Domů     Příroda
Jedna královna a dva druhy: Neuvěřitelná reprodukční strategie středomořských mravenců
Martin Janda 14.9.2025

V říši hmyzu vědci objevili zcela neobvyklou strategii rozmnožování, která jakoby snad ani nepocházela z tohoto světa. Královny středomořských mravenců druhu Messor ibericus totiž dokážou produkovat samce jiného druhu, Messor structor, a to bez účasti otců prostřednictvím zvláštního mechanismu připomínajícího klonování..

Nový výzkum publikovaný v časopise Nature popsal tento fenomén jako xenoparitu, tedy reprodukci, při níž matka jednoho druhu vytváří geneticky čisté jedince druhu jiného.

Hlavní autor studie biolog Jonathan Romiguier z Montpellierské univerzity k tomu uvedl: „Je to, jako kdyby psí fenka porodila kočku. Něco, co jsme považovali za nemožné.“.

Zkoumané kolonie Messor ibericus v jižní Evropě ukázaly, že královny vytvářejí dva typy potomků. Pracovníci, kteří tvoří základ fungování mraveniště, vznikají jako hybridi, kombinací genetické informace samice M. ibericus a spermatu samce M. structor.

Aby tedy kolonie prosperovala, potřebuje mít k dispozici samečky druhého druhu. Pokud však v okolí žádní nejsou, nastupuje fascinující záložní řešení. Královna v takovém případě dokáže vytvořit čistokrevné samce M. structor, jejichž jaderná DNA je totožná s tímto druhem, přestože mitochondriální DNA, která se dědí po matce, pochází od M. ibericus.

„Je to poprvé, kdy jsme u zvířat pozorovali pravidelnou tvorbu jedinců jednoho druhu v tělech samic druhu jiného,“ komentovala objev evoluční genetička Lucie Mazo z University of Lausanne.

Tento jev zásadně zpochybňuje tradiční představy o hranicích mezi druhy. Obvykle platí, že kategorie druhu je definována schopností produkovat vlastní, reprodukčně životaschopné potomky. V případě těchto mravenců se však ukazuje, že k přežití jednoho druhu je nutné pravidelné vytváření a využívání jedinců druhého druhu.

Evoluční biologové upozorňují, že taková strategie může být výhodná zejména v geograficky izolovaných oblastech, kde populace M. structor nežije. Kolonie M. ibericus si v takovém prostředí umějí samce potřebného druhu jednoduše „vyrobit“.

Přesto zůstává řada otázek nezodpovězených, především mechanismus, jakým se v embryu odstraní nebo obejde vlastní nukleární DNA matky. „Pokud pochopíme přesný proces, může to změnit i naše uvažování o vzniku hybridních druhů a o samotné podstatě pohlavního rozmnožování,“ doplnil Romiguier.

Foto: Jonathan Romiguier, Montpellierská univerzita
Zdroje informací: Nature, Montpellierská univerzita
Související články
Příroda 23.3.2026
Jestli lze nějaký region označit za pomyslnou hadí říši, pak je to Indie. Syčivých plazů zde žije bezpočet, navíc jejich existence je s historií a kulturou celého subkontinentu neodmyslitelně spojena. Ikonickými tvory v těchto končinách jsou bezesporu kobry – plazi s charakteristickou kápí v horní části těla. Jako příklad lze uvést kobru indickou, která je […]
Příroda 23.3.2026
Planeta se otepluje, to je známá věc. V závislosti na tomto oteplování dochází rovněž k proměně ekosystémů. Jak jsou ovlivňována ta která rostlinná společenství, zkoumal mezinárodní tým vědců včetně expertů z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Odborníci se zaměřili na výsledky zkoumání, během nichž byla shromažďována data napříč starým kontinentem, na území rozpínající se od […]
Příroda 21.3.2026
Když se řekne lesní požár, většině lidí se vybaví apokalypsa: spálené stromy, prchající zvířata, kouř zakrývající obzor a pocit, že se příroda definitivně vymkla kontrole. Tento obraz ale zachycuje jen část reality. Oheň totiž není vetřelcem v krajině, nýbrž jejím dávným spolutvůrcem a architektem. Po tisíce let přicházel v podobě blesků i lidských zásahů, tiše […]
Příroda 19.3.2026
Lesy jsou jedním z nejdůležitějších ekosystémů na Zemi. Ukládají uhlík, chrání půdu i vodní zdroje a poskytují domov milionům druhů. Přesto z planety každoročně mizí rozsáhlé lesní plochy. Co za tím skutečně stojí – a které rozšířené představy jsou spíš mýtem? Co lesy skutečně ohrožuje, kde je situace nejvážnější a jakou roli v tom hraje […]
Jaci obývají bezlesé vrchoviny, náhorní plošiny a hory Nepálu, Bhútánu a Tiberu, žijí v nadmořských výškách mezi 3200 až 5400 metrů. Pro život v těchto vysokých nadmořských výškách disponují genetickou mutací, která by mohla naznačovat nové způsoby léčby mozkových onemocnění lidí, jako je roztroušená skleróza. Jaci divocí jsou mohutná zvířata dorůstající výšky v kohoutku až […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz