Podle vědců pocházejí nejstarší záznamy o líbání z doby před 4 500 lety, jsou tedy o 1 000 let dříve, než se dosud předpokládalo. Intimní dotek úst znali už obyvatelé Mezopotámie a navíc polibky jsou zřejmě kulturně univerzálnější, než věda dosud připouštěla..

Vědci upozornili na důkazy, které naznačují, že líbání bylo praktikováno v některých nejstarších mezopotámských společnostech a doloženo ve starověkých textech z doby už 2500 let před naším letopočtem.

Tyto detaily dosud badatelé poněkud přehlíželi. V článku zveřejněném v časopise Science vědci rovněž uvedli důkazy o tom, že líbání mohlo přispívat k šíření orálně přenosných chorob, jako jsou například opary.

Ačkoli výzkumy naznačovaly, že přátelské nebo rodinné líbání bylo mezi lidmi napříč časem i prostorem běžné, líbání s romantickým a sexuálním podtextem nebylo považováno za kulturně univerzální. Nová zjištění však naznačují, že líbání bylo ve starověku považováno za běžnou součást romantické intimity napříč mnoha kulturami a nevzniklo v určitém regionu, jak předpokládal dřívější výzkum.

Dřívější hypotéza předpokládala, že nejstarší důkazy o líbání pocházejí z oblasti dnešní Indie z roku 1500 př. n. l.

Historik Troels Pank Arbøll z Kodaňské univerzity k tomu řekl: „Líbání se v Mezopotámii bylo velmi důležité. Z té doby se do dnešních dnů dochovalo mnoho tisíc hliněných tabulek  a ty obsahují jasné příklady toho, že líbání bylo ve starověku považováno za součást romantické intimity, stejně jako mohlo být součástí přátelských a rodinných vztahů.“.

Dřívější pozorování ukázala, že líbající se lidé nejsou mezi primáty výjimeční. I šimpanzi bonobo se při svých milostných hrátkách líbají. Je tedy pravděpodobné, že polibky byly součástí chování našich předků po dlouhou dobu.