Evropská rada pro výzkum je první evropskou organizací pro podporu špičkového badatelského výzkumu. O grant ji mohou požádat vědci jakékoliv národnosti s 7 až 12 lety zkušeností. Letos uspěli hned dva vědci z Čech..
Evropská rada pro výzkum (ERC, European Research Council) byla zřízena Evropskou komisí v únoru 2007 s cílem finančně podpořit vědecký výzkum na vysoké úrovni, a to napříč všemi obory. Jediným kritériem hodnocení projektu je vědecká excelence – a to jak návrhu projektu, tak samotného řešitele.
To kromě předchozích výsledků v oboru předpokládá, že výzkumní pracovníci předloží zcela nové fundamentální myšlenky, které nejsou jen pouhým pokračováním předchozího výzkumu. Projekt má mít ambici výrazně ovlivnit daný obor, posunout stávající hranice oborových znalostí a otevřít tak nové výzkumné perspektivy.
Dvěma českým vědcům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se letos podařilo získat Konsolidační granty ERC na podporu jejich výzkumu. To jim zajistí financování jejich zkoumání až do výše dvou milionů euro po dobu pěti let.
Díky tomu si mohou sestavit vědecké týmy, které jim s bádáním pomohou. Další milion euro může být poskytnut na krytí výdajů spojených se stěhováním vědce z důvodu výzkumu, případně na nákup potřebného vybavení. Celkem tak mohou mít k dispozici až 75 milionů korun.
Odhalené tajemství hlubokomořských ryb
Grant získala zooložka Zuzana Musilová, aby mohla zkoumat zrak hlubokomořských ryb. Oči obratlovců umožňují barevné vidění, a to díky dvěma typům fotoreceptorů, kterými disponuje jejich oční sítnice pro vnímání světla.
Jedná se o tyčinky, které umožňují vidění za šera, a o čípky, jež zakládají barevné vidění za denního světla. O hlubokomořských rybách je známo, že se jim podařilo dobře adaptovat na extrémní prostředí, které obývají.
Vědkyně se domnívá, že se jejich zrakový systém vyvinul tak, aby byly schopny vnímat barvy, aniž vy měly čípky pro barevné vidění za denního světla. Vysvětluje: „Mnoho hlubokomořských ryb čípky postrádá, což je činí barvoslepými.
Nový zrakový systém u některých ryb je založený čistě na kombinaci různých tyčinkových opsinů a možná toto omezení překonává. Buď umožňuje rozlišovat barvy, nebo jde o supercitlivé tyčinky vnímající jakékoliv světlo bez ohledu na jeho barvu.
Ať tak či tak, takovýto zrakový systém se nevyskytuje u žádného jiného obratlovce.“.
Zkoumání tajů rostlin
Druhým českým vědcem, který uspěl se svojí žádostí o grant, je rostlinný biolog Matyáš Fendrych. Ten se ve svém výzkumu zabývá hormonem auxinem, který je považován za fenomén rostlinné biologie. Fendrych vysvětluje jeho funkci:
„Auxin má naprosto ústřední roli v regulaci růstu rostlin. Bez něj by tu žádné rostliny, tak jak je dnes známe, nebyly.“ Nedávno se mu podařilo v kořenu modelové rostliny zvané huseníček, který patří mezi plevele, objasnit tak zvanou rychlou auxinovou odpověď.
Díky ní jsou kořeny rostliny schopny rychle prorůstat půdou a dobře se v ní orientovat. Fendrych popisuje, na co se bude moci, díky získání evropského grantu, v dalším výzkumu zaměřit: „Nyní chceme zjistit, zda je tato odpověď, specialitou‘, která se vyvinula v kořenech huseníčku, nebo je to obecnější děj, který se odehrává i v jiných částech rostlin a u jiných druhů, jako jsou například trávy.“ Získání tohoto prestižního grantu hned dvěma českými vědci je důkazem, že jsou úspěšní i na poli mezinárodního bádání.