Archeologům se podařilo v neolitické vesnici Ba’ja, která se nachází nedaleko slavné Petry v Jordánsku, objevit v hrobě osmiletého dítěte pozůstatky zřejmě nejstaršího náhrdelníku na světě. Povedlo se jim ho zrestaurovat v celé jeho kráse.
Neolit neboli mladší doba kamenná je období spojené se vznikem a rozvojem zemědělství a chovu zemědělských zvířat. Osada Ba’ja na Předním východě byla obývána především mezi roky 7 400 až 6 800 př. n. l., kdy v ní žilo asi 600 obyvatel.
Vesnice měla 1,2 až 1,5 hektaru, proto byly domy blízko u sebe a zasahovaly i do okolních strmých svahů. Většina domů měla více podlaží, spojených vnitřním schodištěm, navíc byly podsklepené. Stěny domů byla více než 4 metry silné.
Náhrdelník v hrobě dítěte
Mezi zdi byly rituálně zakopávány kamenné sekery i mísy. Místo obývala prekeramická kultura mladší doby kamenné, pro kterou bylo typické pohřbívání mrtvých do k tomu speciálně určených místností, jež byly součástí domů.
Nově zemřelý se vždy položil do středu místnosti a kosti z předchozích pohřbů byly odsunuty stranou. V roce 2018 byl, při archeologických vykopávkách vedených Haly Alarashiovou ze Španělské národní rady pro výzkum, v jedné z takových místností objeven hrob cistového typu, ve kterém se nacházely ostatky osmiletého dítěte ve fetální poloze.
Na jeho hrudi a krku bylo nalezeno přes 2 500 korálků spolu s dvojitým perforovaným kamenným přívěskem a jemně rytým perleťovým prstenem.
Objeveny byly také dva jantarové korálky, které jsou pro tuto oblast výjimečným a netypickým nálezem. Detailní analýza těchto nalezených korálků odhalila, že se jednalo o součásti jednoho velkého náhrdelníku, který se podařilo zrestaurovat. Atraktivní šperk je nyní vystaven v muzeu v Petře.
Zdroj cenných informací
Neolitický náhrdelník se skládá z více řad korálků a je zřejmě jedním z nejstarších a zároveň nejpropracovanějších šperků, které se z mladší doby kamenné zachovaly v téměř kompletním stavu. Pro vědce se stal zdrojem cenných informací o společnosti, která jej vytvořila.
Složitost náhrdelníku svědčí o tom, že ve vesnici museli žít zruční umělci. Některé části korálků byly vyrobeny z exotických mušlí a jantaru, které pochází odjinud. Jejich import z velké vzdálenosti vyžadoval schopné obchodníky.
Náhrdelník musel být i ve své době velmi drahý, takže ve vesnici musely žít bohaté elity, k nimž náleželo i dítě, v jehož hrobě byl šperk nalezen, které si jeho koupi mohly dovolit.
Je možné, že vesnici velel náčelník, ale předpokládá se, že k důležitým rozhodnutím docházelo na základě konsensu hlav rodin. V oblasti bylo nalezeno také mnoho pískovcových prstenů z místní produkce, které se rozšířily po celém středním Jordánsku.
Byly zřejmě předmětem výměnného obchodu a představovaly pro Ba’ja zdroj příjmu a bohatství. Vzhledem k tomu, že se tyto prsteny nacházely ve všech domácnostech ve vesnici, dá se předpokládat, že jejich výroba byla organizována v rámci rodin.
Zajímavostí je, že se Ba’ja nachází v nadmořské výšce 1 160 metrů, a je tak přístupná pouze cestou přes úzký a strmý kaňon.