik set tisíc let později. „Raní neandertálci rozdělávali oheň v Británii přibližně před 400 000 lety, zatímco náš druh se v té době vyvíjel ještě převážně v Africe.“ upozornil antropolog Chris Stringer z britského Národního přírodního muzea.

Schopnost vyrábět a kontrolovat oheň je považován za jeden z nejzásadnějších zlomů v lidské evoluci. Oheň poskytoval v chladném klimatu severní Evropy teplo a světlo, umožňoval ochranu před predátory a zásadně změnil způsob přípravy potravy.

Tepelná úprava masa a rostlin zvyšovala jejich stravitelnost a bezpečnost, což mohlo mít dlouhodobý vliv na vývoj lidského metabolismu i mozku. Stejně důležitý byl i sociální rozměr ohně, protože ohniště vytvářelo prostor pro sdílení potravy, komunikaci a upevňování sociálních vazeb.

Zdroje informací a fotografie
Související články
Historie 10.11.2026
V průběhu 2. světové války uvízlo v náruči nesmiřitelného živlu mnoho plavidel. Rozlehlé „pohřebiště“ představuje oblast Tichomoří, kde sváděly tuhé boje spojenecké síly s námořníky země vycházejícího slunce. Na dně tu leží bitevní lodě Spojených států amerických, Velké Británie, Austrálie nebo Japonska. Ty se staly pomyslnou rakví pro tisíce vojáků, kteří zde zahynuli. Žádnou úctu […]
Jak se sem ty nádoby dostaly? To je záhada! Anebo ne? Keramické amfory, „utopené“ poblíž tureckého ostrova, jednoduše vydržely déle než dřevo lodi, která je kdysi převážela. Po dlouhých tisíciletích zůstaly z plavidla jen kotvy a nádoby, v nichž byl uložen náklad. Od doby, kdy člověk vyplul na moře, šlo bezpočet lodí, člunů či parníků […]
Poušť rozhodně není místem, které by si většina lidí vybrala k životu. Nicméně existují oblasti s vyprahlou zemí, jež se dočkaly osídlení. Už v pravěku někteří naši předkové „zakotvili“ v pouštních regionech. Klíčová pro výběr správné lokality nebyla přitom jen přítomnost vody V rámci studie, zveřejněné v prestižním časopise Nature, se otázkou zásadních podmínek dávného osídlení […]
Současnou popkulturou mají lidé do jisté míry deformovanou představu o náboženství Vikingů, respektive o severském náboženství. To se začalo formovat už stovky let před naším letopočtem, a i když ho postupem času nahradilo křesťanství, rozhodně nebylo zapomenuto. Ve složitém systému tamní mytologie patří k nejvýznamnějším postavám bůh Ódin, označovaný také jako Woden. Dalo by se […]
Historie Zajímavosti 30.10.2026
Jedno z nejslavnějších děl světového malířství, Hvězdná noc od Vincenta van Gogha, v sobě možná ukrývá mnohem větší vědeckou přesnost, než se dosud předpokládalo. Nová vědecká studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports přichází s fascinujícím zjištěním: uspořádání hvězd a nebeských těles na plátně odpovídá reálné podobě noční oblohy z 22. července 1889. Vincent van […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz