Domů     Medicína
Továrna na bílkoviny v buňce šlape jako hodinky
Jan Zelenka 6.12.2023

Užíváte si poklidný večer při dobrém jídle. Vaše tělo ale volno nemá, čeká ho práce s trávením. Mozek už nařídil výrobu bílkovin, které slouží jako trávicí enzymy. Pokyn doputoval i k buňce slinivky, jejímž úkolem je vytvářet lipázu, enzym pro štěpení tuků v tenkém střevě. Výroba se rychle rozjíždí….

Krok 1: Hledání receptu

Buňka slinivky břišní se pouští do práce. Nejdřív musí najít předpis pro tvorbu lipázy. Spolu s recepty na 20 000 až 25 000 dalších proteinů je uložený v jejím jádře ve formě DNA, tedy v genetické informaci.

V katalogu je potřeba najít požadovaný recept čili gen. Ten pro slinivkovou lipázu má zkratku PNLIP. V knihovně platí přísné pravidlo, že nikdo nesmí vynášet z jádra originální recepty, tedy části DNA. Je však možné si návod přepsat a kopii si odnést ven.

Krok 2: Přepis je bleskurychlý

Než se recept může zkopírovat, musí se nejprve rozplést dvoušroubovice DNA v oblasti, kde se nachází požadovaný gen. Jedno z vláken se pak stane předlohou pro kopii, která bude mít podobu krátkého úseku genetické informace označovaného jako mRNA (messengerová RNA).

V jádře je připraveno vše, co je pro její tvorbu potřeba, tedy enzymy i nukleotidy, což jsou základní stavební prvky nukleových kyselin (DNA a RNA). Každý nukleotid obsahuje jednoduchý cukr, zbytek kyseliny fosforečné a některou z nukleových bází. A právě báze jsou na buněčné úrovni tím, čím jsou pro nás písmena abecedy.

Krok 3: Písmenková skládačka

V DNA jsou veškeré informace zapsané pouze čtyřmi druhy nukleových bází, kterými jsou adenin, thymin, guanin a cytosin. Čtyři písmena tedy zvládají kódovat strukturu veškerých bílkovin lidského těla. Zdá se to málo, ale počítače si vystačí pouze s jedničkami a nulami.

I mRNA je poskládaná z těchto bází, ovšem s tím rozdílem, že thymin je nahrazený uracilem.

Když si chce buňka okopírovat recept na výrobu lipázy (nebo jakéhokoliv jiného proteinu), tak přiřazuje stavební kameny (nukleotidy) následujícím způsobem: Kde je v DNA cytosin, tam se pro mRNA použije guanin, a naopak.

Kde je thymin, tam přidá adenin. A pokud se v DNA objeví adenin, tak se do mRNA zařadí uracil. A toto všechno má na starosti enzym označovaný jako RNA polymeráza.

Krok 4: Nastupuje ribozom

Hotová mRNA opouští jádro buňky a v cytoplazmě se naváže na ribozom. Tato buněčná organela má na starosti vlastní výrobu bílkovin neboli translaci. V cytoplazmě může být klidně i 10 milionů ribozomů a všechny čekají na mRNA, aby mohly začít plnit svoji funkci.

A zatímco jedna mRNA právě opouští jádro, tak už buňka vytváří další. Celé to připomíná pásovou výrobu, takže v jeden okamžik je výroba pankreatické lipázy (nebo jakéhokoliv jiného proteinu) ve vícero fázích.

Krok 5: mRNA nese instrukce

Ribozom má dvě části, které se označují jako velká a malá podjednotka. Velká je pracant, co odře většinu práce, a malá je koordinátor, který se stará o to, aby pro výrobu proteinu nic nechybělo. To nejdůležitější už je na místě, tedy instrukce v podobě mRNA. Ještě budou potřeba aminokyseliny jako základní stavební prvky bílkovin. Ty jsou zatím rozptýlené v cytoplazmě.

Krok 6: tRNA řadí aminokyseliny

Teď je třeba zařídit, aby se správná aminokyselina dostala ve správný okamžik k ribozomu a zařadila se do vznikajícího proteinu. K tomu slouží další druh RNA označovaný jako tRNA (transferová RNA). Ty mají podobu jakéhosi trojlístku.

Na stonek se váže některá z aminokyselin, kterých je v lidských buňkách 21 typů. Druh aminokyseliny, který tRNA přenáší, není náhodný, ale určuje ho trojice nukleových bází, která je na prostředním lístku.

Krok 7: Práce s trojicemi

Celý trik výroby proteinů v buňce (tedy proteosyntézy) spočívá v tom, že tři nukleové báze kódují jednu aminokyselinu. Tak jsou zapsané v DNA i mRNA. Pokud jsou například v mRNA báze AUG, tak buňka ví, že má zařadit aminokyselinu methionin.

Vedle může být CUU, což značí leucin. Velká podjednotka ribozomu je zodpovědná za navázání tRNA, která nese správnou aminokyselinu – tedy tu, která odpovídá bázím zapsaným v mRNA.

Krok 8: Všechno musí sedět

Na mRNA připojenou k ribozomu se váže jedna tRNA za druhou. Úkolem tRNA je odevzdat v ribozomu na určeném místě aminokyselinu, kterou přivezla. Velká podjednotka ribozomu se stará o to, aby se aminokyseliny nerozkutálely jako korálky.

Pečlivě je tedy napojuje na sebe tzv. peptidickou vazbou. Zároveň se stará o odstraňování molekul tRNA, které už svůj náklad odevzdaly. A zároveň se se postupně posouvá po již použité části mRNA. Všechno je dokonale synchronizováno a za pouhou vteřinu dokáže ribozom zařadit kolem 20 aminokyselin.

Krok 9: Závěrečné úpravy

Když se ribozom dostane na konec mRNA, tak uvolní vytvořený proteinový řetězec. Není to však ještě hotová lipáza, jelikož se nově vzniklé proteiny ještě upravují. Přidávají se k nim různé molekuly a v některých případech dochází k jejich štěpení.

Když je buňka s proteinem spokojená, tak ho zabuduje do své struktury, nebo ho uvolní ven, tak jako se to děje s pankreatickou lipázou.

Dodatek: Stejným způsobem jako tento trávicí enzym vytvářejí buňky všechny další bílkoviny. Jsou základem života, a tak je tělo potřebuje pro množství rozmanitých úkolů. Jsou základními stavebními kameny tkání, slouží imunitě, řídí tělo jako hormony, podílejí se na nesčetných buněčných dějích.

Kateřina Pavelcová

Související články
Nejnovější výzkum odhalil, že ženy trpící „Alzheimerem“ mají až o 20 % nižší hladiny omega mastných kyselin v krvi než ženy, které touto formou demence netrpí. Alzheimerova choroba se u nich přitom vyskytuje až dvakrát častěji než u mužů, u kterých ovšem stejný vzorec potvrzen nebyl. Může změna stravovacích návyků oddálit nástup nemoci? Jako Alzheimerova […]
Medicína Příroda 24.8.2025
V posledních letech si výzkumníci všímají stále rostoucí hrozby panzootik, tedy chorob, které jsou schopné přeskakovat mezi různými biologickými druhy. Jedním z nejvýraznějších příkladů je v tomto ohledu vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, která se šíří nejen mezi ptáky, ale i mezi savci. Panzootika, která překračuje druhové bariéry a postihuje různé živočišné druhy, celkem podstatně […]
Astrocyty, buňky hvězdicovitého tvaru s dlouhými výběžky, patří mezi tak zvané neuroglie, což je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90 % všech buněk v nervovém systému, kde zastávají mnoho funkcí. Nyní se ukazuje, že pro naši paměť jsou astrocyty zřejmě mnohem důležitější, než se zdálo. Lidský mozek […]
Medicína 18.8.2025
Účinný boj proti zhoubným nádorům! To je téma, kterým se zabývají mnohé vědecké týmy po celém světě. Mezi nimi také mezinárodní tým v čele s experty z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Ten přišel s inovátorskou metodou, jak dostat toxického „ničitele“ rakovinných buněk jen tam, kam je určen Celé to funguje na principu […]
Historie Medicína 16.8.2025
Lidský organismus je nesmírně komplikovaný systém, nejsložitější ve známém vesmíru. Neskládá se jen z těla, jeho neodmyslitelnou součástí je duše, mysl a psychika. I ta, stejně jako samotné tělo, může onemocnět… Zatímco se zlomeninou ruky každý rychle odkvačí k lékaři, nemoci duše stále mnohdy bývají ve společnosti vnímány jako něco neslušného, ba až stigmatizujícího. Naštěstí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz