Domů     Vesmír
Nová éra kosmických stanic: Starlab a Evropa si potřásly rukou
Veronika Tyrková 6.12.2023
Mezinárodní vesmírná stanice se chystá do křemíkového nebe. FOTO: NASA / Creative Commons / volné dílo

Mezinárodní vesmírná stanice stárne, k odchodu na odpočinek jí zbývá několik posledních let. Svět tak přijde o unikátní laboratoř, která nemá na Zemi/orbitě obdoby. Není ale všem dnům mikrogravitačního výzkumu konec.

Evropa se rozhodla svůj přístup na nízkou oběžnou dráhu Země dostatečně pojistit..

NASA provozuje Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) už 26tým rokem, nelehký úkol uvést jejího nástupce má ale v úmyslu přenechat jiným. V soukromém sektoru tím odstartoval závod o nahrazení ISS vlastním konceptem.

Nové stanice na obzoru

V roce 2021 se NASA rozhodla vývoj příspěvkem více než 415 milionů dolarů rozděleným mezi trojici soukromých společností. Vedle leteckého giganta Northrop Grumman, který ze hry nakonec odpadl, a Blue Origin Jeffa Bezose s projektem „orbitálního útesu“ k nim patřila také Nanoracks, dceřiná společnost Voyager Space.

Nanoracks plánuje uspět se svým konceptem orbitální stanice Starlab. Co se partnerství týče, od začátku připomíná projekt škatulata. Firmu Lockheed Martin, která byla od prvopočátku uváděna jako součást Starlabu, nahradila francouzská společnost Airbus Defence and Space, zatímco se tým rozrostl o svého někdejšího konkurenta, Northrop Grumman.

Ze správce zákazníkem

NASA by se nově měla stát klientem Starlabu a dalších orbitálních laboratoří, jedním z mnoha zákazníků platících za využívání jejich služeb. Svůj přístup na nízkou oběžnou dráhu Země si chce v předstihu pojistit také ESA. Už v říjnu 2023 uzavřela Evropská kosmická agentura dohodu s firmou Axiom Space.

Začátkem listopadu pak podobnou dohodu, tzv. Memorandum o porozumění, podepsala na Kosmickém summitu ve španělské Seville také s firmami Airbus a Voyager Space.

Evropa nebude sedět v koutě

Tento krok by měl umožnit přístup ESA a jejím 22 členským státům k budoucí Starlab pro mise astronautů, dlouhodobou výzkumnou aktivitu i rozvoj komerčních činností. Zahrnuje také vytvoření „kompletního ekosystému“ pro přijímání kosmické lodi s posádkou nebo nákladem vyvinutou ESA. Tím by měl být zajištěn hladký přechod jejích aktivit z ISS na novou vesmírnou laboratoř.

Jak uvedl prezident společnosti Voyager Space Matthew Kuta: „Těšíme se na spolupráci s Airbusem a ESA, abychom rozšířili evropskou stopu ve vesmíru a zajistili, že Evropa zůstane lídrem i v další generaci komerčního průzkumu vesmíru.“ Starlab tak získá stálého zákazníka a ESA základnu pro provádění výzkumu na oběžné dráze.

Související články
Vesmír 26.7.2025
Ještě na jaře to vypadalo jako celkem velká senzace. Tým z Cambridgeské univerzity tehdy oznámil, že na vzdálené planetě K2-18b, nacházející se 124 světelných let od nás, možná objevil stopy po plynu, který je na Zemi výhradně produktem života. Dimethylsulfid, zkráceně DMS, na naší planetě vzniká především díky mořským řasám a jiným mikroorganismům a pokud […]
Technika Vesmír 24.7.2025
Papírová vlaštovka, která zvládne návrat z vesmíru? Zní to jako dětský sen – ale japonští vědci se rozhodli zjistit, jestli by to šlo. Výsledky překvapily i samotné autory experimentu. Složit si vlaštovku z papíru zvládne téměř každý školák. Ale co když by měla zvládnout návrat z výšky 400 kilometrů, odkud obíhá Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)? […]
Medicína Vesmír 17.7.2025
Myší kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) odhalují tajemství dlouhodobého pobytu ve vesmíru – od chování v mikrogravitaci až po změny na úrovni genů. Od dob Apolla 17, kdy pět „lunárních myší“ obletělo Měsíc, až po současné experimenty na ISS se myši staly klíčem k pochopení toho, jak dlouhodobý pobyt ve vesmíru ovlivňuje (lidské) tělo. […]
Psal se rok 1965 a lidstvo poprvé pohlédlo na tvář cizí planety. Sonda Mariner 4 poslala na Zemi historicky první snímek Marsu zblízka. Co tehdy vědci viděli? A proč to bylo překvapivé i trochu zklamání? Představte si to: červenec 1965, Amerika je ponořená do závodů o vesmír. Po sérii neúspěchů se americká NASA odhodlala poslat […]
Příroda Vesmír 13.7.2025
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Některé výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle jedné studie by na jiných světech mohly fungovat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz