Vědci z Melbournské univerzity v nové studii mění pohled na neceliakální citlivost na lepek. Podle nejnovějších dat za potíže, které lidé připisují lepku, často může úplně jiná složka potravy, nebo dokonce samotná souhra mozku a střeva.

Lepek (gluten) je bílkovina přirozeně obsažená v pšenici, žitu a ječmeni. Pro většinu lidí nepředstavuje problém, ale u části populace vyvolává zdravotní potíže. Závažným případem je celiakie, autoimunitní onemocnění, při kterém lepek spouští zánětlivou reakci poškozující střevní sliznici.

Vedle celiakie však vědci dlouho zkoumají i tzv. neceliakální citlivost na lepek (NCGS), při níž mají lidé podobné příznaky – nadýmání, bolest břicha, únavu nebo potíže se soustředěním, ale bez laboratorních známek autoimunity či alergie.

Nová data: problém není bílkovina, ale jiné látky v pšenici

Podle přehledové studie publikované v říjnu 2025 v časopise The Lancet většina lidí, kteří tvrdí, že trpí citlivostí na lepek, ve skutečnosti nereaguje na gluten samotný. Analýza více než 20 klinických studií ukázala, že u většiny testovaných osob se potíže objevovaly i po konzumaci potravin, které lepek neobsahovaly, zato však obsahovaly tzv. fermentovatelné sacharidy (FODMAPs).

Tyto látky se přirozeně vyskytují v obilovinách, luštěninách i některé zelenině a u citlivých jedinců mohou způsobovat plynatost, bolesti břicha či změny vyprazdňování.

Mozek, střevo a očekávání

Výzkumný tým z Melbournské univerzity pak upozorňuje, že část obtíží může souviset s tzv. mozkově-střevní osou – komunikační sítí mezi nervovým systémem a trávicím traktem. V placebem kontrolovaných pokusech vědci zjistili, že některé osoby reagovaly na „lepek“ i tehdy, když jej ve skutečnosti nedostaly.

Podle autorů to naznačuje, že očekávání nepříjemných reakcí samo může vyvolat fyziologické změny v trávení a vnímaní bolesti. Jinými slovy: někdy reaguje mozek dřív než druhý mozek (střevo).

Diagnóza bez jasného testu

Současná medicína nemá spolehlivý laboratorní test, který by NCGS potvrdil. Diagnóza tak zůstává vylučovací – stanovuje se až po vyloučení celiakie a alergie na pšenici a po pozorování, že odstranění obilovin přináší úlevu.

Autoři článku v The Lancet proto navrhují, aby se termín „citlivost na lepek“ používal opatrně a přesněji se rozlišovalo mezi reakcí na gluten a na jiné složky potravin. Zdůrazňují také nutnost personalizovaného přístupu k dietám, aby nedocházelo k zbytečnému omezování výživy.

Celiakie zůstává závažným onemocněním, které vyžaduje striktní bezlepkovou dietu.

V případech neceliakální citlivosti se však ukazuje, že skutečným spouštěčem potíží mohou být FODMAP-sacharidy, jiné bílkoviny v pšenici nebo dokonce psychologické faktory.

Lékaři doporučují, aby lidé s trávicími problémy nejprve absolvovali odborné vyšetření a nevyřazovali lepek z jídelníčku bez potvrzené diagnózy.