Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin.
Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace nezbytná pro aktivní let a u nelétavých opeřených dinosaurů zcela chyběla..
Fosilie byla prozkoumána pomocí UV světla a CT skenů, což odhalilo ona terciální pera, která jsou v dnešním ptačím světě jsou naprosto běžná, ale u dinosaurů se tehdy jednalo o premiéru. Právě díky nim mohl Archaeopteryx zřejmě nejen skákat z větve na větev, ale opravdu aktivně létat.
„Tohle je první přímý důkaz, že Archaeopteryx nebyl jen jakýsi dinosaurus s peřím, ale že měl potřebnou výbavu pro let jako takový,“ vysvětluje paleontoložka Jingmai O’Connorová z Fieldova muzea. „Nešlo jen o mávání křídly nebo plachtění, ale Archaeopteryx měl skutečně znaky ptáka v pravém slova smyslu.“.
Fosilie ukázala i další překvapení: například známky schopnosti pohybovat zobákem nezávisle na lebce, což je už zase typická ptačí vlastnost. Na chodidlech pak byly nalezeny stopy šupin připomínající plazy, což naznačuje, že Archaeopteryx žil částečně i na zemi, možná dokonce šplhal po kmenech stromů.
Tento zvláštní tvor, žijící zhruba před 150 miliony lety, tak pomalu přestává být přechodovým článkem a začíná být spíš prvním výkopem celé ptačí větve života.