Časový interval mezi 3 až 2 miliony let je kritickým obdobím z hlediska fosilních záznamů lidské evoluce. Poprvé se objevují fosilie rodu Homo a Paranthropus a mizí možný předchůdce těchto rodů, Australopithecus afarensis, k němuž patřila i slavná Lucy.

Nyní byly objeveny zuby, které by mohly patřit novému druhu australopitéka ….

Na archeologickém nalezišti Ledi-Geraru v severovýchodní Etiopii objevili archeologové 13 fosilních zubů. Použili vrstvy sopečného popela k určení jejich stáří. Hned 10 z nich je starých 2,36 milionu let.

Vědci již dříve našli v této oblasti pozůstatky Australopithecus afarensis, stejně jako novějšího druhu Australopicthecus garhi, nově nalezené zuby však vypadají jinak než zuby těchto druhů. „Neodpovídají žádnému z nich, takže by se mohlo jednat o nový druh,“ domnívá se spoluautorka studie Kaye Reedová, paleoekoložka z Arizonské státní univerzity.

2,5 milionu let staré zuby

Na druhou stranu zuby nemají žádné zvlášť unikátní rysy, aby mohlo být s jistotou řečeno, že patří novému, dosud neznámému druhu australopitéka. „Ve fosilních záznamech vědci obvykle definují nový druh nalezením anatomických znaků, které se konzistentně liší od znaků známých druhů,“ vysvětluje Frances Forrestová, archeoložka z Fairfield University v Connecticutu, která se na novém výzkumu nepodílela. K tomu zde však podle ní nedošlo.

Americký badatel Tim White byl součástí vědeckého týmu, který světu představil slavnou Lucy, asi metr vysokou 15 až 16 let starou dívku, která příslušela k druhu Australopithecus afarensis. White k nálezu říká:

„Oblast Ledi-Geraru se nachází jen několik desítek mil od Hadaru, kde byla nalezena částečná kostra Lucy, ovšem v důsledku eroze se v Hadaru nenacházejí žádné sedimenty z doby před zhruba 2,7 miliony let, zatímco v Ledi-Geraru existují.“.

Nový druh australopitéka? Asi ne!

Nalezené zuby podle něj zapadají do linie, která se vyvinula během půl milionu let od Lucy, odpovídají podle něj přechodu od Australopithecus afarensis k jeho přímým potomkům Australopithecus garhi. Nepovažuje je tak za důkaz existence nového druhu, ale spíše postupné evoluce zástupců jednoho druhu.

S tím souhlasí i María Martinónová, ředitelka CENIEH, Španělského národního centra pro výzkum lidské evoluce. Podle ní, ačkoliv je vzorek důležitý, je předčasné na jeho základě spekulovat o novém druhu australopitéka.

„Souhlasím s tím, že evoluce našich předků nebyla lineární a že bychom měli být otevřeni složitějším vzorcům s možnou koexistencí i různých rodů,“ pokračuje Martinónová. „To by se dalo vysvětlit adaptacemi na různé ekologické niky – například rozdíly ve stravě – což by snížilo přímou konkurenci mezi nimi,“ dodává.

V rámci nálezu bylo určeno i stáří dalších tří zubů, kdy dva zuby byly staré 2,59 milionu let a jeden dokonce 2,78 milionu let, přičemž všechny zřejmě patřily zástupcům rodu Homo. Poskytují důkaz o koexistenci příslušníků rodu Homo a Australopithecus před 2,5 miliony let ve východní Africe.

Zdroje: Nature, LiveScience, El País.