Domů     Historie
Zbraň, která učinila z žen úspěšné lovkyně
Zdroj: WikiCommons

Po velmi dlouhou dobu se vědci a historikové domnívali, že lov byl v době, kdy se Homo sapiens objevil jako druh, tedy asi před 200 tisíci lety, doménou mužů. Věřili, že první lidé měli jasně rozdělené role, muži se věnovali lovu a ženy sběru.

Poslední dobou se ale ukazuje, že k lovu měly zřejmě blízko i ženy. A možná to byly právě ony, kdo stál za vynálezem, který vyrovnal jejich nevýhodu při vrhu zbraní, tedy slabší paže..

Tým vědců z Washingtonské univerzity a Seattle Pacific University zveřejnil začátkem července letošního roku v časopise PLOS One výsledky rozsáhlé analýzy, kterou provedl. Odborníci pod vedením Cary Wall-Schefflerové prošli svědectví antropologů o životě loveckých skupin, sahající od roku 1800 po současnost, v nichž pátrali po informacích o ženách – lovkyních.

Závěrem jejich studie bylo zjištění, že až v 79 % společnostech, pro které byly údaje k dispozici, lovili nejen muži, ale i ženy.

Lovily i ženy, pomáhal jim v tom atlatl

„Většina kultur, pro které je lov důležitý, cvičí své dívky a ženy, aby si vyráběly nástroje a chodily na lov“, přibližuje Wall-Schefflerová. Studie zároveň vyvrací i druhý mýtus, že muži lovili velkou zvěř, zatímco ženy maximálně tu menší, jak jsou ještěrky nebo králíci.

Podle dat, se kterými vědci pracovali, lovily ženy i velkou zvěř. Vysvětlení, jak se jim podařilo být v lovu stejně úspěšné jako muži, i když ti měli objektivně větší sílu v horních končetinách, přinesla nejnovější britská studie.

Zdroj: CreativeCommons

V ní archeoložka Michelle Bebberová z Kentské státní univerzity prokázala, že ženy využívaly při vrhání pomůcku, tak zvaný atlatl nebo vrhač oštěpů, který v pravěku dokázal kompenzovat nevýhodu žen – lovkyň, spočívající ve slabých pažích.

Experimenty, které provedla vědkyně se svými studenty, prokázala, že tato jednoduchá technologie plně vyrovnala přirozenou mužskou výhodu silných rukou. „Jednou z hypotéz, proč lidé přijali atlatl a proč se uplatnil oproti samotnému oštěpu, je, že fyzicky velmi různorodí lidé s ním mohli dosáhnout velmi podobných výsledků, což usnadnilo účast více lidí na loveckých aktivitách,“ vysvětluje Bebberová.

Kdo byl autorem atlatlu?

Atlatl, který vypadá jako obyčejná tyč, funguje jako páka, která prodlužuje délku paže vrhající oštěp. Ten je díky tomu vržen s větší silou a má i delší dolet. To lidem v době kamenné usnadnilo lov a zabíjení kořisti.

Zatímco první oštěpy jsou staré stovky tisíc let, první atlatly jsou staré jen desítky tisíc let. Bebberová provedla testování atlatlu na svých studentech a studentkách. Celkem 108 lidí provedlo 2160 hodů oštěpem, polovinu bez atlatlu a polovinu s ním.

Přesně podle předpokladu, pomůcka vyrovnávala rychlost střel vypuštěných ženami a muži. „Vzhledem k tomu, že se zdá, že z používání atlatlu mají největší prospěch ženy, je jistě možné, že v určitých souvislostech atlatl vynalezly právě ony,“ spekuluje vědkyně. Aby se vyrovnaly v lovu mužům.

Ostatně k něčemu podobnému došlo i u jiných živočišných druhů, konkrétně u primátů. V tlupě šimpanzů, žijící v senegalské savaně, jsou to právě samice, které přicházejí s novými technologiemi nástrojů pro lov.

„Mnoho lidí má tendenci považovat ženy v minulosti za pasivní a věřit, že lovci byli pouze muži, ale stále více se zdá, že tomu tak není,“ upozorňuje Bebberová. A dodává: „Mezi různými obory – archeologií, etnografií a nyní i moderními experimenty – roste shoda na tom, že ženy byly pravděpodobně aktivními a úspěšnými lovkyněmi velké i malé zvěře.“.

Štítky:
Související články
Historie 20.8.2025
Město Pompeje je všeobecně známé pro katastrofu, která ho v dávné minulosti postihla. V roce 79 našeho letopočtu bylo zdevastováno erupcí sopky Vesuv. Nicméně podle posledních výzkumů se nedá říct, že by běsnící vulkán lidi vyhnal úplně Zůstali tací, kterým jejich ekonomické možnosti jednoduše nedovolovaly přesunout se jinam a vybudovat si nový domov. A tak […]
Historie Medicína 16.8.2025
Lidský organismus je nesmírně komplikovaný systém, nejsložitější ve známém vesmíru. Neskládá se jen z těla, jeho neodmyslitelnou součástí je duše, mysl a psychika. I ta, stejně jako samotné tělo, může onemocnět… Zatímco se zlomeninou ruky každý rychle odkvačí k lékaři, nemoci duše stále mnohdy bývají ve společnosti vnímány jako něco neslušného, ba až stigmatizujícího. Naštěstí […]
Časový interval mezi 3 až 2 miliony let je kritickým obdobím z hlediska fosilních záznamů lidské evoluce. Poprvé se objevují fosilie rodu Homo a Paranthropus a mizí možný předchůdce těchto rodů, Australopithecus afarensis, k němuž patřila i slavná Lucy. Nyní byly objeveny zuby, které by mohly patřit novému druhu australopitéka … Na archeologickém nalezišti Ledi-Geraru […]
Během pandemie španělské chřipky mezi roky 1918 a 1920 zemřelo na následky nemoci 20 až 100 milionů lidí. Vědci se dlouho domnívali, že schopnost plně proniknout do lidského těla si virus vyvinul až v průběhu pandemie, bližší zkoumání vzorku viru z roku 1918 však ukázalo, že klíčové mutace nesl už mnohem dříve… Nové virové epidemie […]
Starověké viry zabudované v naší DNA, tak zvané skákající geny, byly dlouho považovány za neužitečný odpad, který neslouží žádnému účelu. Nyní se ale ukazuje, že ačkoliv jsou irelevantní pro tvorbu proteinů, což je hlavní úkol DNA, jejich role je klíčová při řízení genů. Téměř polovina lidského genomu se skládá ze segmentů zvaných transpoziční elementy (TE), […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz