Odborníci z Moravského zemského muzea v Brně se na Hladovém vrchu v ostravských Hošťálkovicích snažili objevit pozůstatky po lovcích mamutů. To se jim nepodařilo, přesto neodešli s prázdnou. Naopak!.

Archeologický výzkum zahájili vědci na Hladovém vrchu v roce 2019, soustředili na místo, které bylo před zhruba 26 tisíci let osídlené lovci mamutů. Ovšem v roce 2021 se jim podařilo identifikovat novou, dosud nenalezenou archeologickou vrstvu.

Pochází z mladší doby, v níž žili lovci kultury Magdalénien, tedy lovci sobů a koní. Jde o poslední velkou civilizaci období paleolitu, která žila přibližně před 17 až 11 tisíci lety. Pojmenovaná je podle lokality la Madeleine v Dordogne ve Francii.

Lovci sobů a koní

V loňském roce vyzvedli výzkumníci z naleziště v Hošťálkovicích kamennou strukturu, která kromě bloků pískovce obsahovala také nástroje a čepele z pazourku či hrubé nástroje z říčního kamene. Až při pozdějším prozkoumání v laboratoři si vědci na jednom z říčních valounů, který považovali za otloukač, používaný k výrobě pazourkových čepelí, všimli jemné rytiny znázorňující zvířata. Kámen měl rozměry 75 x 50 x 19,5 milimetru.

Archeoložka Zdeňka Nerudová k nálezu říká: „Ke skutečnému objevu rytiny došlo až v laboratoři muzea, když se nám při čištění nálezů podařilo rozpoznat rýhy ryté kamenným nástrojem. Postupně se tak objevila postava nějakého zvířete podobného mladému mamutovi.

Pomocí 3D mikroskopu se nám posléze podařilo rozpoznat hlavu dalšího zvířete, kterým je kůň.“ Stáří rytiny je odhadováno na 15 tisíc let. Podle archeologů jde o unikátní nález.

Rytina koně a mamuta

Zatímco kůň byl pro tehdejší lovce, obývající jeskyně, běžným a hojně loveným zvířetem, mamut v té době již vymíral, a proto byl zobrazován jen výjimečně. Archeolog Petr Neruda k tomu podotýká: „Přestože z tohoto období známě krásné rytiny koní a bizonů z jeskyně Pekárny, nejbližší paralely rytin mamutů jsou známy až z Německa.“ Na unikátnosti ovšem získává i lokalita Hladového vrchu, protože výzkum archeologů Moravského zemského muzea zde prokázal několik fází osídlení.

Neruda k tomu říká: „Období Magdalénien bylo dosud z oblasti Ostravska neznámé.“ Všechny dřívější významné nálezy, včetně tak zvané Petřkovické Venuše, která byla objevena roku 1953 na ostravském vrchu Landek, pocházely k období Gravettien.

Tato archeologická kultura, která zaujímala střední část mladého paleolitu s těžištěm zhruba před 27 až 24 tisíc lety, pro níž byl charakteristický lov mamutů, nese jméno podle francouzské lokality La Gravette.

Rytina by měla být představena veřejnosti na výstavě Moravské zemské muzeum, jež bude prezentovat nejvýznamnější archeologické nálezy. Konat by se měla v roce 2025. Je však možné, že představení nálezu veřejnosti proběhne v Ostravě dříve.