Domů     Příroda
Delfíní matky se chovají podobně jako ty lidské, na své potomky žvatlají
Zdroj: Pixabay

Vidíme to kolem sebe dnes a denně. Matky na své malé děti, kojence a batolata, žvatlají. Mění přitom nejen obsah toho, co říkají, ale také formu. Jejich hlas je vyšší, tón vlídnější a souhlásky jemnější.

Nyní se vědcům podařilo prokázat, že delfíní matky se při komunikaci se svými mláďaty chovají stejně..

Podle vědců pomáhá žvatlání malým dětem jednak navázat a následně posílit vztah se svými rodiči, a zároveň je to učí složitým rysům a struktuře mateřského jazyka, usnadňuje jim to rozlišit jednotlivé slabiky a slova.

Děti dávají žvatlání rozhodně přednost před normální mluvou dospělých, to už dokázaly mnohé výzkumy. Stejný trik zřejmě využívají i delfíní matky, alespoň podle studie, která byla nedávno publikováno v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Delfíni skákaví mezi sebou komunikují pomocí pískání. Každý má své označení, tedy charakteristické zapískání, které funguje jako u lidí jméno. Využívají je k navázání a udržení kontaktu s ostatními, případně v naléhavých situacích.

Mláďata získávají své „jméno“ v prvním roce života. Učí se také „jména“ svých matek, přátel a kamarádů z hejna. S jejich pomocí se snaží upoutat pozornost, nebo přivolat pomoc.

Specifická komunikace matky s mládětem

Vědci z floridského Sarasota Dolphin Research Program zaznamenávali po celá desetiletí pískání dospělých samic delfínů a jejich mláďat, takže vznikla rozsáhlá databáze. Laela Sayighová, bioložka z Oceánografického institutu ve Woods Hole a hlavní autorka studie, z ní nyní zvolila soubor 19 samic, jejichž zvuky byly zaznamenané bez mláděte i s ním.

Nahrávky pocházely z let 1984 až 2018. U každé pak vybrala asi dvacet pískavých zvuků, které následně analyzovala. Mláďata zůstávají s matkou dva až šest let. „Po celou dobu jsou spolu v akustickém kontaktu,“ říká k tomu Sayighová.

Zdroj: Wiki Commons

Z nahrávek vyplynulo, že všechny vybrané delfíní matky vydávaly pískání o vyšší frekvenci, když byly v přítomnosti svých mláďat, než když byly samy, a zároveň také o něco nižší minimální frekvenci. To dohromady vytvářelo větší šířku pásma pískání, což odpovídá tomu, jak na děti žvatlají jejich lidské matky.

Autoři studie tvrdí: „Bylo to velmi podobné tomu, co dělají lidské matky, když mluví vysokým hlasem na své děti.“.

Nejen podle pískání, ale i podle chuti moči

Jiná studie, zveřejněná v květnu loňského roku, zjistila, že delfíni k identifikaci svých přátel nepoužívají pouze pískání. Stojí za ní mořský biolog Jason Bruck ze státní univerzity Stephena F. Austina v Texasu.

Ten do bazénu s mořskou vodou nalil nejprve chladnou vodu s ledem a poté 20 mililitrů známé i neznámé moči. Ta známá přitom pocházela od delfínů, se kterými se ti testovaní znali alespoň pět let. Zkoumáním známé moči strávili delfíni trojnásobek času oproti té neznámé.

Následně chtěl vědec ověřit, zda delfíni opravu využívají k rozeznání svých přátel kombinaci pískání a ochutnání jejich moči. Zkusil jim proto předložit nesprávnou kombinaci moči a pískání, odpovídající tomu, kdyby člověku pustili záznam obličeje jeho známého, který by však mluvil cizím hlasem.

Ve chvíli, kdy se delfíni setkali se správnou kombinací chuti moči a pískání, reagovali na ni o deset vteřin déle než na chybou kombinaci, někteří až o 40 sekund déle, což je jasným důkazem toho, že rozeznali své blízké.

Štítky:
Související články
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz