Domů     Příroda
Teplota oceánů cupuje rekordy již více než rok. Co se děje?
Martin Janda 13.7.2024

Globální oceán již více než rok každý den překonává své teplotní rekordy. Rok 2024 zatím pokračuje v trendu z roku 2023. Právě tehdy se vlna rekordů nastartovala a od té doby nezpomaluje..

Podle údajů Copernicus Climate Change Service dosáhla v březnu letošního roku průměrná globální teplota povrchu moře nového měsíčního maxima 21,07 stupně Celsia. „Březen 2024 pokračoval v překonávání klimatických rekordů v oblasti teploty vzduchu i teploty povrchu oceánů,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová.

Teplejší oceán má své specifické důsledky. Podle vědců z Coloradské státní univerzity abnormálně teplý tropický Atlantik výrazně napomůže připravit půdu pro rušnou hurikánovou sezónu. Vyšší teploty oceánů totiž poskytují více energie, která může vytvořit ještě silnější bouře, než je v oblasti Karibiku běžné. A že už nyní dokážou být velmi pustošivé…

Když oceány absorbují velké množství oxidu uhličitého z atmosféry, stávají se kyselejšími. To má negativní dopady na mořské organismy, protože jsou v ohrožení korálové útesy a potravní řetězce. Oteplování také ovlivňuje oceánské proudy, které hrají klíčovou roli v regulaci globálního klimatu.

Globální teploty dlouhodobě stoupají, protože spalování fosilních paliv vypouští do atmosféry skleníkové plyny, které oteplují planetu. Změna klimatu zatím zvýšila průměrnou globální teplotu o přibližně 1,2 stupně Celsia nad průměrnou teplotu před průmyslovou revolucí.

A protože k ohřátí vody je zapotřebí více energie než k ohřátí vzduchu, pohltily oceány naprostou většinu planetárního tepla, které skleníkové plyny vytvořily.

Podle klimatologa Gavina Schmidta, který působí jako ředitel Goddardova institutu pro kosmický výzkum NASA, masivní rekordy uplynulého roku překonávají vše, co vědci dosud předpokládali. Kromě spalování fosilních paliv pomyslné polínko do ohně ohřívající planetu přidávají i přirozené procesy, jako je jev El Niño. Ten se nastartoval v vloni červenci a nyní pomalu slábne.

Kromě klimatických změn a El Niña existuje několik dalších faktorů, které mohou přispívat k rekordním oceánským teplotám. Jedním z nich je nedávné snížení aerosolového znečištění z kontejnerových lodí proplouvajících oceánem v důsledku nových mezinárodních norem pro pohonné hmoty.

Ty vstoupily v platnost v roce 2020. Ironií je, že aerosoly mají v atmosféře ochlazující účinek a až dosud pomáhaly maskovat skutečný rozsah změny klimatu.

V roce 2022 došlo také k obrovské erupci podmořské sopky Hunga Tonga-Hunga Haʻapai. Sopečné erupce, ke kterým dochází na pevnině, vysílají do vzduchu chuchvalce sazí a aerosolů, které blokují sluneční světlo a dočasně ochlazují atmosféru.

Protože však tato sopka byla ponořena pod hladinu Tichého oceánu, její erupce také do horních vrstev atmosféry vystříkla miliony tun vodní páry. A vodní pára je velmi silný skleníkový plyn.

Erupce sopky Hunga Tonga-Hunga Haʻapai, která se nachází v jižním Pacifiku, byla nejmohutnější sopečnou erupcí od výbuchu sopky Krakatoa v roce 1883. Tehdejší kataklyzmatický výbuch vyvolal čtyřicetimetrové vlny tsunami a zahubil téměř 40 000 lidí.

Podle odborného asistenta na Institutu klimatických změn Mainské univerzity Seana Birkela se klimatické dopady sopečných jevů projeví až rok poté. Birkel má podezření, že oteplovací efekt sopečné erupce byl větší, než naznačovaly první odhady, a poznamenává, že erupce mohla ovlivnit atmosférickou cirkulaci a přispět k zesílení jevu El Niño. Dodal však, že k ověření této hypotézy je zapotřebí dalšího výzkumu.

Zatímco data o oteplování oceánů jsou jasná a těžko je lze zpochybňovat, co vše je příčinou tohoto jevu, zůstává tak trochu zahaleno tajemstvím. Gavin Schmidt poukázal na to, že když vědci dají dohromady své dosavadní odhady toho, jak moc by erupce sopky, snížené znečištění lodní dopravou, El Niño a změna klimatu měly planetu oteplit, čísla nesedí.

„Je možné, že ještě něco chybí,“ řekl. Podle něj je třeba více prozkoumat vliv aerosloů. „Je také možné, že zemské klima má větší vnitřní proměnlivost, než se očekávalo, nebo že globální oteplování zesiluje účinky El Niña.“ Schmidt na závěr uvedl, že několik skupin vědců pracuje na získání jasnějšího obrazu a očekává, že výsledky jejich práce mohou být publikovány již v řádech několika měsíců.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz