Výzkumný tým z Liverpoolské univerzity slaví. Expertům na chromatografii a spektrometrii se totiž podařilo vyvinout nový materiál, který dokáže perfektně zachytit částice koronavirů.
Účinnost roušek a respirátorů by se proto v blízké budoucnosti mohla zvýšit. Revoluční novinka totiž umí zachytit až o 93 % více bílkovin, tedy hmoty, která tvoří i tělo nebezpečných virů. Dopad na prodyšnost ochranných pomůcek má navíc pouze minimální.
Post pandemický nápad
Profesoři Peter Myers a Simon Maher využili při vývoji zkušenosti s procesy tzv. kapalinové chromatografie, při kterých se proteiny „lepí“ na povrch nosných materiálů.
Ačkoli jsou tyto postupy vědě známé již dlouho, teprve během pandemie se v Myersově hlavě zrodil nápad, že by možná mohly nalézt „nové“ uplatnění. Umožní totiž, aby se v látce roušky absorbovaly proteiny, v tomto případě hrotový protein viru, kvůli kterému SARS-CoV-2 proniká do lidských buněk.
Od teorie k praxi
Teprve když byl nápad v teoretické rovině „kompletní“, spojil se Myers s kolegy. Jejich úkolem bylo přinést na povrch látky částice oxidu křemičitého tak, aby se stal pro protein viru lepkavou pastí. Tělo nového koronaviru by se do ní v tu chvíli zamotalo například jako moucha do pavučiny.
Aby však byla funkčnost ještě lepší, přistoupili vědci ke zvýšení pórovitosti částic oxidu křemičitého, čímž zároveň došlo ke zvětšení jejich povrchu. Tímto krokem se domnělá „pavučina“ významně zahustila, „moucha“ jí tedy nemůže proletět bez toho, aniž by o ni zavadila.
„Tento výzkum prokázal správnost našeho konceptu. I když covid už nepředstavuje globální hrozbu pro naše zdraví, má tento materiál potenciál pro využití v široké škále aplikací. Náš výzkumný tým se zabývá vývojem pokročilejších lepivých povrchů pro různé bioaerosoly, včetně nové varianty BA.2.86, ale také pro chřipku a další smrtící viry, jako je například Nipah,“ uvedl k úspěchu „otec myšlenky“ Myers.
