Domů     Historie
Tragédie Lusitanie: Osudný útok, který změnil dějiny
Jan Zelenka 17.2.2025

Dne 7. května 1915 se odehrála jedna z největších námořních tragédií první světové války. Britský zaoceánský parník RMS Lusitania byl torpédován německou ponorkou U-20 a během pouhých osmnácti minut se potopil.

Událost si vyžádala životy 1 198 cestujících a členů posádky a měla dalekosáhlé důsledky pro průběh války.

A právě na pozadí těchto historických událostí se odehrává i detektivní román Smrt na parníku z pera R. L. Grahama.

Lusitania: Symbol luxusu a rychlosti

Lusitania byla jedním z nejmodernějších a nejluxusnějších parníků své doby. Postavila ji loděnice John Brown & Company pro společnost Cunard Line a na svou první plavbu vyplula v roce 1906. Se svou maximální rychlostí přes 25 uzlů byla jednou z nejrychlejších osobních lodí světa.

Lusitania pravidelně zajišťovala transatlantické spojení mezi Liverpoolem a New Yorkem a její paluby hostily jak bohaté aristokraty, tak i obyčejné cestující hledající nový život v Americe.

Cestující a osud přeživších

Na palubě Lusitanie se nacházelo 1 959 lidí. K nejznámějším cestujícím patřil například Alfred Vanderbilt, člen slavné rodiny amerických průmyslníků, který se obětoval, aby pomohl ostatním pasažérům dostat se do záchranných člunů.

Další významnou osobností byl multimilionář Charles Frohman, broadwayský producent, jenž se rozhodl svůj osud přijmout se smířením.

Z obětí byla více než polovina Američanů, což ještě více vyostřilo vztahy mezi USA a Německem. Přežilo jen 761 lidí, přičemž mnozí z nich trpěli podchlazením a traumatem. Záchranné čluny nestačily a mnoho pasažérů se utopilo ve studených vodách Atlantského oceánu.

Plavba do nebezpečné zóny

V květnu 1915 byla první světová válka v plném proudu a německé námořnictvo zesilovalo ponorkovou válku proti britským lodím. Německé císařství dokonce varovalo cestující Lusitanie inzerátem v amerických novinách, že plují do válečné zóny.

Přesto 1. května Lusitania opustila New York s 1 959 lidmi na palubě a směřovala do Británie.

Lusitania byl luxusní zaoceánský parník.

Osudný útok

Odpoledne 7. května, když se Lusitania blížila k irskému pobřeží, zpozorovala ji německá ponorka U-20 pod velením kapitána Walthera Schwiegera. Ponorka vypálila jedno torpédo, které zasáhlo pravobok lodi.

Krátce nato došlo k druhé explozi, jejíž příčina je dodnes předmětem spekulací. Během 18 minut se loď převrátila a klesla ke dnu. Záchranné operace byly chaotické – mnoho lidí se utopilo nebo zemřelo v ledové vodě.

Během první světové války byla 7. května 1915 torpedována německou ponorkou U 20.

Následky a historický dopad

Potopení Lusitanie vyvolalo mezinárodní pobouření. Spojené státy, dosud neutrální v konfliktu, začaly přehodnocovat svůj postoj k válce. Incident posílil odpor vůči Německu a stal se jedním z faktorů, které v roce 1917 vedly ke vstupu USA do první světové války.

Debata o odpovědnosti za druhou explozi pokračuje dodnes. Někteří tvrdí, že loď převážela munici pro Británii, což Německo později uvádělo jako ospravedlnění útoku. Jiní se domnívají, že šlo o výbuch parního kotle nebo konstrukční selhání.

Vyšetřování a konspirační teorie

Vyšetřování potopení Lusitanie přineslo mnoho spekulací o druhé explozi, která výrazně urychlila její zkázu. Některé teorie tvrdí, že Lusitania skutečně vezla vojenský materiál, což by mohlo vysvětlovat neobvykle rychlé potopení lodi. Britská vláda však tuto skutečnost nikdy nepřiznala.

Další teorie naznačuje, že britská admiralita mohla úmyslně nechránit Lusitanii, aby vyvolala veřejné rozhořčení a přiměla USA ke vstupu do války. Tato hypotéza však nebyla nikdy potvrzena důkazy.

Památka a odkaz Lusitanie

Potopení Lusitanie dodnes zůstává v paměti historiků a námořních nadšenců. V roce 1982 byla lokalita vraku prohlášena za chráněnou oblast, což znamená, že jakékoli pokusy o vyzvednutí trosek či průzkum jsou přísně regulovány.

Oběti této tragédie připomíná mnoho památníků po celém světě, včetně toho v irském Cobh, kam byli dopraveni přeživší cestující. Lusitania zůstává symbolem nejen válečných hrůz, ale i statečnosti posádky a pasažérů, kteří se i v těch nejhorších chvílích snažili pomoci druhým.

Smrt na parníku

Právě na pozadí těchto události se odehrává historický román s kriminální zápletkou. Smrt na parníku vrací čtenáře do atmosféry klasické, poctivé detektivky ve stylu Agathy Christie. Manželská dvojice publikující pod pseudonymem R. L. Graham usadila ke stolu č.

22 v první třídě různorodou společnost – nechybí bohatý průmyslník, bývalý britský vicekonzul či manželka kanadského důstojníka. Jednoho dne je v zamčené kajutě s klíčem uvnitř nalezena mrtvola a smrtící zbraň se nenajde.

Rozbíhá se kolotoč vyšetřování, který odkrývá tajemství jednotlivých aktérů. Motiv k vraždě měli všichni, spoušť ale mohl stisknout jen jeden….

Za jménem R. L. Graham stojí manželská dvojice historiků a spisovatelů, kteří se specializují zejména na bouřlivé roky předcházející první světové válce a na poválečné uspořádání světa. Fascinují je zejména historické záhady:

věci, které se staly, ale nemají zjevné vysvětlení. Manželé pocházejí z Kanady a žili v malé vesnici v Devonu. Marilyn Livingstoneové – polovině pseudonymu – byla však v době psaní knihy Smrt na parníku diagnostikována rakovina slinivky, na niž v září 2023 zemřela.

Foto: Grada https://cs.wikipedia.org/wiki/RMS_Lusitania Bundesarchiv, DVM 10 Bild-23-61-17 CC-BY-SA
Zdroje informací: Grada https://cs.wikipedia.org/wiki/RMS_Lusitania https://temata.rozhlas.cz/lusitanie-tragedie-ktera-se-stala-symbolem-8110022
Související články
Historie 28.1.2026
Nad krajinou visí těžká mračna, stále je cítit pach střelného prachu. Bitva byla krutá, zůstala po ní spousta mrtvých. Ty je třeba pohřbít. Muži kopou rozměrnou jámu, aby do ní uložili těla vojáků – i s jejich osobními věcmi. Třeba s kapesním mlýnkem na kávu. Povede tudy dálnice, konkrétně ta s označením D11, která spojuje […]
Historie Příroda 28.1.2026
Mezi nejděsivější tvory druhohorních oceánů patřili bezesporu plazi z řádu Plesiosauria, respektive z podřádu Pliosauroidea. Jeho zástupci se řadili k mohutným, masivním predátorům, kteří mohli směle konkurovat obávaným dinosauřím dravcům. Za zmínku stojí rozhodně monstra z rodu Kronosaurus, jejichž pozůstatky nalezli badatelé v Austrálii a jihoamerické Kolumbii. Tito lovci s názvem odkazujícím na řeckou mytologii, […]
Historie Příroda 26.1.2026
Byli zvláštními predátory, kteří se proháněli druhohorními oceány. Ichtyosauři. Tito tvorové žili během triasu, jury i křídy, jakýsi zlatý věk však zažívali v prvních dvou obdobích. Jejich rozšíření bylo v časech evolučního „boomu“ skutečně značné. Pokud jde o rozměry, ty měli ichtyosauři různé. Zástupci téhož řádu mohli být obrovskými kolosy, stojícími na vrcholu potravního řetězce, […]
Historie 24.1.2026
Vápencová jeskyně Liang Metanduno na ostrově Muna v jihovýchodní části indonéského ostrova Sulawesi ukrývá možná nejstarší známé jeskynní umění na světě. Archeologové zde objevili negativní otisk lidské ruky, jehož stáří dosahuje nejméně 67 800 let. Pokud se tento odhad potvrdí, půjde o starší výtvarný projev, než jakýkoli dosud známý z Evropy. Otisk vznikl jednoduchou, ale […]
Vojenskou pevnost Masada dal na skalním výběžku nehostinné Judské pouště nedaleko břehů Mrtvého moře vybudovat samotný judský král Herodes. Pevnost se mnohokrát ve své historii stala útočištěm obránců proti zdrcující přesile. Nejznámějším se stal odpor radikální židovské sekty sikarionů, kteří měli za zdmi Masady odolávat Římanům po několik let. Nejnovější výzkum ale tvrdí, že obléhání […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz