Není možné ji nahradit, natož napodobit. Představuje jedinečnou substanci, která na vás – možná jako jediná na světě – dokáže prozradit úplně všechno. Jak jíte, pijete nebo co děláte.

Co člověk, to krevní koktejl sestavený prakticky „na míru“, nejčastěji v množství odpovídajícímu zhruba 6 litrům. To znamená, že tvoří zhruba 8 % celkové hmotnosti člověka. Prakticky od počátků medicíny se odborníci snaží odhalit všechna její tajemství… Co tedy vlastně (ne)víme?

Krevní trojice

K objevení úžasného světa „vlastního já“ vám postačí pouze jeden mikrolitr krve – například při píchnutí do prstu. Již v tomto malém množství totiž koluje na 4,5 milionu červených krvinek, 150 000–400 000 krevních destiček a 5 000–10 000 bílých krvinek, přičemž platí, že všechny buňky mají odlišný tvar.

Zatímco červená krvinka připomíná promáčknutý piškot, krevní destička jakousi zmutovanou chobotnici. A bílá krvinka? Tu bychom mohli připodobnit k nutellové kuličce obalené v kokosu. A co, že na nás vlastně tato trojice dokáže prozradit?

Třeba to, jestli pijeme alkohol a neodoláme sladkému. Například červená krvinka se v tuto chvíli zježí, a na jejím povrchu „vyskáčou“ bílé tečky a ostny. Co je však důležité… V tomto stavu špatně prochází drobnými kapilárkami.

Co dokáže pumpa?

Jedna jediná červená krvinka, jejíž život trvá asi 120 dnů, procestuje tepnami a žílami tisíce kilometrů. A to z celkových 100 000 kilometrů cévního řečiště. Srdce, nejdokonalejší pumpa, udeří za 70 let života 3miliardkrát, přičemž vytváří poměrně silný tlak, díky kterému dokáže krev vytrysknout až na vzdálenost 10 metrů.

Pokud je jedinec v klidovém režimu pumpuje srdce asi 5 litrů za minutu, což znamená, že za život jde o cca 180 tisíc tun. Bez větších problémů může člověk ztratit 15 % krve, jakmile jde o větší množství, dochází ke zrychlení pulzu, nevolnosti nebo zimnici. Teoretický limit ztráty krve činí podle odborníků 1,9–2, 8 litru krve.

V jaké skupině…

Nejdůležitějším poznatkem v této oblasti bylo sestavení krevních skupin, o které se postaral rakouský vědec Karl Landsteiner (1868–1943) a český sérolog Jan Jánský (1873–1921).

V současnosti rozlišujeme kolem 30 různých krevních systémů, nejznámější je ale AB0, pod nímž se skrývají „základní“ typy A, B, AB a 0. Za celosvětově nejrozšířenější je označovaná skupina A se 42 %, v těsném závěsu se nachází skupina 0 s 32 %, a teprve poté B s 18 %.

Skupina AB bývá s pouhými 8 % označována za vzácnou. O tom, jakou krevní skupinu bude člověk mít, rozhodují zejména geny. Od každého z rodičů totiž plod přijímá polovinu genetické výbavy, přičemž vždy záleží na tom, který z rodičovských genů je dominantnější, a tím pádem i silnější.

Dvě písmenka

Poslední dílek krevní skládačky, i tak by se dal nazvat Rh faktor, který má v medicínském světě nepředstavitelnou moc, obzvláště u žen ve fertilním věku. Jeho včasné zjištění totiž napomáhá zabránit vážnému poškození nenarozeného dítěte, známému jako fetální erytroblastóza.

K jeho rozvoji dochází v případě, že těhotná žena, která je Rh negativní očekává se svým Rh pozitivním partnerem Rh pozitivní miminko. V tomto případě si totiž tělo matky vytváří proti červeným krvinkám plodu protilátky, které následně pronikají placentou.

Výsledkem je nenávratné poškození krvinek nenarozeného dítěte. Při včasném zjištění tohoto „problému“ dochází k podávání anti–D protilátek, které Rh pozitivní krevní buňky zničí.

Hem a globin

V průběhu života se u člověka vyskytnou hned tři různé typy krevního barviva – hemoglobinu, které se od sebe liší pouze přítomnou bílkovinou – globinovou částí. Stejně jako u jiných bílkovin, dochází ke vzniku globinu v ribozomech, tedy ribonukleoproteinech tvořících bílkoviny.

Naproti tomu hem se tvoří v mitochondriích, v místech, kde vzniká i řada dalších důležitých metabolických reakcí či pochodů, a dále v tekutém buněčném prostředí, cytoplazmě.

Z poznatků vědců vyplývá, že je hemoglobin významným přenašečem kyslíku z plic do tkání za účelem tzv. tkáňového dýchání. Dále nabírá také oxid uhličitý v plicích určený k vydechování. Existují ale jisté rozpory v otázce dalších funkcí, které by životně důležitý transportér mohl mít.

Podle některých by měl disponovat schopností vázat také další prvky důležité pro podporu mozkové činnosti nebo rozšiřování cév…