Vědci z Jad Vašem, Světového centra pro památku obětí holokaustu v Jeruzalémě, se dlouhodobě snaží identifikovat více než šest milionů Židů, kteří zemřeli při holokaustu. Koncem roku 2025 už znají jména většiny obětí.
Při práci přitom začali využívat také umělou inteligenci. Ovšem modely AI mohou historikům pomáhat i jiným způsobem.
Na podzim 2025 se třeba objeví informace, že i díky umělé inteligenci se zřejmě podařilo identifikovat muže s pistolí, který na snímku z 2. světové války míří na hlavu nešťastníka na okraji masového hrobu.
Fotografie známá jako Poslední Žid ve Vinnycji pochází z července 1941. Právě v té době začaly likvidace nejen Židů jednotkami Einsatzgruppen.
Jak ovšem vyšlo najevo, masakr se neodehrál v ukrajinském městě Vinnycja, ale ve městě v témže státě s názvem Berdyčiv. Onen člověk s pistolí byl označen coby Jakobus Onnen. Umělá inteligence ověřovala správnost této identifikace poté, co mužovu podobu porovnala se snímky, které dodal Onnenův vzdálený příbuzný.
Ten přitom reagoval na zveřejnění práce historika Jürgena Matthaüse, který se válečnou fotografií dlouhodobě zabývá. Algoritmy sloužící k rozpoznávání obličejů umějí pracovat i s těmi nejjemnější mi nuancemi.
Shodu mezi Onnenem a mužem s pistolí vyhodnotila umělá inteligence podle německé stanice Deutsche Welle jako velmi vysokou.
Navzdory svým nesporným přínosům však umí AI přidělat historikům i řadu vrásek. Experti opakovaně upozorňují, že se na internetu objevují snímky obětí holokaustu generované právě s využitím umělé inteligence a doplněné fiktivními údaji.
Na jaře 2025 se například v tomto směru vyjádří zástupci Památníku a muzea Auschwitz-Birkenau v polské Osvětimi. Ti mluví o falšování historie. Experti varují, že takové jednání znehodnocuje památku těch, kteří během holokaustu skutečně přišli o život, a navíc může přispívat ke zpochybňování holokaustu jako celku.
Nedlouho poté přijde dokonce zpravodajská stanice BBC s tím, že falešné snímky a příběhy zveřejňované v kyberprostoru mohou sloužit i k nemorálnímu obohacování.
