Domů     Příroda
Jedna královna a dva druhy: Neuvěřitelná reprodukční strategie středomořských mravenců
Martin Janda 14.9.2025

V říši hmyzu vědci objevili zcela neobvyklou strategii rozmnožování, která jakoby snad ani nepocházela z tohoto světa. Královny středomořských mravenců druhu Messor ibericus totiž dokážou produkovat samce jiného druhu, Messor structor, a to bez účasti otců prostřednictvím zvláštního mechanismu připomínajícího klonování..

Nový výzkum publikovaný v časopise Nature popsal tento fenomén jako xenoparitu, tedy reprodukci, při níž matka jednoho druhu vytváří geneticky čisté jedince druhu jiného.

Hlavní autor studie biolog Jonathan Romiguier z Montpellierské univerzity k tomu uvedl: „Je to, jako kdyby psí fenka porodila kočku. Něco, co jsme považovali za nemožné.“.

Zkoumané kolonie Messor ibericus v jižní Evropě ukázaly, že královny vytvářejí dva typy potomků. Pracovníci, kteří tvoří základ fungování mraveniště, vznikají jako hybridi, kombinací genetické informace samice M. ibericus a spermatu samce M. structor.

Aby tedy kolonie prosperovala, potřebuje mít k dispozici samečky druhého druhu. Pokud však v okolí žádní nejsou, nastupuje fascinující záložní řešení. Královna v takovém případě dokáže vytvořit čistokrevné samce M. structor, jejichž jaderná DNA je totožná s tímto druhem, přestože mitochondriální DNA, která se dědí po matce, pochází od M. ibericus.

„Je to poprvé, kdy jsme u zvířat pozorovali pravidelnou tvorbu jedinců jednoho druhu v tělech samic druhu jiného,“ komentovala objev evoluční genetička Lucie Mazo z University of Lausanne.

Tento jev zásadně zpochybňuje tradiční představy o hranicích mezi druhy. Obvykle platí, že kategorie druhu je definována schopností produkovat vlastní, reprodukčně životaschopné potomky. V případě těchto mravenců se však ukazuje, že k přežití jednoho druhu je nutné pravidelné vytváření a využívání jedinců druhého druhu.

Evoluční biologové upozorňují, že taková strategie může být výhodná zejména v geograficky izolovaných oblastech, kde populace M. structor nežije. Kolonie M. ibericus si v takovém prostředí umějí samce potřebného druhu jednoduše „vyrobit“.

Přesto zůstává řada otázek nezodpovězených, především mechanismus, jakým se v embryu odstraní nebo obejde vlastní nukleární DNA matky. „Pokud pochopíme přesný proces, může to změnit i naše uvažování o vzniku hybridních druhů a o samotné podstatě pohlavního rozmnožování,“ doplnil Romiguier.

Foto: Jonathan Romiguier, Montpellierská univerzita
Zdroje informací: Nature, Montpellierská univerzita
Související články
Medicína Příroda 5.2.2026
Chuť na hořké v nás spouští jeden z nejstarších ochranných reflexů. V přírodě totiž hořkost často signalizovala jedovaté látky v rostlinách. Mozek se proto během evoluce naučil, že hořké rovná se potenciálně nebezpečné. I dnes, v době laboratorně testovaných potravin, tento mechanismus funguje téměř automaticky. U většiny lidí vyvolává hořká chuť instinktivní odpor, někdy dokonce […]
Příroda 4.2.2026
V minulosti získávali a dodnes někde získávají lučištníci jed na své šípy z různých zdrojů. Z rostlin, od hadů. Kapitolu samo o sobě představují takzvané šípové žáby. Jde o extrémně jedovaté a přitom malé, i kolem jednoho centimetru měřící jihoamerické pralesničky. Vyznačují se výraznými barvami, jimiž všem predátorům dávají jasně najevo, aby se jim zdaleka […]
Příroda 4.2.2026
Lesní požáry lidé z tuzemska často vnímají jako problematiku, která se týká spíš Austrálie nebo Kalifornie. Ovšem podle expertů se i ve střední Evropě, regionu, kde na tenhle typ pohromy nejsme příliš zvyklí, začnou objevovat častěji. Jak ničivě mohou naši krajinu postihnout, jasně ukázal rok 2022, kdy oheň vzplál v Národním parku České Švýcarsko. Tak […]
Proces fotosyntézy, při níž rostliny za využití slunečního světla získávají důležité živiny, je považován za naprosto klíčový. Jak se však ukázalo, ne každá rostlina ho pro svou existenci potřebuje. Buk z Moravského krasu na Blanensku se obejde i bez něj. Asi metr vysoký strom se vyznačuje tím, že jeho listy jsou bílé, nikoli zelené. Postrádá […]
Historie Příroda 28.1.2026
Mezi nejděsivější tvory druhohorních oceánů patřili bezesporu plazi z řádu Plesiosauria, respektive z podřádu Pliosauroidea. Jeho zástupci se řadili k mohutným, masivním predátorům, kteří mohli směle konkurovat obávaným dinosauřím dravcům. Za zmínku stojí rozhodně monstra z rodu Kronosaurus, jejichž pozůstatky nalezli badatelé v Austrálii a jihoamerické Kolumbii. Tito lovci s názvem odkazujícím na řeckou mytologii, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz