Huntingtonova choroba je vzácné dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku, pro které jsou charakteristické nekoordinované trhavé pohyby těla a snížení mentálních schopností. Progresi nemoci nebylo dosud možné zastavit a postižení umírali do 10 až 25 let od počátku příznaků. Nová genová terapie zdá se umí průběh nemoci výrazně zpomalit!.

Dosud schválené léčebné postupy se zaměřují pouze na zvládání symptomů Huntingtonovy choroby, které se nejčastěji objeví mezi 30. a 40. rokem života. Nemoc poškozuje a zabíjí klíčové neurony zapojené do řízení nálady, kognitivních i motorických funkcí.

Léky umí kompenzovat deprese, halucinace i špatně koordinované pohyby, ale postup nemoci nezpomalují. „Huntington“ navíc i oslabuje imunitu, což také snižuje dožití.

Ve Spojených státech nemocí trpí jeden z 20 000 až 10 000 lidí, je způsobena mutacemi v genu zvaném HTT, který nese instrukce pro protein známý jako huntingtin. Ten se nachází v mnoha tkáních těla, ale nejvíce je ho právě v mozku.

Jeho úloha v buňkách není plně objasněna, ale má se za to, že mezi jeho hlavní úkoly patří oprava poškození DNA a transport materiálů uvnitř buněk. V části genu HTT se tří písmena – CAG – v kódu DNA opakují u zdravých lidí přibližně 10 až 35krát, u osob s Huntingtonovou chorobou však 36 až více než 120krát.

Umlčení vadného genu

V důsledku opakování tvoří buňky příliš dlouhou verzi proteinu huntingtin, který se pak rozkládá na menší toxické fragmenty, jež se hromadí uvnitř mozkových buněk a způsobují jejich odumírání. Nyní se vědcům z University College London (UCL) podařilo vyvinou genovou terapii s názvem AMT-130, která zpomaluje progresi Huntingtonovy choroby o neuvěřitelných 75 %.

„U pacientů má tato terapie potenciál zachovat každodenní funkce, udržet je déle v práci a významně zpomalit progresi onemocnění,“ uvádí Sarah Tabriziová, hlavní vědecká poradkyně studie a ředitelka Centra pro Huntingtonovu chorobu na UCL.

Genová terapie AMT-130 umlčuje gen HTT. Samotný gen nese instrukce pro mikroRNA, typ molekuly, která řídí aktivitu genu. V tomto případě mikroRNA narušuje proces, kterým se kód genu HTT překládá do proteinů.

V buňkách se naváže na messenger RNA (mRNA), která by normálně přenášela plány HTT do továren na tvorbu proteinů v buňce. Terapie AMT-130 se do těla vpravuje uvnitř neškodného viru, který slouží jako transportní prostředek pro mikroRNA. Tyto viry se při genové terapii využívají běžně.

Zastavení progrese nemoci o 75 %

Léčba vyžaduje poměrně složitý chirurgický zákrok, během kterého lékaři pomocí magnetické rezonance zavedou drobné katetry do správných míst v mozku. K podání genové terapie dochází naštěstí pouze jednorázově.

V rámci studie podstoupilo tuto terapii 29 pacientů, z nichž 17 dostalo vysokou dávku a 12 nízkou dávku. Dvanáct pacientů z každé skupiny poté podstoupilo tři roky trvající pozorování. Postup jejich nemoci byl porovnáván s kontrolní skupinou lidí s Huntingtonovou chorobou, sledovanou v dlouhodobé studii s názvem Enroll-HD, kteří dostávali pouze standardní péči.

U pacientů byly měřeny i hladiny proteinu neurofilament light (NfL), který se objevuje v tekutině obklopující míchu při poškození neuronů. Výsledky studie ukázaly, že po třech letech měli pacienti, kterým byla podávána vysoká dávka AMT-130, o 75 % menší progresi onemocnění ve srovnání se skupinou, které byla podávána standardní léčba.

Skupina s vysokou dávkou také vykazovala pokles průměrných hladin NfL v tomto časovém horizontu, což naznačuje pokles stupně poškození neuronů. Za normálních okolností by hladiny proteinu během tří let vzrostly přibližně o 20 % až 30 %. Není proto divu, že byla terapie označena za průlomovou.

Zdroj: LiveScience