Domů     Medicína
Zaměřeno na střeva: Když náš „druhý mozek“ stůně…
Zdroj: Freepik

Patříme do civilizace jedlíků i gurmánů. Lidský apetit však v posledních letech brzdí narůstající střevní záněty – každý rok si tuto diagnózu vyslechne na dva tisíce lidí. Zdá se, že náš „druhý mozek“ ztrácí na síle. Anebo jde jen o důsledek nezdravého životního stylu?.

Ještě před pár lety znal idiopatické střevní záněty (IBD) málokdo. Dnes však patří Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, ale také syndrom dráždivého tračníku k čím dál častějším diagnózám.

Podle Národního institutu pro diabetes a onemocnění trávicího traktu a ledvin (NIDDK) se sídlem v USA trpí kolem 60–70 milionů osob nějakým typem onemocnění trávicího traktu.

Nárůst? Pořádný!

„Dnes máme dvakrát více nespecifických zánětů střev než před 30 lety. Výskyt ulcerózní kolitidy se odhaduje na 40–45 nemocných na 100 000 obyvatel, u Crohnovy choroby se jedná o 20 případů na 100 000 lidí,“ uvedl MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoře.

Nejvíce jsou tímto trendem aktuálně zasaženy vyspělé průmyslové oblasti Evropy a Severní Ameriky. Právě zde totiž každoročně gastroenterologové diagnostikují na 10 nových pacientů s ulcerózní kolitidou a 5–10 nových případů Crohnovy choroby na 100 tisíc obyvatel.

V celkovém měřítku IBD dosud zasáhlo 0,3–0,5 % populace. U nás svádí se střevními záněty nerovný boj 40–50 tisíc pacientů.

Více faktorů najednou

Proč IBD vznikají prozatím není jasné. Teorií ale mají vědecké kapacity hned několik. „Při IBD dochází k tomu, že imunitní systém, který má sloužit k ochraně organismu proti patogenním mikroorganismům, svou agresivitu namíří proti vlastním, fyziologicky se vyskytujícím bakteriím,“ popsal mechanismus onemocnění přednosta kliniky a primář gastroenterologie Klinického centra ISCARE, Milan Lukáš.

U konkrétních důvodů však medicína stále tápe. Jako nejjednodušší vysvětlení se jeví souhra více faktorů, které nemoc nakonec „probudí“. Za možného viníka proto bývá označováno, v běžném životě, nadměrné používání chemických nebo dezinfekčních látek a častá konzumace sterilovaných a přemražených potravin. To vše dohromady snižuje šanci na správné fungování imunity.

Lék sem, lék tam…

V případě, že náš druhý mozek vyšle signál SOS, bývají nejčastěji nasazována antibiotika, jejichž úkolem je dostat prvotní příznaky zánětu střeva co nejrychleji pod kontrolu. To samé platí i v případě relapsu.

K dlouhodobému užívání jsou určeny kortikosteroidy, zatímco vážné případy jsou léčeny imunosupresivy. Samostatnou kapitolu tvoří biologická léčba, která pomáhá tam, kde ostatní možnosti léčby již dávno selhaly.

Lékaři však upozorňují na možné nežádoucí účinky v podobě většího rizika infekčních komplikací. Relativně časté jsou zejména infekce dýchacích či močových cest a kůže.

Vzhůru na sál

A pak je tu léčba chirurgická. Z dosud nashromážděných údajů vyplývá, že v průběhu života nasměruje onemocnění na operační sál 70–90 % osob s Crohnovou chorobou a 10–15 % pacientů s ulcerózní kolitidou.

Zatímco u plánovaných zákroků jde nejčastěji o podezření na zhoubný nádor střeva nebo dlouhodobě sníženou neprůchodnost střev či píštěle, v akutní fázi se k operaci přistupuje například při perforaci střeva, akutní neprůchodnosti nebo při hnisavých ložiscích.

Více se dočtete v čísle 9/2023, které vychází 17. srpna!

Související články
Krevní testy, které hledají rakovinné markery existují již desítky let, ale nejnovější generace se soustředí na drobné fragmenty DNA jednotlivých nádorových buněk v krvi člověka. Díky tomu jsou schopny návrat rakoviny odhalit až o 5 měsíců dříve než běžné zobrazovací metody. Je to přínosem pro pacienty? Technologie personalizovaných testů ctDNA vychází z poznatku, že rakovinné […]
Medicína Objevy 9.6.2025
V srpnu loňského roku svět obletěla zpráva o úmrtí nejstarší ženy světa, Marie Branyas Morerové, která se dožila úctyhodných 117 let. Narodila se ještě před první světovou válkou, přežila španělskou chřipku i covid, a přesto ji ve vysokém věku trápily jen běžné problémy s klouby a ztráta sluchu. Na otázku, jaký je její recept na […]
Jak populace stárne, u většího množství lidí se projevují příznaky demence a kognitivního úpadku. Boj s demencí se tak stává jedním z nejpalčivějších problémů systémů veřejného zdraví po celém světě. Nejnovější studie, provedená australským týmem vědců, však přináší dobré zprávy. Podle jejích výsledků mají mladší generace menší pravděpodobnost, že se u nich rozvine demence ve […]
Když Světová zdravotnická organizace v roce 1980 oficiálně vyhlásila eradikaci pravých neštovic, jednalo se o jeden z největších triumfů moderní medicíny. Tento vysoce nakažlivý a smrtící virus, který si během staletí vyžádal stovky milionů obětí, se zdál být navždy poražen. Dnes se však znovu objevují varovné hlasy. Australská epidemioložka a odbornice na biosekuritu, profesorka Raina […]
V srpnu loňského roku svět obletěla zpráva o úmrtí nejstarší ženy světa, Marie Branyas Morerové, která se dožila úctyhodných 117 let. Narodila se ještě před první světovou válkou, přežila španělskou chřipku i covid, a přesto ji ve vysokém věku trápily jen běžné problémy s klouby a ztráta sluchu.   Na otázku, jaký je její recept […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz