Domů     Medicína
Zaměřeno na střeva: Když náš „druhý mozek“ stůně…
Zdroj: Freepik

Patříme do civilizace jedlíků i gurmánů. Lidský apetit však v posledních letech brzdí narůstající střevní záněty – každý rok si tuto diagnózu vyslechne na dva tisíce lidí. Zdá se, že náš „druhý mozek“ ztrácí na síle. Anebo jde jen o důsledek nezdravého životního stylu?.

Ještě před pár lety znal idiopatické střevní záněty (IBD) málokdo. Dnes však patří Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, ale také syndrom dráždivého tračníku k čím dál častějším diagnózám.

Podle Národního institutu pro diabetes a onemocnění trávicího traktu a ledvin (NIDDK) se sídlem v USA trpí kolem 60–70 milionů osob nějakým typem onemocnění trávicího traktu.

Nárůst? Pořádný!

„Dnes máme dvakrát více nespecifických zánětů střev než před 30 lety. Výskyt ulcerózní kolitidy se odhaduje na 40–45 nemocných na 100 000 obyvatel, u Crohnovy choroby se jedná o 20 případů na 100 000 lidí,“ uvedl MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoře.

Nejvíce jsou tímto trendem aktuálně zasaženy vyspělé průmyslové oblasti Evropy a Severní Ameriky. Právě zde totiž každoročně gastroenterologové diagnostikují na 10 nových pacientů s ulcerózní kolitidou a 5–10 nových případů Crohnovy choroby na 100 tisíc obyvatel.

V celkovém měřítku IBD dosud zasáhlo 0,3–0,5 % populace. U nás svádí se střevními záněty nerovný boj 40–50 tisíc pacientů.

Více faktorů najednou

Proč IBD vznikají prozatím není jasné. Teorií ale mají vědecké kapacity hned několik. „Při IBD dochází k tomu, že imunitní systém, který má sloužit k ochraně organismu proti patogenním mikroorganismům, svou agresivitu namíří proti vlastním, fyziologicky se vyskytujícím bakteriím,“ popsal mechanismus onemocnění přednosta kliniky a primář gastroenterologie Klinického centra ISCARE, Milan Lukáš.

U konkrétních důvodů však medicína stále tápe. Jako nejjednodušší vysvětlení se jeví souhra více faktorů, které nemoc nakonec „probudí“. Za možného viníka proto bývá označováno, v běžném životě, nadměrné používání chemických nebo dezinfekčních látek a častá konzumace sterilovaných a přemražených potravin. To vše dohromady snižuje šanci na správné fungování imunity.

Lék sem, lék tam…

V případě, že náš druhý mozek vyšle signál SOS, bývají nejčastěji nasazována antibiotika, jejichž úkolem je dostat prvotní příznaky zánětu střeva co nejrychleji pod kontrolu. To samé platí i v případě relapsu.

K dlouhodobému užívání jsou určeny kortikosteroidy, zatímco vážné případy jsou léčeny imunosupresivy. Samostatnou kapitolu tvoří biologická léčba, která pomáhá tam, kde ostatní možnosti léčby již dávno selhaly.

Lékaři však upozorňují na možné nežádoucí účinky v podobě většího rizika infekčních komplikací. Relativně časté jsou zejména infekce dýchacích či močových cest a kůže.

Vzhůru na sál

A pak je tu léčba chirurgická. Z dosud nashromážděných údajů vyplývá, že v průběhu života nasměruje onemocnění na operační sál 70–90 % osob s Crohnovou chorobou a 10–15 % pacientů s ulcerózní kolitidou.

Zatímco u plánovaných zákroků jde nejčastěji o podezření na zhoubný nádor střeva nebo dlouhodobě sníženou neprůchodnost střev či píštěle, v akutní fázi se k operaci přistupuje například při perforaci střeva, akutní neprůchodnosti nebo při hnisavých ložiscích.

Více se dočtete v čísle 9/2023, které vychází 17. srpna!

Související články
Mezinárodní tým vědců provedl důkladnou analýzu DNA téměř 3 milionů lidí, aby zmapoval, které genové varianty zvyšují pravděpodobnost propuknutí bipolární poruchy. Nová studie výrazně zvýšila jejich předpokládaný počet! Bipolární porucha je psychiatrický stav, pro který jsou charakteristické extrémní změny nálady a energie, kdy jsou euforické až manické stavy střídány stavy beznaděje, označovanými jako depresivní epizody. […]
Vědci z Nigérie ve spolupráci s odborníky z Ineos Oxford Institute for antimicrobial research (IOI) zjistili, že mouchy přítomné v afrických nemocnicích přenášejí bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům, a to dokonce i vůči lékům poslední záchrany. Antimikrobiální rezistence (AMR), při níž si patogenní organismy, jako jsou viry a bakterie, vyvinou odolnost vůči lékům používaným […]
Nobelova cena se uděluje od roku 1901, tedy dost dlouhou dobu na to, aby se s odstupem ukázalo, zda se dostávala do správných rukou. V drtivé většině případů ano, omylů a přehmatů je překvapivě málo. Přesto jsou z dnešního pohledu někdy až kuriózní.   Nechme stranou Nobelovu cenu míru, jejíž udělení často vyvolává kontroverze. Do nesprávných rukou se […]
Může to znít nepravděpodobně, ale stejně jako na ránu na prstě použijete náplast, obdobně se bude do budoucna zřejmě dát záplatou pomoci i poškozenému srdci, aby se mu pracovalo lépe. I když to zřejmě nebude řešení pro každého, vědci věří, že má potenciál zlepšit život milionům lidí. Srdeční selhání postihuje více než 64 milionů lidí […]
Medicína 3.2.2025
Zítra si připomínáme světový den boje proti rakovině. Toto onemocnění zůstává jedním z nejzávažnějších zdravotních hrozeb celosvětově i v Česku. Podle nejaktuálnějších údajů bylo v České republice v roce 2022 diagnostikováno 92 541 nových případů zhoubných nádorů. Mírný pokles byl zaznamenán v roce 2020 s 82 671 případy, ovlivněno to mohlo být pandemií COVID-19. V […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz