Nádor močového měchýře je nejčastějším typem rakoviny, která postihuje močové cesty, což je souhrnný název pro močový měchýř a močovou trubici. V ČR ročně přibude 2000 pacientů s rakovinou močového měchýře, jedná se zpravidla o muže ve věku mezi 65 a 75 lety. Nyní svítá naděje pro tyto pacienty..
Většinou se jedná o nádory, které vycházejí z buněk močového epitelu, jež mají charakter papilárních nádorů, tedy výrůstků vyklenujících se do dutiny močového měchýře. Onemocnění zpočátku nezpůsobuje žádné potíže, příznaky přicházejí až postupně s růstem nádoru.
Objeví se krev v moči, potíže při močení, kdy krevní sraženiny v moči brání jejímu odtoku, bolest při močení vycházející z močové trubice, časté močení malého množství moči, časté záněty močových cest či bolesti v bederní krajině.
V takovém případě je nezbytné navštívit praktického lékaře či urologa, který stanoví diagnózu. K rozvoji rakoviny močového měchýře přispívá kouření, vystavení chemickým látkám, chronické záněty močových cest i výskyt močových kamenů a radioterapie oblasti pánve, například kvůli nádoru prostaty u mužů či gynekologickým nádorům u žen.
U mužů se jedná o čtvrtý nejčastější typ nádoru. Dobrou zprávou je, že tento typ rakoviny má relativně nízkou úmrtnost, ovšem až polovina těchto nádorů se do pěti let vrací.
Moderní technologie k léčbě člověka
Aktuálně spočívá léčba v podávání účinných látek přímo do močového měchýře. Aby se lék dostal ke všem stěnám měchýře, musí být pacient každou půl hodinu jinak polohován. Kvůli opakovanému výskytu nádoru musí být navíc tato léčba prováděna opakovaně, což je nepříjemné pro pacienta a nákladné pro pojišťovny.
Španělští vědci se proto zaměřili na zkoumání, zda by lepší zacílení léčby s využitím nanorobotů, nebylo přínosem pro všechny zúčastněné.
Nanoroboty se rozumí zařízení o velikosti od 0,1 do 10 mikrometrů, tedy přibližně velikosti živočišných buněk, která by mohla fungovat jako nosiče léku. Díky nim by se léčivá látka sama pohybovala tělem pacienta, případně by ji navigoval lékař.
V lidské medicíně se zatím nepoužívají, nicméně výsledky jejich použití u myší jsou více než slibné. Výzkumné instituty ve Španělsku, a to konkrétně Institute for Bioengineerinf of Catalonia a Centro de Investigación Cooperativa en Biomateriales, provedly jejich testování na myších s nádorem močového měchýře.
Zmenšení nádoru o 90 %
Jimi použití nanoroboti měli tvar porézní koule vyrobené z oxidu křemičitého. Na jejich povrchu se pak nacházely další komponenty se specifickými funkcemi, například enzym ureáza, který reaguje s močovinou obsaženou v moči, což umožňuje těmto nanočásticím pohyb, a dále radioaktivní jód, který se používá k lokální léčbě nádorů.
Samuel Sanchéz z IBEC, který stál v čele výzkumu, k tomu říká: „Když jsme podali myším jedinou dávku, pozorovali jsme devadesátiprocentní zmenšení objemu nádoru. To je oproti klasické léčbě výrazně efektivnější, protože pacienti s tímto typem nádoru obvykle absolvují při současné léčbě šest až čtrnáct hospitalizací.“.
Tím, co umožnilo nanorobotům snadno vstoupit přímo do nádoru, byla houbovitá struktura nádoru, do níž částice snadno pronikají. Díky své pohyblivosti se do ní navíc mohly snáze zavrtat. Lokalizované podání nanorobotů navíc snižuje pravděpodobnost vzniku nežádoucích účinků.
V další fázi výzkumu se vědci snaží zjistit, zda terapie pomocí nanorobotů má vliv na pomalejsí návrat nádorů. Pokud by i zde byly výsledky slibné, je tato technologie na nejlepší cestě, aby za pár let pomáhala prvním lidským pacientům.