Domů     Příroda
Kdy se stala z obávaných predátorů, jeskynních medvědů, kořist předchůdců člověka?
Zdroj: Pixabay

Jeskynní medvědi měřili přes tři metry a vážili kolem 750 kilogramů. Disponovali ostrými zuby i drápy, které pro pravěké předchůdce člověka, vybavené jen primitivními nástroji, představovaly smrtící hrozbu. Postupem času se ale jejich role obrátily, co k tomu přispělo?.

Nejstarší nálezy kosterních pozůstatků jeskynních medvědů pocházejí z dob, kdy naši planetu obývali neandertálci a člověk heidelberský. Většina těchto medvědích kostí je nepoškozená, což svědčí o tom, že je předchůdci člověka lovili jen opravdu výjimečně, spíše se naopak často stávali jejich kořistí.

Tato situace panovala zhruba čtvrt milionu let, pak ovšem došlo ke změně. Medvědí kosti pocházející z doby před asi 40 000 lety totiž již nesou poškození, způsobená řezáním a rýpáním, což svědčí o tom, že se tito predátoři stali kořistí lidí.

Z Davida Goliášem

Německá paleontoložka Susanne Münzelová nalezla již před 20 lety důkaz svědčící o tom, že byl pravěký člověk schopný zabít jeskynního medvěda. Nedaleko Ulmu našla kamenný hrot kopí zaražený do obratle medvěda.

Souboj mezi předchůdcem člověka a jeskynním medvědem se odehrál před 29 000 lety a vítězně z něj vyšel člověk. Paleontoložka pátrala po dalších důkazech společných soubojů, na území Německa jich objevila překvapivě velké množství. Zpravidla se však jednalo jen o drobná poranění na tlapách a lebkách.

Zdroj: WikiCommons by Sergiodelarosa

Naznačují, že došlo k odstranění kůže a nalomení kostí, aby se z nich dal dostat morek. Ten obsahuje spoustu živit a je i bohatým energetickým zdrojem. Škrábance na dlouhých kostech zase svědčí o tom, že z nich bylo odstraněno všechno maso.

Důkazy nejsou průkazné s ohledem na to, zda tato poranění vedla ke smrti medvěda, nebo předchůdci člověka už našli mrtvé tělo medvěda a opracovali ho až poté. Doktorka Münzelová se nicméně domnívá, že nepřímé důkazy hovoří ve prospěch zabití medvěda člověkem.

Medvědí mršina nesnesitelně zapáchá

Ještě dnes existují lovecké skupiny, které se živí lovem živých medvědů. Mrtvých si nevšímají, protože medvědí mršiny už den po smrtí nesnesitelně páchnou. Pokrok v budování loveckých nástrojů a organizovaný lov mohly přispět k tomu, že se z medvědů lovců nakonec stala kořist.

Během poslední doby ledové se lov medvědů předchůdci člověka stal systematickým, následně je během pouhých sedmi tisíc let zcela vyhubili, byť nebyli jedinou příčinou.

Medvědi trávili příliš chladné zimy hibernací v jeskynních, kvůli čemuž se stali až příliš snadnou kořistí pro lovecko-sběračské skupiny lidí. V jeskyních je mohli bez většího rizika pobíjet a získávat tak nejen jejich maso a morek, ale i medvědí kožešiny a další materiály, ke kterým by se jinak nedostali.

Vyráběli z nich nejrůznější kulturní artefakty, například přívěsky z medvědích zubů. Z obávaného lovce, který byl pro lidi hrozbou, se stala snadná kořist.

Štítky:
Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz