Domů     Příroda
Tajemství průhlednosti skleněné žáby odhaleno
Zdroj: Wiki Commons

Žába zvaná rosněnka se proslavila průsvitnou kůží pokrývající spodní část jejího těla, která umožňuje jasně vidět všechny její břišní orgány. Vědcům se nyní podařilo vysvětlit trik, který ji činí ještě dvakrát až třikrát průhlednější. Bude přínosem i pro lidstvo?.

Rosněnce Fleichmannově (Hyalinobatrachium fleischmanni) se pro její průhlednost přezdívá skleněná žába. Tento malý stromový obojživelník žije v nížinách a lesích Střední a Jižní Ameriky. Rosněnka je podobná rosničce, ale má zlaté oči směřující dopředu.

Samci jsou dlouzí 19 až 28 mm, samice 23 až 32 mm. Mají zelenou poloprůsvitnou barvu a žluté průsvitné končetiny. Nejvíce fascinující je jejich břišní část, pod průhlednou kůží lze vidět jejich srdce, játra i kličky střev.

V nedávné studii zveřejněné v časopise Science odhalili vědci z Duke University v New Yorku, Carlos Taboada a Jesse Delia, trik, pomocí kterého se tato žába stává ještě dva až třikrát průhlednější. Biologové věří, že jim tato dovednost pomáhá vyhýbat se predátorům.

Žáby ji uplatňují rovněž při ochraně vajíček. Když rosněnky usnou, odsají 89 % svých jasně zbarvených červených krvinek do krystalicky ohraničených váčků v játrech, které odrážejí přicházející světlo, a činí je tak prakticky neviditelnými.

Když rosněnka spí

Spoluautor studie Jesse Delia to komentuje: „Průhlednost je vzácná a je těžké jí dosáhnout, protože naše tkáně obsahují spoustu věcí, které absorbují a rozptylují světlo.“ Mnoho vodních tvorů, například kril a salpy, jež jsou součástí planktonu, je průhledných, ovšem na souši je taková vlastnost spíše vzácností.

Důvodem, proč si této dovednosti u skleněných žab nikdo dlouho nevšiml, je, že k ní dochází, když žába přes den spí.

Zdroj: Wiki Commons

Rosněnky jsou noční tvorové, takže ti, kteří se jejich studiem zabývají, tak činí rovněž v noci, když jsou žáby aktivní. Jesse Delia, který se v rámci své dizertační práce zabýval studiem rodičovského chování skleněných žab, k tomu říká:

„Pracoval jsem v noci, takže všechny žáby, které jsem viděl, byly vzhůru. Až když jsem jednu vzal do laboratoře a viděl ji spát na skle, zjistil se, že se v jejím těle dějí neuvěřitelné věci.“.

Tajemství odhaleno

Mechanismus, díky kterému žába zprůhlední, je jasně viditelný pouhým okem, ovšem k pochopení toho, jak funguje, bylo zapotřebí zapojit zobrazovací techniku známou jako fotoakustická mikroskopie. „Když pigmenty absorbují světlo, jeho část se přemění v teplo,“ vysvětluje vedoucí studie Carlos Taboada, „a toto teplo vytvoří místní změnu tlaku, která vyvolá zvukovou vlnu.“ Vše, co pohlcuje světlo teoreticky generuje zvukové vlny.

Optická spektroskopie umožnila vědcům kvantifikovat, jak se zvyšuje transparentnost žáby během spánku, technika fotoakustické mikroskopie zase následně identifikovat červené krvinky poté, co zmizely v játrech.

Tento typ mikroskopie umí rovněž detekovat hemoglobin, protein, který přenáší kyslík v krvi. Díky tomu biologové odhalili, že spící rosněnce Fleischmannově koluje v těle o 96,6 % méně okysličeného hemoglobinu, než když je vzhůru.

Svatý grál hematologie

Toto zjištění by mohlo být přínosem i pro léčbu lidí. Příliš mnoho červených krvinek na jednom místě obvykle tvoří sraženinu, která může ucpat cévu a vést k život ohrožující trombóze. Skleněné žáby však mohou měnit velikost svých červených krvinek bez jakýkoliv negativních důsledků.

A přitom, když se zraní, jejich krev se nadále normálně sráží. To znamená, že mají to, co lékaři hledali po desetiletí: biologický mechanismus, který zabraňuje nadměrnému krvácení a zároveň nadměrnému srážení krve.

„Říká se mu svatý grál hematologie,“ vysvětluje Taboada. A skrývá se pod průhlednou kůží skleněných žabek.

Více se dočtete v čísle 5/2023, které vyšlo 17. dubna 2023.

Štítky:
Související články
Mexiko aktuálně sužují vysoké teploty, které atakují nebezpečnou hranici 50 stupňů Celsia. Příliš žhavé dny však nemají dopad pouze na lidskou populaci, ale i na tu zvířecí… Podle odborníků totiž na jihovýchodě země v posledních týdnech zemřelo téměř sto vřešťanů. Za běžných podmínek jsou jejich domovem koruny stromů, nyní se však desítky mexických vřešťanů nacházejí […]
Z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna, vyplývá, že ve městě se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a rozšíření druhů zdokumentoval na jednotlivých mapách. […]
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz