Astrocyty, buňky hvězdicovitého tvaru s dlouhými výběžky, patří mezi tak zvané neuroglie, což je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90 % všech buněk v nervovém systému, kde zastávají mnoho funkcí.
Nyní se ukazuje, že pro naši paměť jsou astrocyty zřejmě mnohem důležitější, než se zdálo..
Lidský mozek obsahuje přibližně 86 miliard neuronů neboli nervových buněk. Tyto elektricky excitovatelné buňky vysílají elektrické signály zvané akční potenciály, které pomáhají mozku ukládat vzpomínky, stejně jako odesílat informace a příkazy do celého těla a nervového systému.
Spojení dvou neuronů se označuje jako synapse. Ta slouží k předávání vzruchů s využitím chemických přenašečů neboli neurotransmiterů. Ke každé nervové buňce neboli neuronu přísluší 20 až 1000 synapsí.
Odpovědnost nejen za úklid a výživu
Mozek také obsahuje miliardy astrocytů – hvězdicovitých buněk s mnoha dlouhými výběžky, které jim umožňují interagovat s miliony neuronů. Astrocyty patří mezi makroglie, jsou největšími gliálními neboli podpůrnými buňkami.
Tyto hvězdicovité buňky zajišťují neuronům výživu a jejich dostatečné prokrvení tím, že zprostředkovávají látkovou výměnu s krví či mozkomíšním mokem. Jejich výběžky jsou totiž připojeny ke krevním cévám.
Také kolem neuronů „uklízí“. To ale zřejmě není všechno!

Jejich výběžky se mohou rovněž ovíjet kolem jednotlivých synapsí (vždy mezi dvěma neurony), a tím vytvářet tak zvanou tripartitní synapsi. Na rozdíl od neuronů nemohou astrocyty vysílat elektrické impulsy, které šíří informace mozkem.
Mohou však využívat svoji vápníkovou signalizaci ke komunikaci s ostatními astrocyty. Vědci díky pokroku v technologiích umožňujících zobrazování vápníku v mozku zjistili, že signalizace vápníku rovněž umožňuje astrocytům koordinovat jejich aktivitu s neurony v synapsích, se kterými se spojují.
Výběžky detekují nervovou aktivitu
Dříve provedené studie naznačují, že astrocyty dokáží detekovat nervovou aktivitu, což je vede ke změně vlastní hladiny vápníku. Tyto změny mohou spustit u astrocytů uvolnění gliotransmiterů – signálních molekul podobných neurotransmiterům – do synapse.
„Mezi neuronovou signalizací a signalizací mezi astrocyty a neurony existuje uzavřený kruh,“ říká Leo Kozachkov z Massachusettského technologického institutu (MIT).
Kozachkov se totiž domnívá, že astrocyty mohou významně zlepšovat schopnost mozku ukládat informace do paměti, stejně jako dalších kognitivní funkce. Během posledních několika let totiž neurovědci prokázali, že pokud jsou narušena spojení mezi astrocyty a neurony v hipokampu, je narušeno ukládání a vyhledávání informací v paměti.
„Abyste si mohli vytvořit husté asociativní vzpomínky, musíte propojit více než dva neurony. Protože jeden astrocyt se může spojit s mnoha neurony a mnoha synapsemi, je lákavé předpokládat, že by mohl existovat přenos informací mezi synapsemi zprostředkovaný touto biologickou buňkou,“ vysvětluje Dmitrij Krotov, který se na výzkumu podílel.
Více se dočtete v časopise 21. století číslo 9/2025, které vyšlo 14. srpna 2025.
Zdroje: NeuroscienceNews