Domů     Příroda
Velký bariérový útes čelí extrémním teplotám
Ilustrační foto, Zdroj: Freepik

Teplota oceánu u Velkého bariérového útesu dosáhla v posledním desetiletí nejvyšší hodnoty za posledních čtyři sta let. Podle odborníků je situace alarmující.

„Útes je v nebezpečí, a pokud se neodkloníme od současného kurzu, naše generace bude pravděpodobně svědkem zániku jednoho z těchto velkých přírodních divů,“ uvedl autor nejnovější studie, Benjamin Henley.

„Pokud si dáte všechny důkazy dohromady, biologie korálů a ekologie útesů nám říkají, že extrémním teplotám čelí příliš často na to, aby se tito koráli mohli účinně přizpůsobit a vyvíjet,“ doplnil.

Odstíny bílé

Největší ekosystém korálových útesů na světě postihlo v letech 2016–2024 masové bělení korálů. K tomu dochází v případě, že se koráli v důsledku oteplování mořské vody zbavují barevných řas, které jim zajišťují výživné látky.

Začátkem letošního roku objevili letečtí průzkumníci z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) bělení korálů u více než tří set útesů.

V záplavě dat

Vědci z australských vysokých škol v čele s Melbournskou univerzitou dokázali nedávné teploty oceánu porovnat s historickými daty pomocí vzorků koster korálů z Korálového moře. Zároveň se jim podařilo rekonstruovat údaje o odhadované teplotě hladiny z let 1618–1995, které spojili s informacemi o naměřené teplotě mořské hladiny z období 1900–2024.

Historie pod lupou

A výsledek? Před rokem 1900 byly teploty převážně stabilní, zatímco od roku 1960 až do současnosti trvale rostly – a to vždy od ledna do března. Ukázalo se také, že během pěti let blednutí korálů (2016, 2017, 2020, 2022 a 2024) byly teploty v lednu a březnu výrazně vyšší než kdekoli v období od roku 1618.

Rozmanitost „nula“?

Rychlost oteplování po roce 1900 přisoudili vědci klimatickým změnám způsobeným člověkem. Jediným dalším rokem, který byl téměř stejně teplý jako roky masového bělení, byl rok 2004. Řešení je bohužel značně komplikované.

I kdyby se totiž podařilo globální oteplování udržet pod hranicí 1,5 stupně Celsia, může být ohroženo 70 až 90 % korálů na světě. V důsledku toto, by se v budoucnu na korálových útesech pravděpodobně snížila druhová rozmanitost – což se podle vědců již děje v souvislosti s tím, jak se oceány oteplují.

Související články
Příroda 22.5.2025
Čeští vědci ročně objeví a popíší desítky nových druhů organismů. Každý nově popsaný druh rozšiřuje poznání o přírodě a nabízí potenciál pro využití v medicíně, zemědělství i ochraně přírody. Tisíce jich ale ještě zůstávají neobjeveny. Mnohé z nich z přírody mizí dříve, než je vůbec stihneme poznat. Taxonomie, která je základním kamenem pro jakýkoliv výzkum biodiverzity, však […]
Vědecký tým z Ostravské univerzity, Biologického centra Akademie věd ČR a dalších evropských a amerických institucí odhalil zásadní změnu v energetickém metabolismu parazita Vickermania ingenoplastis, který je v laboratoři chován již od roku 1971.   Tato změna spočívá ve ztrátě schopnosti mitochondrií vyrábět energii tradičním způsobem, což představuje unikátní adaptaci na umělé laboratorní podmínky.​ Přirozené […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz