Již v roce 2019 objevil tým archeologů z Velké Británie v africké Zambii zachovalou dřevěnou konstrukci. Její analýza ukázala, že je téměř půl milionu let stará a jedná se tak o nejstarší dosud nalezený důkaz konstrukčního využití dřeva. K čemu sloužila a komu?.
Dřevěná konstrukce byla objevena při vykopávkách na březích jedné ze zambijských řek v rámci výzkumného projektu Deep Roots of Humanity (Hluboké kořeny lidstva), který vedl profesor Larry Barham z Liverpoolské univerzity.
Tvořily ji dva kusy dřeva spojené v pravém úhlu k sobě. Podle Geoffa Dullera, profesora zeměpisu na Aberystwythské univerzitě ve Walesu, který byl součástí vědeckého týmu, ležel jeden kus dřeva přes druhý a oba v sobě měly zářezy.
„Je jasně vidět, že zářezy byly vyříznuty kamennými nástroji,“ vysvětluje Duller a dodává: „Díky tomu do sebe dva kmeny zapadají a stávají se z nich konstrukční objekty.“ Stáří dřeva bylo určeno pomocí metody luminiscenčního datování.
Ta vychází z toho, že zrnka horniny do sebe v průběhu času absorbují přirozenou radioaktivitu z prostředí. Tuto radioaktivitu lze uvolnit a změřit tím, že se zrnka zahřejí a následně se zanalyzuje vyzařované světlo.
Zázrak, že se dřevo dochovalo
Závěry zkoumání, odhadující stáří dřevěné konstrukce na 476 tisíc let, byly zveřejněny v časopise Nature. Podle odborníků naznačují, že si lidé v době kamenné stavěli přístřešky, což narušuje dosud zažité přesvědčení, že vedli jednoduchý, kočovný život.
Profesor Barham k tomu říká: „Tento nález změnil můj pohled na naše dávné předky.“ A pokračuje: „Využili svou inteligenci, představivost a dovednosti, aby vytvořili něco, co nikdy předtím neviděli, něco, co nikdy předtím neexistovalo.“.
Vedle těchto dvou kusů dřeva byly nalezeny také mnohem mladší dřevěné nástroje, ovšem senzaci vzbudila právě dřevěná konstrukce, protože dřevěné artefakty ze starší doby kamenné se dochovávají jen zřídka.
Vyžadují totiž specifické podmínky pro jejich uchování, jinak dřevo jednoduše shnije. Tato dřevěná konstrukce se dochovala jen díky tomu, že byla po tisíciletí podmáčená v meandrujícím říčním břehu nad vodopády Kalambo, u hranic mezi Zambií a Tanzanií.
K čemu konstrukce sloužila?
Otázkou zůstává, k čemu tato část dochované dřevěné konstrukce sloužila. Menší z klád měřila asi 1,5 metru, což naznačuje, že byly zřejmě součástí nějaké významnější stavby. Podle vědců se pravděpodobně nejednalo o chatrč ani stálé obydlí, ale spíše o součást plošiny pro přístřešek.
Profesor Duller k tomu říká: „Mohlo by jít o nějakou konstrukci k posezení u řeky a rybaření.“ Jedná se však jen o dohady.
Vědci si také nejsou jisti tím, kdo tuto dřevěnou konstrukci zhotovil. Nalezené dřevo je totiž mnohem starší než nejstarší nalezené fosilie druhu Homo sapiens. Možná to byli příslušníci tohoto druhu, jen tak staré fosilie ještě nebyly objeveny, případně mohl být jejich autorem jiná druh rodu Homo.
„Možná Homo erectus nebo Homo naledi – v té době se v jižní Africe vyskytovala řada druhů hominidů,“ domnívá se profesor Duller.