Podporují zdravý životní styl, ale také značně ulevují naší planetě. Zároveň jsou vhodnou alternativou pro jedince, které trápí intolerance na laktózu. Seznamte se, (ne)mléka…

Konzumace mléka byla do jídelníčku člověka zařazena v dobách neolitické revoluce. Od té chvíle představovala neprůhledná bílá tekutina skvělý zdroj vápníku a bílkovin, dále vitaminů skupiny B, jódu, ale také hořčíku nebo zinku. Z environmentálního hlediska je však její výroba noční můrou…

Nechtěný metan

Aktuálně jsou totiž krávy považovány za největší zemědělské přispěvatele změny klimatu a znečištění vody. „Zhruba 95% metanu u přežvýkavců vychází zepředu. To znamená říháním, a hodně častým“ uvedl profesor Richard Dewhurst ze Skotské zemědělské univerzity.

Ačkoli má tento plyn mnohem kratší životnost než je tomu třeba u oxidu uhličitého, je zhruba 28krát účinnější při oteplování atmosféry.

Všeho moc škodí…

Další problém představuje rozkládání hnoje, při kterém dochází k dalšímu uvolnění metanu a znečišťujících látek – například amoniaku. Mlékárna také vyžaduje 12krát více půdy na vyrobenou jednotku než ovesné mléko, a spotřebuje také 23krát více sladké vody než je tomu v případě sóji.

Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) je v USA třeba k výrobě jednoho galonu mléka zhruba 144 galonů vody, z čehož téměř vše je při výrobě využito k pěstování krmiva.

Prudký nárůst

Rostlinná mléka se proto na pultech obchodů objevují stále častěji. Podle zprávy Plant-Based State of the Industry Report z roku 2021, o jejíž vypracování se postaral Good Food Institute (GFI), vzrostl jejich prodej na území Spojených států o 4 %, tedy na 2,6 miliardy dolarů.

A zatímco některá z rostlinných alternativ dosahují lepších výsledků než jiná, a to s ohledem na životní prostředí, dokonce i ta, která si pro svou výrobu žádají více půdy a vody jsou na tom stejně či lépe než mléčné výrobky.

„Ve všech směrech jsou rostlinná mléka nepopiratelně volbou šetrnou k životnímu prostředí,“ prohlásila specialistka na rostlinnou výrobu, Priera Panescu z GFI.

Zázrak z mandloně

Nejoblíbenější alternativa zaujme svou mandlovou příchutí, a také jedním z nejnižších podílů skleníkových plynů na jednotku ze všech druhů mléka. Podle jedné ze studií, která byla zveřejněna v roce 2015 by mohlo využití mandlových „zbytkových“ produktů posloužit k celkové uhlíkové neutralitě těchto plodů.

K dalším výhodám patří vysoký podíl nenasycených mastných kyselin a také vyšší obsah tukům než je tomu například u obilných produktů. Nevýhodou je oproti tomu nadměrná spotřeba vody, která je využívaná k samotnému pěstování mandloní.

Podle odborníků si vypěstování jedné kalifornské mandle vyžádá tři galony. K úspěšnému opylování je navíc nutná přítomnost včel, které se mnohdy do sadů musejí dovážet, což se odrazí i na konečné ceně.

Lahodně z obilí?

Z údajů jedné průmyslové studie vyplynulo, že v porovnání s mlékárnami jsou při výrobě ovesného mléka sníženy emise skleníkových plynů až o 80 %, o 60 % kleslo využití energie.

Při pravidelné konzumaci podporuje tato alternativa pevnost kostí či kloubů, zaznamenán byl také pozitivní vliv na nervový systém nebo při snižování hladiny cholesterolu. Za minus by se dala označit skutečnost, že ovesná mléka obsahují přidaný cukr, ale také lepek, čímž jsou pro jedince s intolerancí nevhodné.

Nadupané aminokyselinami

Sójové mléko obsahuje podobné množství bílkovin jako je tomu u mléka kravského, ale také méně tuků. Podle profesorky udržitelnosti na Curtin University v Západní Austrálii, Dory Marinové, je sója zázračnou rostlinou, jelikož obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, které člověk potřebuje.

Pro ženy je sojové mléko prospěšné zejména během postmenopauzy, ve všeobecném měřítku příznivě ovlivňuje krevní tlak. Naproti tomu není vhodné pro jedince alergické na březový pyl, za výrobní nevýhodu je možné označit i prostorovou náročnost – právě odlesňován půdy za účelem pěstování soji totiž podle některých odborníků přispívá k neutěšenému stavu Amazonie.