Pod hladinou Ochridského jezera, které se nachází na hranicích Albánie a Severní Makedonie, objevili archeologové pozůstatky svědčící o tom, že se na kůlech nad jeho smaragdovými vodami kdysi rozkládalo nejstarší jezerní město v Evropě..

Archeolog Albert Hafner, který působí jako ředitel výzkumu na univerzitě v Bernu, vedl poslední čtyři roky tým albánských a švýcarských archeologů, kteří hledali u dna jezera u poloostrova Lin artefakty dokládající, že tato lokalita patřila k nejstarším osídleným v Evropě.

Podle Hafnera je starší než dosud známá místa ve Středomoří či alpské oblasti. Říká k tomu: „V severních Alpách pocházejí podobná jezerní města z doby kolem roku 4000 před Kristem, v italských alpských jezerech více na jihu se datují do doby kolem roku 5000 před naším letopočtem.“.

První usedlíci na evropském kontinentě

Ochridské jezero je nejstarším jezerem v Evropě a zároveň i památkou zapsanou v seznamu světového dědictví UNESCO. Pomocí radiokarbonové metody určila laboratoř Bernské univerzity stáří vzorků, které archeologové ve spolupráci s profesionálními potápěči nalezli na dně jezera, na 6000 až 5800 let před naším letopočtem.

Na základě toho se Hafner domnívá, že se zde rozkládalo nejstarší jezerní město v Evropě.

Archeologové objevili úlomky keramiky i křemenných nástrojů, hlavním zdrojem informací by však pro ně měly být kusy dubových kůlů. Analýza růstových letokruhů metodou dendrochronologie by měla poskytnou informace o klimatu i dalších životních podmínkách, jimž museli lidé, kteří jezerní město založili, čelit.

„Dub je jako švýcarské hodinky, velmi přesný, jako kalendář,“ poznamenává k tomu Hafner.

Život na 100 tisících dřevěných kůlech

Město bylo pravděpodobně opevněné, do dna jezera bylo u poloostrova Lin zatlučeno asi 100 tisíc kůlů. Podle prvních odhadů v něm žilo asi dvě stě padesát až pět set lidí. Postavit ho na kůlech musel být složitý úkol.

Vědci se proto snaží pochopit, co je k tomu přimělo. Podle Hafnera je možné, že se životem na vodě snažili před někým chránit, když říká: „Aby se takto ochránili, museli vykácet les.“ Nezodpovězenou otázkou zůstává, před kým.

Třídění materiálu vyneseného na povrch má na starosti albánský profesor archeologie Ilir Ghepali, který podotýká: „Našli jsme různá semena, rostliny a také kosti divokých i domácích zvířat.“ Na základě toho se domnívá, že hlavní činností, jíž se obyvatelé jezerního města věnovali, bylo zemědělství a chov dobytka.

Zřejmě tak patřili k prvním usedlým lidem na evropském kontinentě. Odborníci doufají, že jim každý další ponor pod hladinu Ochridského jezera poskytne cenné informace o každodenním životě i organizaci obydlí těchto pravěkých lidí. Zkoumání této lokality zřejmě potrvá ještě asi dvacet let.