Zákeřnice jsou dravé ploštice, které žijí (zatím) jen na americkém kontinentu. Přenášejí prvoka, který napadá člověka a postupně mu ničí orgány. Léčba je obtížná, výzkum se tedy zaměřuje přímo na ploštice, aby se prvoka podařilo zneškodnit dřív, než se zákeřnice rozšíří i jinde po světě..

S Darwinem se to má tak: Chatrnější zdraví měl patrně už v mládí a několikaletá cesta kolem světa mu rozhodně neprospěla. Po návratu do Anglie ho neustále trápily neurčité potíže počínaje malátností a bolestmi hlavy, až k třesavce, nespavosti a bušení srdce, takže byl schopen pracovat jen několik hodin denně.

Lékaři pro ně nenašli vysvětlení, takže mu nedokázali pomoci. Darwinovi tak špatný zdravotní stav komplikoval život až do smrti. Že si medicína s jeho potížemi nevěděla rady, nebylo při neurčitosti příznaků překvapivé.

Navíc možnou příčinu objevil až 27 let po Darwinově smrti brazilský lékař a infektolog Carlos Chagas. Po něm se nemoc také jmenuje. Jde o nákazu parazitickými prvoky Trypanosoma cruzi a přenáší se kousnutím dravých ploštic zákeřnic. Že s nimi měl Darwin opakovanou zkušenost, o tom není pochyb.

Co prozradil deník

V cestovním deníku Darwin barvitě vylíčil blízké setkání se zákeřnicemi, když v březnu 1835 nocoval v argentinské vesnici Luján: „V noci jsem zažil útok (neboť si zaslouží neméně jména) benchuca, druh Reduvius, velké černé ploštice z pampy.

Je nanejvýš nechutné cítit měkký bezkřídlý ​​hmyz, dlouhý asi palec, lezoucí po těle. Před sáním jsou poměrně tenké, ale poté se zakulatí a prokrví a v tomto stavu se dají snadno rozdrtit.“ Na jiném místě deníku popisuje stejnou zkušenost z chilského pobřežního města Iquique, vzdáleného 2000 km:

„Rána nezpůsobila žádnou bolest. Bylo zajímavé sledovat tělo brouka během aktu sání, protože se za méně než deset minut změnilo z plochého jako plátek do kulovitého tvaru.“ Darwin nemohl tušit, že nejspíš přihlíží přenosu chronické infekce.

A že ji v sobě možná už také má. Z jeho deníkových záznamů vyplynulo, že během svých cest po Jižní Americe strávil 128 nocí ve venkovských domech a v tábořištích v oblasti zamořené plošticemi přenášejícími Chagasovu chorobu.

Zatím jen hypotéza

Právě Darwinovy pečlivé zápisky vedly v první polovině 20. století k hypotéze, že jeho chronické zdravotní potíže mohla způsobit nákaza parazitickými prvoky Trypanosoma cruzi. Zůstalo ale jen u domněnky.

Potvrdit nebo vyvrátit by ji mohl jen forenzní výzkum vzorků jeho ostatků zahrnující imunologickou analýzu a případně hledání stop DNA prvoka. Jenže právě to není možné, Darwin našel místo posledního odpočinku ve Westminsterském opatství a podle britských zákonů se exhumace povoluje jen v případě násilné smrti.

Dlouhodobé onemocnění, které ho oslabovalo, proto dál zůstává záhadou. Ve prospěch podezření na Chagasovu chorobu sice mluví i to, že Darwin své nejrozsáhlejší cesty po souši podnikl právě v jižní Americe.

Nicméně při těchto expedicích přicházel do styku s různými původci infekčních chorob, z nichž mnozí se vyskytují pouze v Jižní Americe a v jeho době je medicína ještě neznala.

Autorka: Kateřina Pavelcová

Více se dočtete v čísle 12/2024.