Tým vědců z University of Edinburgh extrahuje vzácné kovy, jako je lithium, mangan či kobalt, ze starých baterií za pomoci mikrobů. Bez toho by nám mohly začít rychle docházet suroviny na stavbu turbín, elektromobilů či solárních panelů..
Součástí starých baterií a vyřazených elektronických zařízení je řada vzácných a drahých kovů, jako je lithium, kobalt či mangan. Ty jsou zároveň důležité pro výrobu elektromobilů a dalších zařízení, které jsou ekologičtější variantou pro naši planetu.
„Pokud skoncujeme se svou závislostí na petrochemii a budeme u vytápění, dopravy a dalšího spoléhat na elektřinu, staneme se závislejšími na těchto kovech,“ zdůrazňuje profesorka Louise Horsfallová, předsedkyně udržitelné biotechnologie na University of Edinburgh.
Recyklace vzácných kovů je nutnost
A dodává: „Všechny ty fotovoltaiky, drony, 3D tiskárny, vodíkové palivové články, větrné turbíny a motory pro elektromobily vyžadují kovy – mnohé z nich vzácné – které jsou klíčové pro jejich provoz.“ Domnívá se proto, že je třeba vydat se cestou recyklace těchto kovů, když říká:
„Na Zemi je pouze omezené množství těchto kovů a my si již nemůžeme dovolit je vyhazovat jako odpad jak jsme činili dosud. Pokud chceme s globálním oteplováním něco udělat, potřebujeme nové recyklační technologie.“.
Hlavní zásoby těchto kovů kontroluje Čína, která dominuje i jejich zpracovávání. Vymezit se z této závislosti může pomoci právě recyklace kovů. „Musíme vyvinout oběhové hospodářství, kde tyto materiály znovu využijeme, kdekoli je to možné, jinak nám velmi rychle dojdou,“ myslí si Horsfallová.
Klíčem k této recyklaci jsou podle ní mikrobi. „Bakterie jsou úžasné, některé dokonce umí syntetizovat nanočástice kovů. Věříme, že to dělají jako detoxikační proces. V podstatě se zachytí na atomech kovu a pak je vyplivnou jako nanočástice, aby jimi nebyly otráveny,“ vysvětluje profesorka.
Bakterie vychytávají kovy z odpadu
Ta nyní spolu se svým týmem testuje využitelnost bakterií k recyklaci kovů. Odpad z elektronických baterií a automobilů rozpustí, aby využili bakterie k zachycení konkrétních kovů z tohoto odpadu a jejich uložení v pevním stavu.
„Nejprve jsme to udělali s manganem. Později následovaly pokusy s niklem a lithiem. A pak jsme použili jiný kmen bakterií, abychom byli schopni extrahovat kobalt a nikl,“ vysvětluje Louise Horsfallová.
Všechny použité kmeny bakterií jsou přirozeně se vyskytující, do budoucna ovšem plánuje profesorka Horsfallová využit i geneticky upravené bakterie, aby zvýšila produkci těchto kovů. „Potřebujeme být schopni extrahovat kobalt a nikl odděleně, což v současnosti nemůžeme,“ vysvětluje své důvody.
Následně plánuje demonstrovat, že takto získané kovy mohou být znovu využity jako složky nových baterií a dalších zařízení. Legislativa do budoucna nařizuje využití recyklovaných kovů, dle profesorky Horsfallové budou pro jejich získání klíčové právě bakterie, které jsou schopny je syntetizovat.
