Domů     Ostatní
Cesta na Mars výzvou pro lidské srdce

Dostat lidskou posádku na Mars je další metou, kterou chce lidstvo při dobývání vesmíru porazit. V důsledku toho se snaží vesmírné agentury mnoha zemí i soukromé společnosti vyvinout vesmírnou loď, která by byla schopna tam astronauty dostat.

Nejslabším článkem na cestě k rudé planetě je ale lidské tělo. Vědci studují jeho reakci na pobyt ve vesmíru, aby ho při budoucích misích byli schopni ochránit..

U některých astronautů, kteří se vracejí z vesmíru na Zemi, se projevují problémy se srdcem, jako například snížená funkce srdečního svalu či arytmie neboli nepravidelný srdeční tep. Tyto problémy se po čase samy rozplynou.

Nicméně vědci z Johns Hopkins University School of Medicine hledali způsob, jak studovat takové účinky pobytu ve vesmíru na lidské srdce na buněčné a molekulární úrovni ve snaze přijít na to, jak udržet astronauty v bezpečí během dlouhých vesmírných letů.

Odborníci pod vedením Deok-Ho Kima, profesora biomedicínského inženýrství a medicíny na Johns Hopkins, se rozhodli do vesmíru odeslat uměle vytvořenou lidskou srdeční tkáň. V laboratoři proto vypěstovali buňky srdeční svaloviny zvané kardiomyocyty.

Ve speciálních živných roztocích kultivovali lidské kožní buňky, aby prodělaly proměnu v pluripotentní kmenové buňky. To znamená, že tyto buňky postupně ztratí svoji specializaci a navrtí se do stavu, jaký panuje v lidských embryích několik dní poté, co dojde k oplodnění vajíčka spermií.

Tyto buňky je pak možné v kultivačních roztocích donutit k přeměně v jakýkoliv specializovaný typ buněk.

Uměle vytvořené srdeční buňky ve vesmíru

Takto vzniklé kardiomyocyty umístili do „krabičky“ s živým roztokem. Uvnitř bioinženýrského miniaturizovaného tkáňového čipu z nich narostla tkáň, která se upínala ke dvěma výběžkům. Jeden byl pevný, zatímco druhý se pohyboval, aby napodoboval rytmické stahy srdeční svaloviny.

Pouzdro bylo navrženo tak, aby napodobovalo prostředí dospělého lidského srdce v komoře o velikosti poloviny mobilního telefonu. Předtím, než se tkáně dostaly do vesmíru na palubě mise SpaceX CRS-20, která k ISS startovala v březnu 2020, musel se o ně měsíc starat Kimův asistent Jonathan Tsui přímo na letišti Kennedyho vesmírného střediska.

Bioinženýrský miniaturizovaný tkáňový čip

Následně strávilo 48 vzorků lidské bioinženýrské srdeční tkáně 30 dní na Mezinárodní vesmírné stanici, zatímco kontrolní vzorky zůstaly na Zemi. Vědci dostávali každých 30 minut desetisekundový záznam o síle kontrakcí buněk, stejně jako o všech nepravidelných srdečních stazích.

Astronautka Jessica Meirová měnila tekuté živiny obklopující tkáně jednou týdně a uchovávala vzorky tkáně v určitých intervalech pro pozdější analýzu. Zatímco na ISS klesla síla stahů srdeční svaloviny už po dvanácti dnech zhruba na polovinu, na Zemi pracovaly kardiomyocyty stále stejnou intenzitou.

Pobyt v kosmu srdci nesvědčí

Ve vesmíru rovněž upadala srdeční svalovina častěji do nepravidelného rytmu, arytmie. Normálně je doba mezi jedním a dalším úderem srdeční tkáně asi sekunda, tento čas se na ISS prodloužil téměř na pětinásobek.

Po návratu na Zemi se vzorky, které cestovaly do vesmíru, vracely do normálu jen pozvolna, ještě devět dní po návratu byly oslabené. Z arytmie je ale návrat „domů“ uzdravil. „Srdce astronautů pobývajících delší dobu na ISS jsou zjevně vystavena stresu, který po návratu na Zemi odezní,“ komentovali vědci svá zjištění.

Později vědci přišli na to, že v tkáních, které se dostaly do vesmíru, se sarkomery – proteinové svazky ve svalových buňkách, které jim pomáhají při kontrakci – zkrátily a byly neuspořádanější, což je charakteristickým znakem srdečního onemocnění u lidí.

Ve svalovině srdce došlo také k poškození mitochondrií, drobných organel, jež vyrábějí energii a slouží jako buněčné elektrárny. Vědci doufají, že jim všechna tato zjištění pomohou najít léky, které ochrání srdce astronautů při plánovaných dlouhodobých vesmírných misích.

Foto: NASA, Johns Hopkins University
Zdroje informací: Johns Hopkins University
Štítky:
Související články
Buňky jsou synonymem něčeho tak malého, že nestačí ani lupa, abychom si je mohli prohlédnout. Bez mikroskopu pro náš zrak neexistují. Jenže to není tak úplně pravda. Některé buňky jsou tak velké, že je lze pohodlně pozorovat pouhým okem. A to není jejich jediná zvláštnost. O setkání s jednobuněčnými obry věděla své jistá paní Marie Harrisová […]
Ostatní Příroda 13.11.2024
Před 66 miliony lety se velkému asteroidu připletla do cesty nevelká planeta. Život na Zemi od té doby už nevypadal stejně. Po celé generace bylo kataklyzma předmětem učených dohadů. Šlo o asteroid, nebo o kometu? Odkud přicestoval? A skutečně stál za masovým vymíráním? Nyní máme v rukou doposud nejjasnější odpovědi. Rychle se pohybující kosmický projektil se […]
Ostatní Příroda 13.11.2024
Zákeřnice jsou dravé ploštice, které žijí (zatím) jen na americkém kontinentu. Přenášejí prvoka, který napadá člověka a postupně mu ničí orgány. Léčba je obtížná, výzkum se tedy zaměřuje přímo na ploštice, aby se prvoka podařilo zneškodnit dřív, než se zákeřnice rozšíří i jinde po světě.   S Darwinem se to má tak: Chatrnější zdraví měl patrně […]
Ostatní Příroda 12.11.2024
Komáři patří mezi nejsmrtelnější živé tvory, ročně zabijí přibližně milion lidí. Přenášejí na ně totiž životu nebezpečné nemoci jako je horečka dengue, žlutá zimnice, malárie či virus zika. Vědci proto hledají strategie, jak těmto krvežíznivým bestiím zabránit vrhat se na lidské oběti. Nový přístup spočívá v jejich ohlušení… Komáři se páří za letu, samci ve […]
Objevy Ostatní Technika 11.11.2024
Martin Ševeček z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze se svým týmem úspěšně otestoval materiály pokrytí jaderného paliva, které mohou poskytnout provozovatelům ekonomický benefit, a v krajním případě i dodatečný čas pro zvládnutí jaderné havárie. Poslední rok podroboval zkouškám různé varianty palivových proutků na MIT, jedné z nejlepších technických škol na planetě. Výsledky několika běžících […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz