Nocebo je zlé dvojče známějšího placebo efektu. Nepomáhá, ale škodí. Oba jsou reálné, nejde o pouhé představy, ale měřitelné změny v mozku. Jenže jejich dopad není srovnatelně silný.

Na Duisbursko-Essenské univerzitě připravili zajímavý experiment. Získali pro něj více než stovku dobrovolníků, kteří se domnívali, že půjde o měření jejich odolnosti vůči působení horka na kůži. Nesměli vědět, že vědci budou ve skutečnosti sledovat něco jiného.

Výsledky by tím mohli ovlivnit. Každý z dobrovolníků nejdřív podstoupil tzv. transkutánní elektrickou stimulaci nervů, což je metoda, která se používá k léčbě bolesti. Vychází z čistě fyzikálního efektu, kdy impulzy z elektrod umístěných na kůži působí na nervové dráhy.

To má dvojí účinek. Impulzy zčásti zastavují další vedení bolesti do mozku, ale ty, které do mozku proniknou, spouštějí uvolňování endorfinů tlumících bolest. Tím se daří i bez léků tišit bolesti po úrazech a operacích stejně jako třeba při potížích zad nebo kloubů.

K této užitečné metodě ale podali vědci dobrovolníkům odlišné vysvětlení. Zatímco jedné skupině řekli, že palčivý vjem horka zmírní, druhá část se dozvěděla, že elektrická stimulace může palčivost zhoršit.

Nikdo z dobrovolníků ale netušil, že impulzy z elektrod budou jen zdánlivé. Vědce totiž ve skutečnosti zajímalo to, jak očekávání silnější nebo slabší bolesti ovlivní jejich vnímání.

Negativní očekávání je silnější

První experiment s působením horka na předloktí následoval hned po elektrické stimulaci. Podle předpokladů se vjemy bolestivosti u obou skupin lišily. Dobrovolníci, kteří věřili, že bolestivost bude slabší, ji skutečně odhadovali v průměru o 4 body mírnější.

Druhá skupina, která se obávala silnější bolesti, ji v průměru odhadla o 11 bodů horší. Přitom všichni podstoupili totožné působení horka na kůži. Obavy byly přesto dvojnásobně silné oproti optimismu skupiny, která věřila na zmírnění bolestivosti.

O týden později vědci experiment opakovali se stejnými dobrovolníky. Tentokrát ale už bez aplikace elektrod pro stimulaci nervů. Přesto obě skupiny víceméně zopakovaly svůj předchozí odhad: Pro placebo skupinu byla bolestivost o 5 bodu menší a pro nocebo naopak o 9 bodů horší.

I po týdnu v mozku zůstala uložená vzpomínka na první experiment a s ním reakce „nebude to tolik bolet“ nebo naopak „bude to ještě horší“. A odhad, o kolik to bude horší, byl opět skoro dvojnásobně vysoký.

Podle neuroložky Ulrike Bingelové, která výzkum vedla, výsledky ukazují, že pozitivní a negativní očekávání nemají stejný dopad. Nocebo efekt má zřejmě silnější vliv na vnímání bolesti než placebo:

„Lidé zjevně mají tendenci očekávat to nejhorší – a to se odráží ve způsobu, jakým zpracovávají bolest.“.

Reálná reakce mozku

K čemu takový výzkum slouží? Pomáhá řešit zapeklitý problém medicíny, jak správně pacienta informovat a nevyvolat v něm strach, který spustí nocebo efekt. Že to právě u bolesti jde docela snadno, potvrzuje i další podobný experiment, který provedli v roce 2017 v Univerzitním lékařském centru Hamburgu-Eppendorfu.

Záminkou tentokrát byly testy masti, která měla léčit ekzém, ale údajně také zvyšovat citlivost na bolest. Bolestivost opět zkoušeli pomocí horké sondy na kůži, kam natřeli mast. Ta samozřejmě žádnou účinnou látku neobsahovala.

Záludnost tentokrát nebyla v odlišném poučení dobrovolníků, ale ve zdánlivě okrajové informaci o ceně masti. Pro polovinu dobrovolníků ji měli připravenou v luxusním obale s poznámkou, že jde o velmi drahý přípravek, zatímco ostatním ji dávali z obyčejné nádobky s tím, že jde o cenově velmi dostupný lék.

A právě údajnému rozdílu ceny odpovídalo hodnocení bolestivosti. Skenování mozku ukázalo, že dotyk sondy na kůži skutečně spouštěl aktivitu v oblastech reagujících na bolest. Jenže ta byla zřetelně silnější u lidí, kteří dostali údajně dražší mast. Vyšší cena zřejmě posilovala víru v účinnost, a to včetně nežádoucích dopadů.

Jak nocebo efekt účinkuje?

Proč náš mozek bolest zesiluje, jaký to má vlastně důvod?

Celý článek si můžete přečíst v čísle 10/2025

Kateřina Pavelcová