Používání sprostých slov je společenské tabu, možná právě proto nadávky tak dobře fungují v případě, když si potřebujeme ulevit, že se nám něco nedaří nebo se vyhecovat k překonání překážek. Podle vědeckých zjištění totiž nadávání může zvýšit naše sebevědomí i fyzický výkon..
„V mnoha situacích se lidé – vědomě či nevědomě – brání v tom, aby využili svou plnou sílu,“ vysvětluje Richard Stephens, psycholog z Keele University, který vedl výzkum. „Nadávky jsou přitom snadno dostupný způsob, jak se cítit soustředěnější a sebevědomější a díky tomu podat lepší výkon.“ Nadávání totiž může zvýšit sílu a toleranci bolesti v testech, v nichž se účastníci snažili dosáhnout svých limitů, například při intenzivní jízdě na kole nebo snaze o co nejdelší udržení ruky v ledové vodě.
Sprostá slova jako motor desinhibice
Vědci zpočátku předpokládali, že nadávání vyvolává reakci typu „bojuj, nebo uteč“, ale nenašli žádné podpůrné důkazy, jako je například zvýšená tepová frekvence. Nejnovější výzkum místo toho naznačuje, že nadávání spouští stav desinhibice neboli oslabení společenských zábran, sebekontroly a společenských pravidel.
„Nadávkami se zbavujeme společenských omezení a dovolujeme si více se snažit,“ komentuje to Stephens.

Aby to vědci ověřili, provedli dva experimenty se 192 lidmi. V každém z nich byli účastníci požádáni, aby při provádění kliků o židli opakovali každé dvě sekundy buď nadávku dle vlastního výběru, nebo neutrální slovo.
Po dokončení cvičení pak odpovídali na otázky týkající se jejich duševního stavu během úkolu. Jejich odpovědi naznačovaly, že nadávání zvyšuje sebevědomí, zlepšuje stav mysli a odvádí pozornost od úkolu, což jsou důležité aspekty desinhibice.
Lepší výkon díky nadávání
Zároveň odborníci zjistili, že nadávání prodloužilo dobu, po kterou byli lidé schopni udržet klik o židli o 11 %. „Tato zjištění pomáhají vysvětlit, proč je nadávání tak běžné,“ říká Stephens. „Nadávání je doslova dietní, nenávykový, levný a snadno dostupný nástroj, který máme k dispozici, když potřebujeme zvýšit svůj výkon.“ Stephens se domnívá, že síla nadávek pravděpodobně spočívá právě v jejich tabuizované povaze.
Jeho tým nyní zkoumá, zda urážlivější jazyk přinese větší fyzické zisky, tedy jak dlouho účastníci studie zvládnou udržet ruku v ledové vodě při opakování buď mírných, nebo opravdu vulgárních nadávek.
Tým se rovněž zabývá tím, zda by zvýšení sebevědomí spojené s nadáváním mohlo pomoci i v jiných kontextech, jako je veřejné vystupování nebo oslovení objektu svého zájmu. „Existuje mnoho situací, kdy by nám váhání mohlo uškodit,“ domnívá se Stephens.
„Můžete jít do tiché místnosti, chvíli si zanadávat a pak vyjít ven a přednést svůj projev. Vsadím se, že to už lidé dělají.“ Na druhou stranu existují i situace, ve kterých je použití nadávek skutečně nevhodné, a na to by lidé rovněž měli pamatovat.
Zdroj: The Guardian