Jakým ohrožením pro život může být rozsáhlejší poškození kůže, dokládají popáleniny. Jenže výzkumy posledních let ukazují, že podobné riziko mohou představovat i chronická onemocnění kůže. Následky přicházejí pomaleji, ale rovněž zasahují celé tělo. .
Popáleniny názorně a v plné šíři devastace předvádějí, co vlastně znamená neutrálně znějící formulace, že kůže je vnější bariérou těla: Naše tělo je z více než poloviny tvořeno vodou. Jakmile se bariéra poruší, otevře se cesta pro únik vody.
Čím rozsáhlejší popálenina, tím intenzivněji organismus vodu ztrácí. Následky jsou okamžité. Krevní tlak padá, a tím se zhoršuje zásobení kyslíkem i v tkáních daleko od popáleniny. V zahuštěné krvi se vychyluje chemická rovnováha, narůstá poměr bílkovin, což dál komplikuje krevní oběh a vede k selhání ledvin.
Otevřenou ranou současně do krve pronikají mikroby. Není divu, že už popáleniny pětiny povrchu těla mohou ohrozit život. Že ale k závažným následkům mohou vést také chronická onemocnění kůže, byť mnohem pomaleji, vědcům dlouho unikalo. Mají totiž trochu jinou podobu.
Nečekané souvislosti
Až porovnání studií o spojení atopického ekzému s dalšími onemocněními vyneslo na světlo nečekané souvislosti. Ze statistik totiž vyplynulo, že srdeční infarkt, mrtvice, angina pectoris a srdeční selhání postihují pacienty s atopickým ekzémem daleko častěji než běžnou populaci.
Něco velmi podobného, tedy častější srdečně-cévní onemocnění, hlásily také výzkumy zaměřené na pacienty trpící lupénkou. Vnucovala se tedy otázka, proč tomu tak je. Mezi nemocemi, které se vyskytují současně, nemusí vždy existovat příčinná souvislost.
Jenže tady se začala rýsovat celkem jasně. Pojítkem je imunitní systém. Poškození kožní bariéry, byť by šlo jen o prasklinky jako při atopickém ekzému, vyvolá imunitní poplach. V kůži se začnou uvolňovat signální látky, tzv.
cytokiny, které spouštějí zánět. Zánět má nejen chránit před infekcí, ale také pomáhat kůži zacelovat otevřená místa. Problém je, když imunitní poplach nekončí a pokračuje dlouhodobě. Přesně k tomu dochází u chronických kožních onemocnění. Cytokiny se pak šíří tělem a mohou spouštět záněty i na vzdálených tkáních.
Následky v celém těle
To, k čemu pak dochází, zkoumá věda už více než dvě desetiletí jako prozánětlivý stav v těle. Ačkoliv se nejčastěji spojuje s nezdravou stravou a nadváhou, může mít i další příčiny. Jednou z nich je právě špatný stav kůže.
Protože se imunitní signály šíří s krví, spouštějí zánět nejčastěji přímo v cévách. Proto narůstá riziko infarktů a mrtvic. Ale u toho to nekončí. Podle výzkumů se mohou podílet na vyvolání dalších chronických zánětů, například střev.
Studie také našly spojitost mezi kožními chorobami a potížemi jako úbytek svalů, řídnutí kostí nebo dokonce demence. Tím se ale rýsuje další nečekaná souvislost. Těmito nemocemi často trpí starší lidé. Ti také mívají suchou a podrážděnou kůži.
Způsobuje u nich zvýšenou zánětlivost? Laboratorní testy by tomu nasvědčovaly, ve srovnání s mladšími lidmi vykazují senioři často trvale mírně zvýšené hladiny cytokinů. Žijí vlastně trvale se zánětem nízkého stupně, který se spojuje s řadou potíží stáří, včetně demence, artritidy a cukrovky 2. typu.
Pomůže jen péče o kůži
Dá se dlouhodobým následkům nemocné a poškozené kůže vyhnout? Odpověď naznačují spojené výzkumy dermatologů Theodory Mauroové a Petera Eliase na Kalifornské univerzitě.
Vědci tam zjistili, že po lehkém poškození kůže lepicí páskou vzroste u laboratorních zvířat už za 3 hodiny hladina cytokinů v krvi. Když ale podrážděnou partii kůže ošetřili glycerinem nebo vazelínou, koncentrace prozánětlivých látek opět klesla.
Že ošetření kůže může mít velký efekt, potvrdila i čínská studie z roku 2022 zaměřená na seniory. Část z nich, která si podle instrukcí dvakrát denně ošetřovala kůži krémem, vykazovala po třech letech menší úbytek duševních schopností než kontrolní skupina.
Zdá se tedy, že zdánlivě banální péče o kůži a důsledná léčba kožních onemocnění tedy může mít nečekaně velký význam při prevenci hrozeb jako infarkt nebo mrtvice.
Autorka: Kateřina Pavelcová