Domů     Historie
El Niño v akci: Tenkrát na Východě
Veronika Tyrková 15.11.2023
FOTO: Adolph Northen / Creative Commons / volné dílo

Zima se několikrát ukázala být největším ruským spojencem. Na vlastní kůži se o tom přesvědčil Napoleon Bonaparte a po něm i Adolf Hitler. Byla ale v jejich případě vítězná strategie, nebo zima?.

Po střídání ročních období není znám větší zdroj přirozené proměnlivosti klimatu na zeměkouli než jev nazývaný jako El Niño – Jižní oscilace (ENSO). Vědci předpokládají, že El Niño sehrál roli v úpadku nebo pádu několika starověkých civilizací, včetně Močiků, Inků a dalších amerických kultur.

Sám o sobě kolaps žádné civilizace nezpůsobil. Není ovšem pochyb o tom, že náhlá klimatická změna je klíčovým hráčem v historii, zejména coby finální úder po letech eskalujícího napětí. Příkladem mohou být i dobyvačná tažení dvou evropských diktátorů v letech 1812 a 1942-3.

Ruská zmrzlina

Z 424 000 mužů císaře Napoleona, kteří v létě 1812 vyrazili dobýt Moskvu, se jich na konci roku vrátilo jen 10 000. Vojáci Wehrmachtu obléhali Stalingrad víc než 5 měsíců, jen aby se po obrovských ztrátách, čítajících více než 800 000 mrtvých, zraněných či zajatých, byli nuceni z města stáhnout v potupném vyvrcholení neúspěšné operace, která začala porážkou u Moskvy o rok dříve.

Šedá eminence

Meteorolog Klaus Fraedrich z Freie Universität Berlin studoval důsledky extrémních fází ENSO v klimatických anomáliích Evropy. Jeho meteorologické analýzy demonstrují, že v Evropě způsobuje El Niño studenější a vlhčí zimní podmínky vycházející z vyšší cyklonické aktivity, zatímco La Niña je zodpovědná za mírnější a sušší zimy kvůli anticyklonické dominanci.

Tento systém přinesl mrazivé deště a těžké sněhové pokrývky i během obléhání Stalingradu. Začátkem 19. století zase tendence k chladnějším globálním teplotám umocnily prachové clony v atmosféře z vulkanických erupcí na ostrově Svatý Vincenc v Karibiku a Sulawesi v Indonésii.

Zpustošené centrum Stalingradu. FOTO: RIA Novosti archive / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Rekordní mrazy

Stažení Napoleona z Moskvy mezi říjnem a prosincem 1812 doprovázely mrazivé teploty sahající k 35 stupňům pod bod mrazu, sněhové vánice a bouře či ledovcové vichry, které umocňovaly nedostatek potravin a propastné chřadnutí koní.

U obou případů se v rámci několika týdnů podzim rychle zvrátil do rané a obzvláště brutální zimy, což je jeden z globálních důsledků rychlé tranzice z El Niño do La Niña. Jak shrnul profesor geografie Cesar Caviedes:

„V Rusku jsou zimy 1812 a 1942 případem, kdy klimatický element upřednostnil vítěze a umocnil chyby poražených.“.

Více o El Niñu se dočtete v čísle 11/2023 časopisu 21. století.

Štítky:
Související články
Historie 20.8.2025
Město Pompeje je všeobecně známé pro katastrofu, která ho v dávné minulosti postihla. V roce 79 našeho letopočtu bylo zdevastováno erupcí sopky Vesuv. Nicméně podle posledních výzkumů se nedá říct, že by běsnící vulkán lidi vyhnal úplně Zůstali tací, kterým jejich ekonomické možnosti jednoduše nedovolovaly přesunout se jinam a vybudovat si nový domov. A tak […]
Historie Medicína 16.8.2025
Lidský organismus je nesmírně komplikovaný systém, nejsložitější ve známém vesmíru. Neskládá se jen z těla, jeho neodmyslitelnou součástí je duše, mysl a psychika. I ta, stejně jako samotné tělo, může onemocnět… Zatímco se zlomeninou ruky každý rychle odkvačí k lékaři, nemoci duše stále mnohdy bývají ve společnosti vnímány jako něco neslušného, ba až stigmatizujícího. Naštěstí […]
Časový interval mezi 3 až 2 miliony let je kritickým obdobím z hlediska fosilních záznamů lidské evoluce. Poprvé se objevují fosilie rodu Homo a Paranthropus a mizí možný předchůdce těchto rodů, Australopithecus afarensis, k němuž patřila i slavná Lucy. Nyní byly objeveny zuby, které by mohly patřit novému druhu australopitéka … Na archeologickém nalezišti Ledi-Geraru […]
Během pandemie španělské chřipky mezi roky 1918 a 1920 zemřelo na následky nemoci 20 až 100 milionů lidí. Vědci se dlouho domnívali, že schopnost plně proniknout do lidského těla si virus vyvinul až v průběhu pandemie, bližší zkoumání vzorku viru z roku 1918 však ukázalo, že klíčové mutace nesl už mnohem dříve… Nové virové epidemie […]
Starověké viry zabudované v naší DNA, tak zvané skákající geny, byly dlouho považovány za neužitečný odpad, který neslouží žádnému účelu. Nyní se ale ukazuje, že ačkoliv jsou irelevantní pro tvorbu proteinů, což je hlavní úkol DNA, jejich role je klíčová při řízení genů. Téměř polovina lidského genomu se skládá ze segmentů zvaných transpoziční elementy (TE), […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz