Kdysi dávno pevnina na naší planetě tvořila jeden gigantický superkontinent. A za 250 milionů let jednotlivé kontinenty opět splynou. To vyvolá podstatné změny, na které zásadní promění pozemskou biodiverzitu….

První savci se na planetě Zemi objevili během druhohor a zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že právě oni se stanou jedním z nejvýznamnějších představitelů pozemské fauny. V době, kdy planetě vládli dinosauři, byli nepříliš početnou skupinou, která byla ráda, že vůbec přežívá.

Ale nakonec přežili a hlavně dokázali zvládnout i kataklyzmatické změny, které se staly osudné teropodům. Savci jsou v současnosti velmi rozmanitou skupinou živočichů, která zahrnuje malé netopýry, myši i medvědy, slony, velryby a mnoho dalších druhů, včetně člověka. Ale ani savci tu však nebudou věčně…

Od doby, kdy se z plazovitých živočichů vyvinuli první savci, uplynulo asi 250 milionů let. Nyní tým vědců předpovídá, že savcům může zbývat už jen dalších 250 milionů let. Badatelé totiž vytvořili virtuální simulaci našeho budoucího světa, podobnou modelům, které předpovídají globální oteplování způsobené člověkem v příštím století.

Na základě údajů o pohybu kontinentů po planetě a výkyvů v chemickém složení atmosféry nová studie promítla mnohem vzdálenější budoucnost.

Vedoucí týmu paleoklimatolog z Bristolské univerzity Alexander Farnsworth, uvedl, že planeta se může stát příliš horkou na to, aby na ní vůbec mohli přežít jakýkoliv savci. Klima se totiž stane doslova vražedným díky třem faktorům:

jasnějšímu slunci, změně geografie kontinentů a nárůstu oxidu uhličitého v atmosféře. „Je to trojitý úder, který se savcům dává k.o.,“ podotkl Farnsworth.

Vědci se již desítky let snaží předpovědět osud života na Zemi. Astronomové očekávají, že naše Slunce bude stále jasnější a přibližně za 7,6 miliardy let může Zemi pohltit. Tak dlouho však život na naší planetě pravděpodobně nevydrží.

Jak bude Slunce posílat na planetu stále více energie, zemská atmosféra se bude zahřívat, což způsobí, že se voda začne z oceánů vypařovat. Vodní pára je silným skleníkovým plynem, a tak bude zadržovat ještě více tepla.

Za dvě miliardy let se může oteplit natolik, že dojde k vyvaření veškeré vody z oceánů.

V průběhu historie Země se její pevniny mnohokrát srážely a vytvářely superkontinenty, které se pak rozpadaly. Poslední superkontinent, Pangea, existoval před 330 až 170 miliony let. Již vícero studií předpovědělo, že za 250 milionů let se podél rovníku vytvoří nový superkontinent nazvaný Pangea Ultima.

Farnsworth požádal penzionovaného geofyzika z Texaské univerzity Christophera Scotese, který vytvořil model Pangea Ultima, a další odborníky, aby provedli podrobnější simulace této vzdálené budoucnosti a sledovali pohyb atmosféry nad oceány, superkontinentem a jeho reliéfem.

Vědci tak zjistili, Pangea Ultima bude mnohem teplejší než dnešní kontinenty. Jedním ze zásadních důvodů této drastické změny je činnost Slunce. Každých 110 milionů let se totiž energie uvolňovaná Sluncem zvýší o 1 %.

Superkontinent však situaci ještě zhorší. Pevnina se totiž ohřívá mnohem rychleji než oceán. Díky tomu, že se kontinenty stlačí do jednoho obřího celku, vznikne rozsáhlé vnitrozemí, kde budou panovat vysoké teploty. V malém můžeme podobné procesy sledovat v současných pouštích.

Pangea Ultima bude mít vliv na klima také díky své topografii, která bude zahrnovat rozsáhlé oblasti plošin daleko od oceánu. V současnosti reaguje dešťová voda a oxid uhličitý s minerály na stěnách hornin.

Vzniklý materiál se pak dostává do moře a usazuje se na mořském dně. Výsledkem je, že oxid uhličitý je postupně vytahován z atmosféry. Až se však Země stane domovem Pangey Ultimy, tento dopravní pás se zpomalí.

Pokud se bude Pangea Ultima chovat jako předchozí superkontinenty, bude poseta sopkami, které chrlí oxid uhličitý. Díky bouřlivým pohybům roztavených hornin v hlubinách Země mohou sopky po tisíce let uvolňovat obrovské přívaly oxidu uhličitého. Výsledkem budou exploze skleníkových plynů, které způsobí prudký nárůst teplot.

V současné době lidé ohřívají planetu tím, že každoročně uvolňují do atmosféry více než 40 miliard tun uhlíku z fosilních paliv. Pokud bude tímto tempem globální oteplování pokračovat, biologové se obávají, že výsledkem bude vyhynutí řady živočišných druhů a lidé nebudou schopni přežít pekelné teploty na mnoha částech planety.

Podle závěrů studie Alexandera Farnswortha budou podmínky na Pangea Ultima pro savce už naprosto nesnesitelné. Téměř celý kontinent totiž ovládnou vysoké teploty a savce by tak čekalo hromadné vymírání.

Farnsworth nanejvýš připustil, že několik odolných druhů savců by snad mohlo přežít v útočištích na okrajích Pangey Ultima. „Na severu a na jihu by podmínky pro život savců mohly být jakž takž snesitelné,“ řekl.

I tak je ale Farnsworth přesvědčen, že savci ztratí svou dominanci, které se těšili posledních 65 milionů let. Nahradit by je mohli studenokrevní plazi, kteří vysoké teploty snášejí lépe. Evoluce je v tomto ohledu nekompromisní.

Je třeba však mít na paměti, že se jedná o predikci, která může mít své mezery. Klimatolog z univerzity v německém Erlangenu-Norimberku Wolfgang Kiessling, který se na studii nepodílel, uvedl, že model nebere v úvahu faktor, který může pro přežití savců hodně znamenat:

postupný pokles tepla unikajícího z nitra Země. Tento pokles by mohl vést k menšímu počtu sopečných erupcí a menšímu množství oxidu uhličitého v atmosféře. Savci podle něj mohou přežít déle: „Možná o 200 milionů let,“ uvedl.

Studie zaujala i další vědce. Planetární klimatolog z Coloradské univerzity Eric Wolf si myslí, že tento výzkum by nám jednoho dne mohl pomoci objevit život na jiných planetách. Až vědci začnou používat výkonné vesmírné teleskopy k pozorování planet v jiných hvězdných soustavách, budou možná schopni změřit jejich kontinentální uspořádání a odvodit, jaké druhy života by tam mohly přežívat.

„Snažíme se připravit na různé světy, se kterými se můžeme setkat,“ podotkl Wolf.