Na vpravování léků injekčně do těla reaguje náš imunitní systém zánětem v podobě otoku a zarudnutí. Z tohoto důvodu se pacientům, kteří podstupují chemoterapií podávají před infuzí protizánětlivé léky, které mají snížit nežádoucí imunitní reakci.

Nyní se ukazuje, že využití nanočástic jakožto nosičů léku, by mohlo snížit tyto vedlejší účinky léčby….

Už od doby asi před 3,8 miliardami let se viry snaží infikovat buňky a ty vymyslet způsob, jak v tom virům zabránit. To ostatně vedlo k vývoji imunitního systému u vyšších forem života. Klíčovým aspektem jeho fungování je rozlišování „vlastního“ od „cizího“, aby mohl zničit a odstranit cizí látky z těla.

Tím sice chrání organismus před viry, ale omezuje i účinnost léků. Tom Anchordoquy, profesor farmaceutických věd na University of Colorado, si myslí: „Jedním ze způsobů, jak zefektivnit účinnost léků, včetně jejich dopravení na místo určení, by mohlo být jejich zapouzdření do nanočástic.“.

Nanočástice vstupují do boje s rakovinou

Kromě detekce patogenů reaguje lidský imunitní systém také na poškození tkáně, a to v podobě zánětu – například zarudnutí a otoku – když jsou do těla injekčně vpraveny léky jehlou. Tato zánětlivá reakce je obvykle minimální, ovšem potenciál vyvolat setrvalou reakci se zvyšuje, pokud jsou léky do těla vpravovány pomalu po delší dobu, jako je tomu právě u chemoterapie.

Zánětlivé reakci má zabránit podávání protizánětlivých léků před zahájením samotné chemoterapie.

Průlomem v medicíně je v poslední době dodávání léků do těla prostřednictvím nanočástic. Tyto materiály – které mohou být vyrobeny z lipidů, proteinů, zlata nebo jiných složek – mají výhodu v tom, že jsou velmi malé:

Průměr typické nanočástice je asi deset tisícin milimetru. Jejich malá velikost umožňuje nemocným buňkám snadno je přijmout. Takže když nanočástice obsahují léky, mohou fungovat jako systém pro jejich podávání.

Tak tomu bylo například u vakcíny proti covid-19. I tyto nanočástice však může lidský imunitní systém vnímat jako cizí a spustit protizánětlivou reakci.

Reakce buněk na viry zlepší účinnost chemoterapie

Anchordoquy se pokusil přijít na to, jak by se tato reakce dala využít ke zlepšení léčby. Ve studii z roku 2022 o tom, jak nanočástice ovlivňují imunitní odpověď u myší, jeho tým zjistil, že vrozená imunitní odpověď vyvolaná počáteční dávkou nanočástic nesoucích lék také sníží účinky druhé dávky, pokud je injekčně podána krátce poté – obvykle během několika dní.

Způsobí, že se lék z těla vyloučí rychleji. „Tato reakce je podobná tomu, jak virová infekce spustí krátkodobou ochranu těla proti následné infekci jiným virem,“ dodává.

Jeden z klíčových aspektů tohoto ochranného účinku zahrnuje produkci proteinu zvaného interferon lambda. Tato molekula „zasahuje“ do infekčního procesu tím, že omezuje přístup virů k různým tkáním v těle.

Podobně interferon lambda, který se vytváří v reakci na první dávku tělu dodaných nanočástic, omezuje schopnost druhé dávky doručit lék do zdravých tkání v těle. Neovlivňuje však schopnost nanočástic dostat se k nádorům, pravděpodobně proto, že nádory mohou narušit imunitní odpověď.

Více léku k nádoru, méně ke zdravým buňkám

Chemoterapeutické látky dodávané do těla k ničení nádoru jsou pro zdravé buňky v těle toxické, proto pociťují pacienti při léčbě vedlejší účinky v podobě vypadávání vlasů, gastrointestinálních problémů či kožní vyrážky.

Použití nanočástic k léčbě rakoviny by dle Anchordoquye mohlo pomoci tyto vedlejší účinky zmírnit a jejich kombinace s interferonem lambda by mohla umožnit, aby lék zapouzdřený v nanočásticích zůstal v těle dostatečně dlouho na to, aby se projevil jeho plný účinek.

Jeho tým zkoumá, zda by přímá injekce interferonu lambda před chemoterapií pomocí nanočástic mohla pomoci omezit množství léku, které končí ve zdravých tkáních, a zároveň navýšit jeho koncentraci v nádorech.

Při testování postupu na myších s rakovinou tlustého střeva došlo u nich k prodloužení doby dožití a sníženému úbytku hmotnosti ve srovnání s myšmi v kontrolní skupině. V dohledné době by vědci proto postup rádi vyzkoušeli i u lidí s rakovinou, u kterých by mohl pomoci snížit toxické vedlejší účinky léčby a zároveň zlepšit její účinnost.

Zdroj: LiveScience