Domů     Medicína
Regulace pocitu sytosti je pro přežití klíčová. Co ji řídí?
Zdroj: Pixabay

Ke svému přežití potřebují všechny organismy motivaci k příjmu potravy, zároveň musí umět regulovat pocity hladu a sytosti. K tomu slouží neuropeptidy. Zdá se, že mají u všech živočišných druhů společný evoluční původ..

Pocity hladu a sytosti jsou pro přežití organismů klíčové, jejich stimulaci mají na svědomí hormony a také malé proteiny zvané neuropeptidy, které umožňují vzájemnou komunikaci nervových buněk neboli neuronů.

Neuropeptidy mají ve své výbavě lidé, stejně jako třeba myši nebo ovocné mušky zvané octomilky. Jejich rozšířenost svědčí o společném evolučním původu těchto malých bílkovinných molekul. Vědci se rozhodli prozkoumat, jak neuropeptidy fungují u medúz druhu Cladonema a u octomilek.

Medúzy mají propracované strategie hledání potravy i regulaci jejího příjmu, podobně jako savci, ačkoliv poslední společný předek medúz a savců žil nejméně před 600 miliony lety. Jejich těla jsou však ve srovnání s těmi savčími mnohem jednodušší.

Platí to i o jejich nervové soustavě, která je rozptýlená, na rozdíl od savců, kteří mají konkrétnější struktury, jako je mozek nebo ganglia. Skládá se ze dvou vrstev a umožňuje medúze souhru pohybu. I přes svoji jednoduchost mají medúzy rozsáhlý repertoár chování, včetně propracovaných strategií hledání potravy, spánku, rituálů páření i učení.

Zdroj: Museum of Natural History, Orange County, California

Pocit sytosti u medúz a octomilek

Octomilky jsou drobné mušky, dosahující velikosti jen 2-4 milimetry, které jsou oblíbeným testovacím druhem v laboratořích, protože se snadno chovají ve velkém množství a mají krátký generační čas. Vědci u nich rádi provádí testy s vypínáním a zapínáním genů, protože jim to může snadno ukázat, jak tyto geny fungují, což je možné aplikovat i na člověka, který s octomilkami sdílí polovinu genetické výbavy.

Díky těmto muškám mohli vědci zkoumat například Alzheimerovu nemoc, virus zika či biorytmy.

Skupina vědců, kterou vedli Hiromu Tanimoto a Vladimiros Thoma z Tohoku University’s Graduate School of Life Sciences, se zaměřila na malou medúzu druhu Cladonema s rozvětvenými chapadly, kterou je možné chovat v laboratoři.

Tato medúza mění množství snězené potravy na základě toho, jak velký má hlad. Vědci srovnali genové exprese u hladových a nakrmených medúz. Tanimoto k tomu říká: „Míra nakrmení změnila úrovně exprese mnoha genů, včetně některých, které kódují neuropeptidy.

Syntézou a testováním těchto neuropeptidů jsme našli pět, které snížily pocit hladu u ještě nenakrmených medúz.“.

Zdroj: Pixabay

Co způsobila výměna neuropeptidů?

Následně výzkumníci zjistili, že jeden z těchto neuropeptidů – GLWamid – inhibuje zkracování chapadel, kterými si medúzy vkládají potravu do úst. Když vědci zvýraznili GLWamid v tělech medúz, zjistili, že je přítomen v motorických neuronech umístěných na koncích chapadel a že krmení zvyšuje hladiny GLWamidu.

To je vedlo k závěru, že u Cladonemy působí GLWamid jako signál sytosti – signál vysílaný do nervového systému, který naznačuje, že tělo má dostatek jídla.

U octomilek je oproti tomu za pocit sytosti odpovědný neuropeptidový myoinhibiční peptid (MIP). Mušky, které ho postrádají, jedí více potravy, a nakonec se stanou obézními. Vzhledem k podobnosti struktur obou těchto neuropeptidů se vědci domnívají, že jsou evolučně příbuzné, a tudíž je možné je zaměnit.

Což také provedli, MIP dali medúzám a GLWamid vložili muškám, které neměly MIP. Oba vyměněné peptidy fungovaly. U mušek vedl GLWAmid dokonce k eliminaci abnormálního přejídání. Další výzkumy by mohly vést k uplatnění těchto zjištění při boji s lidskou obezitou.

Štítky:
reklama
Související články
„Každý muž, žena, dítě a domácí zvíře na této planetě, které užívá lékařské služby, je spojeno s ostrorepem,“ připomíná profesor zoologie Win Watson z UNH. Zatímco poptávka po modré, antibakteriální krvi tohoto malého živočicha strmě stoupá, jejich populace klesá. Dojde po 450 milionů letech jejich existence na Zemi k vyhubení ostrorepů?   Proces získávání jejich krvemízy není […]
Výzkumníci z Centra výzkumu kardiovaskulárních zobrazovacích metod (Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School) oznámili vývoj modelu hlubokého učení, který může pomoci identifikovat nekuřáky s vysokým rizikem vzniku rakoviny plic.  Tento model je založen na 147 497 snímcích hrudníku od asymptomatických kuřáků a nekuřáků. Model se „naučil“ rozpoznávat vzory spojené s onemocněním plic na rentgenových […]
Od náhodného objevení penicilinu v roce 1928, jsou léčiva považována za zázrak, který uleví prakticky od jakéhokoli problému. Při nesprávném užívání ale mohou na dalších pár zadělat. Známe to nejspíš všichni. Pokud nám lékař předepíše lék, který na naše obtíže funguje, nevidíme důvod v něm nepokračovat do té doby, dokud tuto výhodu neztratí – tedy […]
Ačkoli jsou pro širokou veřejnost stále velkou neznámou, pro lékaře to platí přesně naopak. Počet agresivních nádorů mozku se totiž meziročně zvyšuje. Jen každým rokem si v České republice tuto diagnózu vyslechne na 900 lidí, s mírnou převahou mužů. A prognóza? Ta se liší případ od případu. „Pro nádory postihující mozek a mozkové obaly je […]
Uhlí, které ze všech zfosilních paliv znečišťuje životní prostředí nejvíce, je pro lidské zdraví mnohem škodlivější, než se dosud myslelo. Emise z uhlí jsou spojeny s dvojnásobným rizikem úmrtí ve srovnání s jemnými částicemi z jiných zdrojů. Nová studie publikovaná tento týden v časopise Science zjistila, že počet úmrtí souvisejících s emisemi z uhelných elektráren […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz