Domů     Medicína
Nové léky díky bakteriím ze zubů neandertálců
Zdroj: Public Domain Pictures

Antibiotická rezistence, tedy zvyšující se odolnost bakterií vůči dostupným antibiotikům, by se v polovině století mohla stát největší globální zdravotní hrozbou. Vědci proto přemýšlí, jak antibiotika nahradit, přičemž svůj zrak upínají do minulosti. Jednou z nadějí by mohli být mikrobi ze zubního plaku neandertálců..

Ve svém výzkumu se na to zaměřil tým Christiny Warinnerové, biomolekulární archeoložky z Harvardovy univerzity. Vědci při něm využili vlastnosti zubního kamene, který uchovává DNA po tisíciletí, čímž poskytuje údaje o biodiverzitě a schopnostech dávných mikrobů.

Díky novým technikám se jim podařilo analyzovat geny z několika miligramů neandertálského zubního kamene, tedy fosilizovaného plaku.

Bakterie ze zubního plaku

Využití této zatím nejpřesnější metody jim pomohlo odhalit miliardy krátkých fragmentů DNA a s nimi stovky bakteriálních druhů, které se uvnitř zubního plaku neandertálců skrývaly. „Zubní kámen je jedinou částí těla, která běžně fosilizuje ještě za života,“ upozorňuje Warinnerová.

Ta spolu se svými spolupracovníky analyzovala zubní kámen 12 neandertálců, 34 lidí z minulých století a 18 moderních lidí, které mezi sebou porovnali. Nalezli 459 bakteriálních genomů, z nichž 75 % spadalo do kategorie ústních bakterií, které známe i dnes.

Zdroj: Wiki Commons

Ovšem ne všechny druhy bakterií neandertálců byly identické s těmi dnešními. U sedmi neandertálců objevili vědci například dva druhy bakterií z rodu chlorobi, přičemž tyto zelené sirné bakterie se neshodovaly s těmi současnými.

Jsou však zřejmě příbuzné s bakterií Chlorobium limicola, která se vykytuje ve vodních zdrojích v jeskyních. V ústech dnešních lidí ji však již nenajdeme. Christina Warinnerová k tomu říká: „Pralidé, kteří žili v prostředích jeskyní, získali tento typ bakterie pitím tamní vody“.

Poté, co naši předkové jeskyně opustili, přestaly se tyto bakterie v lidských ústech vyskytovat.

Ztracené enzymy jako naděje pro lidstvo

To však není nejdůležitějším objevem, kteří odborníci učinili. Podařilo se jim totiž rovněž odhalit biosyntetické genové klastry, což jsou shluky genů potřebné k vytvoření určitých sloučenin. Bakterie je používají k výrobě enzymů, které řídí většinu biochemických procesů v těle všech živých organismů.

Některé z těchto sloučenin již dnešní bakterie nevytvářejí. Vědci je proto vložili do dnešních bakterií Chlorobium limicola, čímž je přiměly vytvářet tyto evolucí dávno ztracené enzymy.

Právě ty by přitom mohly být velmi užitečné při zkoumání nových látek použitelných proti bakteriím rezistentním vůči antibiotikům. Vědkyně Warinnerová k tomu podotýká: „Bakterie jsou zdrojem prakticky všech našich antibiotik.

V posledních několika letech jsme přitom neobjevili žádné nové významné třídy antibiotik. A tak antibiotika docházejí. Nové metody nám však dávají možnost hledat genové klastry vytvářející antibiotika v minulosti.“.

Štítky:
Související články
Čínští vědci tvrdí, že tradiční screening děložního čípku, prováděný gynekologem, by do budoucna mohl nahradit jednoduchý test. Ten spočívá v umístění proužku pro zachycení krevního vzorku do běžné vložky, používané ženami během menstruace. Díky tomu by u žen byl zachycen výskyt HPV, který způsobuje většinu případů rakoviny děložního čípku. V současné době většina žen podstupuje […]
Statiny jsou léky používané v posledních třech desetiletích stovkami milionů lidí na celém světě k prevenci infarktů, mrtvic a úmrtí v důsledku kardiovaskulárních onemocnění. Další miliony lidí odradily od jejich užívání desítky možných vedlejších účinků těchto léků, uvedených v příbalových letácích. Nejnovější studie tvrdí, že statinů není třeba se bát! „Téměř všechny vedlejší účinky uvedené […]
Medicína Příroda 5.2.2026
Chuť na hořké v nás spouští jeden z nejstarších ochranných reflexů. V přírodě totiž hořkost často signalizovala jedovaté látky v rostlinách. Mozek se proto během evoluce naučil, že hořké rovná se potenciálně nebezpečné. I dnes, v době laboratorně testovaných potravin, tento mechanismus funguje téměř automaticky. U většiny lidí vyvolává hořká chuť instinktivní odpor, někdy dokonce […]
Švédská studie, provedená na 100 000 ženách, ukázala, že využití umělé inteligence při vyhodnocovaní snímků z mamografického screeningu, zvyšuje míru včasné detekce a zároveň snižuje počet diagnóz v letech následujících po vyšetření. Jedná se o dosud největší studii zkoumající využití umělé inteligence při screeningu rakoviny. Bylo do ní zahrnuto 100 000 švédských žen, které se […]
Období dospívání je vnímáno jako doba, během které se teenageři pomalu odpoutávají od rodičů, aby byli následně schopni samostatného života. Tráví více času se společnosti svých přátel a doma se raději před rodiči „schovávají“ v bezpečí svých pokojů. Kdy je to ještě v pořádku a kdy se začít obávat? Trávení času s přáteli, randění a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz