Finanční technologie nám usnadňují běžný život, šetří spoustu času a umožňují pohodlnější využívání peněz. Ale mohou nám přivodit i spoustu starostí, zejména když je nevyužíváme správně nebo když na straně jejich poskytovatele něco nefunguje.

Kdo dohlíží na banky, aby jimi zajišťované finanční technologie byly v pořádku? Jistě vás napadne ČNB. Ale není jediná.

Finanční technologie nám zajišťují mnohem pohodlnější život

Možná si už ani nepamatujete, kdy jste naposledy navštívili pobočku nějaké banky, spořitelního družstva, nebankovní společnosti, či například pojišťovny. Ale starší z čtenářů si jistě vybaví nekonečné fronty před přepážkou.

Desítky minut ztracených čekáním na to, než budete moci s bankéřem nebo úvěrovým specialistou sepsat trvalý příkaz či žádost o půjčku, třebaže jen v řádu několika desítek tisíc korun.

Dnes se všechny tyhle činnosti posunuly na internet.

A jak účty, platební příkazy na nich, tak třeba i nebankovní úvěr si zařídíte pohodlně online.

Z obýváku, a bez ztráty času ve frontách. Jenže vše, co je online, může být napadeno hackery a podvodníky. Hrozí, když ne zneužití, tak alespoň únik citlivých informací.

Kdo dohlíží na banky, aby své finanční technologie držely v co největším bezpečí?

A nakolik se vůbec můžeme spolehnout na všechny ty „online bankingy“, mobilní bankovní „appky“ nebo na (pro podnikatele a firmy) API propojení bankovního účtu s online systémem fakturování a účetnictvím?

Základní odpovědnost vždycky nese banka. Stejně je tomu v jiných oborech

Odpovědnost za produkty podnikání jde vždycky za samotným podnikatelem. Banky jsou soukromé obchodní společnosti nesoucí plnou odpovědnost za své jednání a za nabízené služby. Ať už jsou poskytovány jakoukoliv cestou:

tradičně na přepážce nebo online přes mobil či počítač. A ať už jsou poskytovány samotnou bankou, nebo jí najatou finančně-technologickou společností.

Proto i za úroveň bezpečnosti provozovaných finančních technologií nesou odpovědnost především samy banky. To ale neznamená, že by je v této oblasti nikdo nekontroloval, neřídil. Právě naopak. Jak banky, tak další subjekty finančního trhu podléhají dozoru centrálních institucí.

Evropská centrální banka, nejvyšší orgán dohledu v evropském bankovnictví (viz níže), na toto téma prohlásila: „Je na bankách samotných, a to bez ohledu na obchodní model, aby zavedly odpovídající procesy řízení rizik, kterým čelí.

Patří k nim i nově se objevující rizika související s finančními technologiemi. Orgány dohledu je pak při hodnocení bank zohlední.“.

V ČR dohlíží Česká národní banka

Protože oblast peněz je citlivým tématem ovlivňujícím životy lidí a existenci různých projektů a veřejných služeb, jsou všechny banky regulovány bankou centrální. V případě ČR jde o Českou národní banku (ČNB).

Ta je ve veřejném vlastnictví, ale nezávislá na moci a rozhodování státu. Pokyny a pravidla nastavená nejen zákonem, ale i samotnou ČNB, musejí banky respektovat, jinak se vystavují vysokým pokutám, nebo až zákazu činnosti.

Finanční technologie využívají ve velkém i kryptoměny a obchodníci s nimi. Ale tady pozor, kryptoměny nepodléhají řádné regulaci. Takže i když si načtete návody, jak s nimi správně zacházet, nikdy při obchodování s nimi nebudete v bezpečí dohledu a regulace odbornými institucemi.

Českých bank se týká i část dohledu Evropské centrální banky

Na evropské úrovni je dohlížitelem ECB: Evropská centrální banka. Její moc sahá nejen ke všem bankám v zemích eurozóny (kde se platí eurem), ale zprostředkovaně i k bankám ostatních zemí EU, včetně té naší.

Proč, když nejsme v eurozóně? Jde především o závazná společná pravidla celé EU.

„ECB pečlivě sleduje technologické inovace ve finančním odvětví a možné dopady, které mohou mít na bankovní dohled. V této souvislosti vyhodnocujeme vliv finančních technologií a konkurence nebank na obchodní modely bank,“ informuje ECB ohledně dohledu, který přesahuje rámec eurozóny.

O licenci nově stojí i technologické společnosti, které by v minulosti o bankovnictví ani nezavadily

ECB v posledních letech poukazuje na fakt, že o licenci v oblasti finančních služeb, poskytovaných prostřednictvím online finančních technologií, stojí stále více nebankovních subjektů. Jde především o finančně-technologické úvěrové instituce nebo platformy investiční.

K licencování však ECB přistupuje stále stejně, jako když jde o klasickou banku. Především v oblasti bezpečnosti pro koncového klienta, ale i pro ekonomiku regionu jako celku. „ECB a vnitrostátní orgány dohledu se drží jedné obecné zásady:

nad stejným podnikáním se stejnými riziky je třeba stejného dohledu. Jinými slovy, na banky, které využívají finanční technologie, dohlížíme stejným způsobem jako na tradiční banky. Máme neutrální postoj k technologiím, které banky používají, a namísto toho se soustředíme na související specifická rizika,“ vysvětluje ECB.

Aby ECB usnadnila centrálním bankám národních státu, včetně naší ČNB, hodnocení specifických aspektů finančně technologických obchodních modelů, zveřejnila ECB v roce 2018 zásady pro hodnocení žádostí finančně-echnologických úvěrových institucí o bankovní licenci.

Tyto zásady vysvětlují, jak jsou licence hodnoceny – a pokud se zajímáte detailněji, pomohou vám získat jasný vhled do současného procesu hodnocení nejen bezpečnosti těchto služeb.