Podle nejnovější studie by se brzy, v důsledku extrémních veder, mohly některé části naší planety stát neobyvatelnými. Člověk je totiž schopen ustát jen určitou míru kombinace horka a vlhkosti, než se u něj projeví život ohrožující zdravotní komplikace..
Podle tvrzení vědců z Penn State College of Health and Human Development a Purdue University se v nepříliš vzdálené budoucnosti budou muset miliardy lidí v Americe, Asii a na Blízkém východě přestěhovat, pokud se budou globální teploty kvůli změně klimatu i nadále zvyšovat, protože se tato místa stanou neobyvatelnými.
Od počátku průmyslové revoluce na konci 18. století se globální teplota zvýšila o 1 °C. To vedlo k tomu, že roku 2015 schválilo 196 zemí tak zvanou Pařížskou dohodu o klimatu, jejímž cílem je zamezit nárůstu teploty na 1,5 °C nad úroveň před průmyslovou revolucí.
S rostoucími globálními teplotami totiž mohou miliardy lidí překročit své fyziologické tepelné limity. Ačkoliv je nejteplejším místem na planetě americké Death Valley, případně africká Sahara, klimatologové s obavami sledují situaci v jižní a jihovýchodní Asii, která stále častěji čelí jarním vlnám horka s teplotami kolem 45 °C. Rozdílem je vzdušná vlhkost, která brání ve fungování účinnému systému, který si člověk proti horku vyvinul, tedy pocení.
Vražedná je vlhkost vzduchu
Díky schopnosti pocení dokáže člověk přežít i tam, kde to jiní živočichové nezvládli. Abychom se však mohli účinné ochlazovat pocením, je třeba, aby se voda měla kam odpařovat, což je problém v oblastech, jako je například Indie, kde během teplé sezóny šplhá relativní vlhkost vzduchu ke 100 %.
V ten okamžik se člověk přestává pocením efektivně ochlazovat a začíná se naopak přehřívat, což může vyústit až ve smrt z přehřátí.
Kombinaci teploty a vlhkosti vzduchu, která už je životu nebezpečná, vyjadřuje tak zvaná teplota vlhkého teploměru. Upravený teploměr v tomto případě neměří přímo teplotu okolního vzduchu, ale teplotu, při které dochází k odpařování vody z namočené punčošky, kterou je teploměr obalený.
Při relativní vlhkosti méně než 100 % naměří výrazně nižší teplotu okolí, neboť se jeho jádro ochladí stejným způsobem jako lidská pokožka pocením.
Limitních 35 °C vlhkého teploměru
Hraniční teplota mokrého teploměru, kterou ještě zdravý člověk dokáže krátkodobě snést, je 35 °C, což přibližně odpovídá pocitové teplotě 70 °C. Teplota v Indii přitom už letos někdy dosahovala více než 30 °C vlhkého teploměru.
U starších lidí, kteří trpí například kardiovaskulárními problémy, cukrovkou a dalšími zdravotními problémy, může být tolerovatelná teplota vlhkého teploměru mnohem nižší. Studie z roku 2022 ukázala, že hranice lidské tolerance vůči teplu a vlhkosti jsou nižší, než se dříve předpokládalo.
Na základě těchto podkladů vědci z Penn State College of Health and Human Development a Purdue University modelovali, jak by různé scénáře globálního oteplování mohly ovlivnit obyvatelnost po celém světě.
Pokud by teploty překročily 1,5 °C oproti předindustriálnímu období, pak by se mnoho oblastí v zemích s nižšími příjmy mohlo stát neobyvatelnými kvůli příliš velkým horkům. Vzestup o 2 °C by způsobil nesnesitelné horko a vlhkost ve východní a střední části Spojených států, v některých částech Jižní Ameriky a v Austrálii.
Stěhování národů se blíží
Pokud by globální oteplení přesáhlo 3 °C, pak by v oblastech od Floridy po New York a od Houstonu po Chicago nastaly podmínky, které by překonaly limity, jež je lidský organismus schopný snášet. Podobně by byla postižena i Jižní Amerika a Austrálie.
Při zvýšení teploty o 4 °C by například městu Al Hudajda v Jemenu hrozilo více než 300 dní nesnesitelného horka ročně, což by ho učinilo prakticky neobyvatelným. Vlivem zvyšování globálních teplot by se tak rozsáhlé oblasti, které obývá více než polovina světové populace, mohly stát neobyvatelnými, což by vyvolalo masivní stěhování národů.
Více se dočtete v časopise 21. století číslo 1/2024, které vyšlo 14. 12.2023.
