Populace lidí roste. A zemědělské půdy ubývá. I s ohledem na tuto nepřímou úměru nepůsobí vize příštích desetiletí nijak optimisticky. Jednou z možností, jak ji optimističtější udělat, jsou takzvané vertikální farmy, respektive vertikální zemědělství.

Princip této metody je v zásadě velmi jednoduchý. Pěstitelská plocha při ní nemá příliš prostoru do šířky, zato do výšky ano. Rostliny jsou umístěny ve vrstvách, naskládaných jedna na druhou jako obří lego.

Takové pomyslné skládačky přitom vznikají na místech technologicky značně vybavených. Vertikální zemědělství je totiž z valné části řízeno člověkem, který rostlinám nastavuje optimální podmínky pro jejich růst, například LED osvětlením nebo hydroponickým systémem.

Lidským faktorem kontrolovaný proces má řadu výhod. Třeba to, že není závislý na počasí. Také při něm nejsou užívány pesticidy. De facto nevyžaduje ani půdu, jelikož rostlinám jsou potřebné živiny díky hydroponického systému dodávány přímo.

Podle Tristana Fischera, zakladatele Fischer Farms ve Velké Británii, mohou vertikální farmy přispět k potravinové stabilitě napříč světem. Nutno ale podotknout, že se vůbec nejedná o levnou záležitost.

Koneckonců technologie nutné k provozu si vyžadují značné množství energie. Tu je navíc potřeba někde vzít. Problematika ekologické výroby energie je v současnosti také velkým tématem.

Více o udržitelných projektech se dočtete v čísle 10/2025 v článku Svět zítřka: 21 vědeckých projektů, které mění budoucnost.