Domů     Vesmír
Spící obr i galaktický sněhulák: Záhady Mléčné dráhy
Veronika Tyrková 22.1.2025

Struktura rozprostírající se po nočním nebi, připomínající antickým Řekům vylité mléko, zaměstnává lidskou zvědavost po celá tisíciletí. Čím dokonalejší prostředky k jejímu zkoumání máme, tím pozoruhodnější se nám zdá.

Od jejich mlhavých hranic tvořených temnou hmotou po střed ukrývající nenasytnou černou díru – Mléčná dráha ukrývá řadu fenoménů, nad kterými si vědci nepřestávají lámat hlavu..

V září 2024 vědci z ESA představili mapu Mléčné dráhy vytvořenou dalekohledem VISTA, která obsahuje více než 1,5 miliardy objektů v infračervených vlnových délkách – nově zrozené hvězdy, kulové hvězdokupy, hnědé trpaslíky, nebo volně se pohybující planety.

Detailnější mapu naší galaxie jsme zatím neviděli. Přesto představuje pouhý zlomek z odhadovaného množství 100–400 miliard hvězd a dalších miliard planet, měsíců, asteroidů, komet a jiných kosmických objektů, kterým je domovem. O Mléčné dráze toho stále víme méně, než bychom chtěli.

Gigantické bubliny

Jen dva roky od svého vypuštění objevil Fermiho gama teleskop v roce 2010 dvě obrovské bubliny rozpínající se z centra galaxie směrem nad a pod galaktickým diskem. Tento pomyslný dvoupatrový „sněhulák“ měří od hlavy k patě asi 50 000 světelných let, což představuje dvojnásobek vzdálenosti mezi Sluncem a středem galaxie.

Ukázalo se, že Fermiho bubliny, jak byly pojmenovány, jsou tvořeny horkým řídkým plynem a emitují vysokoenergetické gama a rentgenové záření, což naznačuje, že v nich probíhá zvláštní druh subatomární interakce mezi částicemi.

Vědci se okamžitě začali zaobírat otázkou jejich původu, k nafouknutí bublin takových rozměrů je totiž třeba extrémní zdroj energie.

Černá díra coby hlavní podezřelý

 Víme, že v jiných galaxiích mohou supermasivní černé díry, které pohlcují velké množství hmoty, pohánět vysokoenergetické výtrysky. Je možné, že i Sagittarius A* prošla takovou fází v minulosti a vytvořila výtrysky zodpovědné za Fermiho bubliny, které vidíme dnes.

Jak přesně k tomu mohlo dojít vědci vysvětlovali hned několika hypotézami. V úvahu připadalo pohlcení jedné velké nebo několika menších hvězd, což mohlo generovat požadované množství energie. Nedávná japonská studie z roku 2023 pomocí počítačových simulací ale tuto možnost zavrhla.

Profesor Yutaka Fujita z Tokyo Metropolitan University místo toho odvodil jejich vznik od rychlých větrů neustále proudících z černé díry. Tyto proudy ultra rychlých vysoce nabitými částic se šíří se rychlostí 1 000 km za sekundu po dobu mnoha milionů let vesmírem a interagují s okolním plynem v halu, což způsobuje zpětnou rázovou vlnu.

Tak či onak poukazují na mnohem aktivnější minulost spícího obra v nitru naší galaxie. Co je pozoruhodné, nejde o nijak vzdálenou historii, alespoň z galaktického hlediska – stáří Fermiho bublin se odhaduje na „pouhých“ 2,6 milionu let.

Vice se dočtete v čísle 3/2025.

Foto: Unsplash.com
Zdroje informací: sciencealert.com, space.com, astronomy.com
Štítky:
Související články
Vesmír Zajímavosti 4.10.2025
Saturnův měsíc Enceladus znovu dokazuje, že i v končinách Sluneční soustavy, kde vládne chlad a mráz, může probíhat něco, co připomíná děje vedoucí ke vzniku života. Vědci znovu analyzovali data ze sondy Cassini a našli v nich dosud neznámé organické molekuly, které mohou vznikat v oceánu pod jeho ledovou krustou. Enceladus měří jen necelých 500 […]
Vytvořit alternativu k plastům, jež zatěžují životní prostředí svým tisíce let trvajícím rozkladem, se podařilo vědcům z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Přesněji řečeno úspěšně vyvinuli biodegradovatelný materiál. Sám jeho název napovídá, že se bude rozkládat mnohem rychleji. Konkrétně pouhé týdny Experti brněnské univerzity dělají z tohoto materiálu tvořeného polysacharidy speciální bio-folie, podobné klasickým […]
Vesmír 21.9.2025
Pod hladinou Severního moře se ukrývá kráter o průměru přes tři kilometry. Nový výzkum potvrzuje, že nevznikl pohybem solných mas, jak se dříve soudilo, ale dopadem asteroidu před 43 miliony let. Kráter známý jako Silverpit se nachází asi 130 kilometrů od pobřeží Yorkshire a leží sedm set metrů pod mořským dnem. Geologové ho objevili už […]
Vesmír 20.9.2025
Andromeda a Mléčná dráha, dvě galaxie, které v současnosti dělí z lidského hlediska propastných 2,5 milionů světelných let. Ale vzhledem k tomu, že se obě galaxie přibližují rychlostí asi 110 až 300 kilometrů za sekundu, kolize se zdá být neodvratná… Místy bouřlivě, místy v klidu by ke srážce mělo dojít za pět miliard let. Výsledkem […]
Vesmír 13.9.2025
NASA oznámila, že rover Perseverance našel v hornině na Marsu minerály, které mohou být nejpádnějším dosavadním důkazem existence dávného života. Vzorek pochází z usazenin na okraji někdejší řeky u kráteru Jezero a podle vědců vykazuje znaky, jež na Zemi vznikají činností mikrobů. Podrobná analýza publikovaná v časopise Nature popisuje minerály vivianit a greigit ve skále […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz