Domů     Medicína
Regulace pocitu sytosti je pro přežití klíčová. Co ji řídí?
Zdroj: Pixabay

Ke svému přežití potřebují všechny organismy motivaci k příjmu potravy, zároveň musí umět regulovat pocity hladu a sytosti. K tomu slouží neuropeptidy. Zdá se, že mají u všech živočišných druhů společný evoluční původ..

Pocity hladu a sytosti jsou pro přežití organismů klíčové, jejich stimulaci mají na svědomí hormony a také malé proteiny zvané neuropeptidy, které umožňují vzájemnou komunikaci nervových buněk neboli neuronů.

Neuropeptidy mají ve své výbavě lidé, stejně jako třeba myši nebo ovocné mušky zvané octomilky. Jejich rozšířenost svědčí o společném evolučním původu těchto malých bílkovinných molekul. Vědci se rozhodli prozkoumat, jak neuropeptidy fungují u medúz druhu Cladonema a u octomilek.

Medúzy mají propracované strategie hledání potravy i regulaci jejího příjmu, podobně jako savci, ačkoliv poslední společný předek medúz a savců žil nejméně před 600 miliony lety. Jejich těla jsou však ve srovnání s těmi savčími mnohem jednodušší.

Platí to i o jejich nervové soustavě, která je rozptýlená, na rozdíl od savců, kteří mají konkrétnější struktury, jako je mozek nebo ganglia. Skládá se ze dvou vrstev a umožňuje medúze souhru pohybu. I přes svoji jednoduchost mají medúzy rozsáhlý repertoár chování, včetně propracovaných strategií hledání potravy, spánku, rituálů páření i učení.

Zdroj: Museum of Natural History, Orange County, California

Pocit sytosti u medúz a octomilek

Octomilky jsou drobné mušky, dosahující velikosti jen 2-4 milimetry, které jsou oblíbeným testovacím druhem v laboratořích, protože se snadno chovají ve velkém množství a mají krátký generační čas. Vědci u nich rádi provádí testy s vypínáním a zapínáním genů, protože jim to může snadno ukázat, jak tyto geny fungují, což je možné aplikovat i na člověka, který s octomilkami sdílí polovinu genetické výbavy.

Díky těmto muškám mohli vědci zkoumat například Alzheimerovu nemoc, virus zika či biorytmy.

Skupina vědců, kterou vedli Hiromu Tanimoto a Vladimiros Thoma z Tohoku University’s Graduate School of Life Sciences, se zaměřila na malou medúzu druhu Cladonema s rozvětvenými chapadly, kterou je možné chovat v laboratoři.

Tato medúza mění množství snězené potravy na základě toho, jak velký má hlad. Vědci srovnali genové exprese u hladových a nakrmených medúz. Tanimoto k tomu říká: „Míra nakrmení změnila úrovně exprese mnoha genů, včetně některých, které kódují neuropeptidy.

Syntézou a testováním těchto neuropeptidů jsme našli pět, které snížily pocit hladu u ještě nenakrmených medúz.“.

Zdroj: Pixabay

Co způsobila výměna neuropeptidů?

Následně výzkumníci zjistili, že jeden z těchto neuropeptidů – GLWamid – inhibuje zkracování chapadel, kterými si medúzy vkládají potravu do úst. Když vědci zvýraznili GLWamid v tělech medúz, zjistili, že je přítomen v motorických neuronech umístěných na koncích chapadel a že krmení zvyšuje hladiny GLWamidu.

To je vedlo k závěru, že u Cladonemy působí GLWamid jako signál sytosti – signál vysílaný do nervového systému, který naznačuje, že tělo má dostatek jídla.

U octomilek je oproti tomu za pocit sytosti odpovědný neuropeptidový myoinhibiční peptid (MIP). Mušky, které ho postrádají, jedí více potravy, a nakonec se stanou obézními. Vzhledem k podobnosti struktur obou těchto neuropeptidů se vědci domnívají, že jsou evolučně příbuzné, a tudíž je možné je zaměnit.

Což také provedli, MIP dali medúzám a GLWamid vložili muškám, které neměly MIP. Oba vyměněné peptidy fungovaly. U mušek vedl GLWAmid dokonce k eliminaci abnormálního přejídání. Další výzkumy by mohly vést k uplatnění těchto zjištění při boji s lidskou obezitou.

Štítky:
Související články
Medicína Vesmír 17.7.2025
Myší kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) odhalují tajemství dlouhodobého pobytu ve vesmíru – od chování v mikrogravitaci až po změny na úrovni genů. Od dob Apolla 17, kdy pět „lunárních myší“ obletělo Měsíc, až po současné experimenty na ISS se myši staly klíčem k pochopení toho, jak dlouhodobý pobyt ve vesmíru ovlivňuje (lidské) tělo. […]
Jako věčné chemikálie jsou označovány chemické sloučeniny obsahující fluor, ze kterých je zhotovována řada vodě, mastnotě a skvrnám odolných výrobků, jako je nepřilnavé nádobí či oblečení do deště. Jenže tyto chemikálie se dostávají i do našich těl a jsou spojovány s řadou zdravotních problémů. Nyní se ukazuje, že si s nimi naštěstí do jisté míry […]
Medicína 14.7.2025
V roce 2023 zemřelo v důsledku užívání tabáku celosvětově více než 7 milionů lidí. Tabák zůstává hlavním rizikovým faktorem úmrtí u mužů, kde způsobil 5,59 milionu úmrtí. U žen se pak umístil na sedmém místě s 1,77 milionu úmrtí. Tabák stojí za přibližně každou osmou smrtí na světě a v některých zemích počet úmrtí prudce […]
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spánek stává luxusem. Jenže spánek není jen odpočinek. Je to chvíle, kdy se tělo opravuje, mozek uklízí, srdce zklidňuje, imunita […]
Historie Medicína 10.7.2025
Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy. Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz