Domů     Medicína
Nasadili život při zkoumání zákeřných chorob
Zdroj: Wiki Commons by Muhammad Mahdi Karim

Nemoci provázely lidský život od nepaměti. V historii se ale našlo několik statečných lékařů a badatelů, kteří ve snaze porozumět příčinám zákeřných chorob či na ně objevit lék, riskovali vlastní zdraví a někdy i život. Kteří odvážlivci to byli?.

Skotský lékař, chirurg a patolog John Hunter (1728-1793) věřil, že kapavka a syfilis jsou různými stádii stejné choroby. Aby potvrdil svoji teorii, rozhodl se k odvážnému experimentu, přenesení kapavky z údu nakaženého vojáka na nenakaženého, který popsal ve svém spisu O léčení chorob venerických z roku 1786. Jak moc názorný byl, tedy zda pokus provedl přímo na sobě, je dodnes sporné.

Jeho dílo je psané velmi neutrálně, což je ale pochopitelné, protože jeho lékařské ani osobní reputaci by příliš neprospělo, kdyby se k nákaze veřejně přiznal.

Kapavka a syfilis totéž (ne)jsou

V rámci pokusu se u dříve zdravého pacienta za krátkou dobu objevily příznaky kapavky a zanedlouho i syfilitidy. Problémem bylo, že oběma chorobami trpěl už nešťastný voják, od kterého pocházel původní vzorek.

Hunter se pak velmi usilovně snažil přijít na to, jak obě choroby vyléčit, ale marně. Až o 51 let později potvrdil výzkum francouzského lékaře Philippa Ricorda (1800–1889), že mají kapavka a syfilis odlišné původce.

Před objevem antibiotik byla kapavka léčena použitím rtuti, dusičnanu stříbrného či arenu. Účinný lék na syfilis, Salvarsan, byl vyvinut v roce 1910 německým lékařem Paulem Ehrichem (1854–1915).

Americký medik Stubbins Ffirth (1784-1820), který studoval na Pensylvánské univerzitě v době, kdy stát postihla nejhorší epidemie žluté zimnice v historii, se zase domníval, že nemoc není nakažlivá, ale způsobuje ji horko a stres.

Aby svoji teorii dokázal, začal si do řezů na pažích vtírat krev, sliny i moč nakažených pacientů. Poté začal inhalovat vzduch vycházející z úst nemocných. Nákaza se u něj ale neprojevila. Začal proto experimentovat s černými zvratky nemocných.

Vtíral si je do ran, jejich výluh si pak kapal do očí, a dokonce je i pozřel. Přesto neonemocněl.

Nakažlivost žluté zimnice

Výsledky svých pokusů, při kterých se mu nepodařilo infikovat se žlutou zimnicí, považoval za potvrzení své hypotézy, že nemoc není nakažlivá. Svá zjištění publikoval ve své diplomové práci v roce 1804. Až později se ukázalo, že vzorky tělních tekutin, které Ffirth pro své pokusy používal, pocházely od pacientů v pozdním stádiu nemoci, kteří tak již nebyli kontaminováni virem.

Objev, že žlutou zimnici přenášejí samičky komárů Aedes aegypti, učinil až roku 1881 kubánský epidemiolog Carlos Finlay (1833–1915).

Zdroj: Wiki Commons

Velkou odvahu při dokazování své teorie projevil také italský lékař a parazitolog Giovanni Battista Grassi (1854–1925). V parazitologii dosáhl mnoha úspěchů a prvenství. Věnoval se studiu blech, objevil nový druh pavouka, který pojmenoval po své manželce, a bylo to on, kdo položil základy boje proti škůdcům, když identifikoval nejnebezpečnějšího škůdce vinné révy, hmyz jménem mšička révokaz.

Zkoumal také tasemnice, přičemž u lidské trpasličí tasemnice správně určil, že ke svému vývoji nepotřebuje mezihostitele.

Nákaza škrkavkami z těla zemřelého

Měl i vlastní teorii o tom, jak se do lidského těla dostávají jeho nejběžnější parazité, škrkavky, a to pozřením vajíček. Při pitvách byli totiž 15 až 20 cm dlouzí dospělci nalézáni v trávicím traktu nebožtíků ve velmi hojném počtu.

Sníst takto velké červy nikdo nemohl, jak se tam tedy dostali? Dne 30. srpna 1879 si proto Grasii nechal připravit zvláštní svačinu, vajíčka škrkavek získaná z vnitřností nakaženého nebožtíka. Za tři týdny se u něj začaly projevovat zdravotní obtíže a ve své stolici nalezl vajíčka škrkavek. Byly jich desítky tisíc.

Štítky:
Související články
Medicína 27.4.2026
Na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity (MU) v Brně byly v dubnu 2026 otevřeny nové prostory Centra excelence CREATIC, které se specializuje na výzkum a vývoj buněčných a genových terapií. Účelem je zpřístupnit inovativní léčbu jedincům, kteří se potýkají se závažnými a vzácnými chorobami. „Od samého počátku budování Centra excelence CREATIC stojí v centru našeho zájmu […]
Vědci objevili charakteristické změny ve střevním mikrobiomu, které jsou výraznější u lidí s genetickým rizikem Parkinsonovy choroby a ještě výraznější u těch, kterým již tato nemoc byla diagnostikována. To zároveň vzbuzuje naději na nové terapie… Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia […]
Střevní červi mohou tlumit zánět v lidském těle, ale jen pokud mají dostatek vlákniny. Bez ní se jejich organismus přepne do jakéhosi hibernačního režimu a ochranný efekt mizí. Ukazuje to nová studie parazitologů z Biologického centra Akademie věd ČR publikovaná v prestižním časopise Nature Communications. Střevní parazité byli po většinu evoluční historie běžnou součástí lidského trávicího […]
Běžeckých závodů probíhá po celém světě nespočet, roste však množství akcí, při kterých se sportovci potýkají s horkem. Pravidelné vystavování se teplu, a to nejen při tréninku, může donutit tělo adaptovat se – zlepšit rychlost pocení, objem krve i kardiovaskulární zátěž. Vše má ale své limity! Už během olympijských her v Paříži v roce 2024 […]
Čím více je lidí na planetě, kteří se navíc dožívají stále vyššího věku, tím větší je i poptávka po náhradách nemocných orgánů. Bohužel orgánů od dárců není dostatek. Vědci proto hledají jiné cesty. Vedle experimentů s xenotransplantacemi orgánů od zvířat se zaměřují na tisk orgánů na 3D tiskárnách. Blížíme se k vytištění funkčních orgánů, nebo […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz