Plasty jsou zkázou pro naši planetu a mikroplasty ničí naše těla. Zatímco jedněch jsou plné moře a oceány, ty druhé nyní bez potíží najdete v lidské krvi a lidských orgánech. Stanou se z nás plastové figurky?

Oba výzkumy, prokazující přítomnost plastů hluboko v lidském těle, pocházejí ze začátku roku 2022 a jsou podle výzkumníků alarmující. Mikroplasty mohou mít vskutku neblahý vliv na správné fungování orgánů a cirkulování krve.

Je jasné, že mikroplasty jsou špatné. Lze je ale ještě vůbec zastavit?

Nepředstavují vs. představují

Jsou tomu pouhé tři roky, co zpráva evropského projektu SAPEA (Science Advice for Policy by European Academies) poukazovala na fakt, že míra zamoření životního prostředí mikroplasty nepředstavuje pro člověka akutní nebezpečí.

Nyní je rok 2022 a vše je jinak, znečištění plasty se za dobu koronavirové krize nezpomalilo, naopak došlo ke zrychlení a ani nahrazování jednorázových brček či příborů nemělo žádný efekt. Nedávná studie vědců z univerzity v Edinburghu prokázala, že během jediného roku svého života pozře člověk spolu s jídlem až 68 415 plastových vláken, což je vskutku vysoké číslo.

Vědci uvádějí, že je v podstatě jedno, jaké jídlo jedinec zvolí, tak jako tak do sebe dostane asi 100 plastových mikročástic. Plasty nemusí přitom obsahovat ani samotná potravina, nýbrž se usadí na jídle působením vzduchu a prachu, což dokázaly pokusy s Petriho miskou.

Původ plastů není jasně dán. Mikroplasty se totiž nachází všude kolem nás – na oblečení, na čalouněném nábytku nebo na kobercích. Vzhledem k výskytu mikročástic ve vzduchu je ovšem zjevné, že se nedostávají do těla výhradně konzumací potravin, ale též samotným dýcháním.

Plastová stavebnice v plicích

Vůbec poprvé v historii bylo zaznamenáno znečištění mikroplasty hluboko v plicích živých lidí. Částice byly nalezeny téměř ve všech analyzovaných vzorcích, konkrétně u 11 ze 13 pacientů podstupujících chirurgický zákrok.

Vědci uvedli, že znečištění mikroplasty je nyní všudypřítomné po celé planetě, takže expozice člověka je nevyhnutelná a znamená, že existují rostoucí obavy ohledně nebezpečí pro zdraví. Nejběžnějšími nalezenými částicemi byl polypropylen, používaný v plastových obalech, trubkách a PET lahvích.

Již dříve bylo dokázáno, že se mikroplasty dostávají do těla konzumací potravin a vody, ale i během dýchání. Je také známo, že u pracovníků vystavených vysokým hladinám mikroplastů se rozvinula různá onemocnění.

Dopad neznámý

Dopad na zdraví je zatím neznámý, ale vědci jsou znepokojeni, protože mikroplasty zcela logicky poškozují lidské buňky. „Neočekávali jsme, že najdeme nejvyšší počet částic v dolních oblastech plic nebo částice o velikosti, kterou jsme našli, očekávali bychom, že částice těchto velikostí budou odfiltrovány nebo zachyceny, než se dostanou tak hluboko,“ řekla Laura Sadofsky z lékařské fakulty Hull York ve Velké Británii, hlavní autorka studie.

Tato data poskytují důležitý pokrok v oblasti znečištění ovzduší, mikroplastů a lidského zdraví. Informace by mohly být použity k vytvoření realistických podmínek pro laboratorní experimenty ke stanovení zdravotních dopadů.

Zajímavostí je, že se mikroplasty v minulosti již v lidských plicích našly, ověřeno to bylo dvěma předchozími studiemi, které zjistily podobně vysokou míru mikroplastů v plicní tkáni odebrané při pitvách.

Tentokrát je to však poprvé, kdy se povedlo prokázat, že se v takto vysokém množství mohou vyskytovat také v plicní tkáni živých lidí. „Je naléhavě zapotřebí podrobnějšího výzkumu toho, jak mikroplasty a nanoplasty ovlivňují struktury a procesy v lidském těle a zda a jak mohou transformovat buňky a vyvolávat karcinogenezi, zejména s ohledem na exponenciální nárůst výroby plastů,“ dodala na závěr Sadofsky.