Domů     Příroda
Z výšky se invazní druhy hledají lépe
Pavel Polcar 12.7.2022
Foto: Pixabay

Na invazní druhy se v poslední době zaměřili také vědci z Česka. Instituce VUT v Brně a Botanický ústav Akademie věd v Průhonicích spojily své síly a výsledkem jejich několikaleté spolupráce je malé bezpilotní letadlo uzpůsobené pro potřeby monitorování výskytu invazních druhů rostlin.

Systém bude sloužit ke snadnému a především i levnému monitorování nepůvodních druhů, mezi které se řadí dlouhodobě problematický bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), původem kavkazská rostlina, která velmi rychle zamořila valnou část Evropy.

Rostlina je nepřehlédnutelná, dorůstá do výšky několika metrů a okamžitě zaujme svými širokými bílými květy, jež mohou dosahovat průměru až půl metr. Za vším lze hledat dobrý úmysl, jenž však skončil fiaskem – bolševník byl totiž na kontinent dopraven v 19. století jako dekorativní rostlina do parků.

Od té doby zvládl zamořit rozsáhlá území a od druhé světové války se začal nekontrolovatelně šířit.

i v Česku.

Další „zkázonoši“

Krom bolševníka trápí evropské země také zlatobýl (Solidago) z Kanady, pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) z Číny nebo křídlatka japonská (Reynoutria japonica), všechny tyto druhy bedlivě sledují badatelé pod vedením Jany Müllerové z Botanického ústavu Akademie věd. Vědci proti invazním druhům „vytáhli do boje“ za pomoci moderních technologií.

Foto: Pixabay

Cílem našeho prvního společného projektu bylo vyvinout metodiku pro mapování čtyř konkrétních invazních druhů: bolševníku, pajasanu, křídlatky a akátu. Během spolupráce jsme vyvinuli první bezpilotní letadlo optimalizované přímo pro toto použití.

Teď pokračujeme s navazujícím projektem – botanici se zaměřili na další druhy, které je složitější detekovat, a já se věnuji zdokonalení letadla, aby mapování poskytovalo ještě přesnější výsledky,“ vysvětlil Petr Dvořák z Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

Základem je pořádné vybavení

Součástí bezpilotního letounu je vylepšená multispektrální kamera a navigační systém, což se pojí i s výrazně větší spektrální a prostorovou přesností. Oproti klasickému snímkování pomocí pilotovaného letadla má hned několik výhod.

Podle Dvořáka je mezi hlavními benefity především větší operativnost a nižší cena. V případě, že nastane vegetační období nějaké rostliny, potřebují botanici zmapovat prostor okamžitě, nemohou čekat na celonárodní snímkování, jež se navíc opakuje jen jednou za několik let.

Foto: Pixabay

Volně dostupné satelitní snímky jako Sentinel či Landsat nejsou pro malá ohniska invaze dosti podrobné. A zaplatit komerční satelitní snímky nebo firmu, která s letadlem nasnímkuje pár hektarů území, je drahé.

Navíc je družicové i letecké snímkování dost závislé na počasí, létá se tisíce metrů nad zemí a nesmí být proto žádná oblačnost,“ popisuje vědecký pracovník. Letoun dokáže létat maximálně 120 metrů nad zemí, a to i pod oblačností.

Podle Dvořáka znamená snímání z malé výšky také lepší rozlišení výsledného obrazu.

Z nasbíraných dat jsou následně zpracovávány georeferencované ortomozaiky, což jsou letecké mapy s přesnými souřadnicemi. Poté jsou užity klasifikační algoritmy za účelem rozeznávání jednotlivých druhů rostlin.

Mezi ně patří i algoritmy strojového učení, jež usnadňují práci s velmi detailními daty z bezpilotních prostředků.

Foto: Pixabay
Související články
Příroda Technika 24.12.2025
Používání dronů je v moderní době velmi rozšířené, a to v různých oblastech lidské činnosti. Spoléhají na ně i odborníci, kteří se zabývají zdravím keporkaků a dalších velryb v arktických vodách. Bezpilotní stroje jim pomáhají svým způsobem sbírat dech těchto zvířat. Tým vědců z britské King’s College London či norské Nord University navádí drony naložené […]
Příroda Zajímavosti 23.12.2025
Vědci zjistili, že lední medvědi žijící v jižním Grónsku se geneticky liší od svých druhů ze severu ostrova, což naznačuje, že se mohli přizpůsobit teplejším podmínkám, které v místě vládnou. Mohlo by to lední medvědům pomoci přežít ve stále teplejším světě? Vědci z University of East Anglia ve studii, která je považována za první statisticky […]
Příroda 20.12.2025
V chladných vodách u pobřeží Britské Kolumbie vědci poprvé zdokumentovali chování, které jinde pozorováno nebylo. Kosatky dravé a plískavice plochočelé z čeledi delfínovítých se zde při lovu lososů čavyča pohybují společně a jejich interakce nese jasné rysy spolupráce. Studie publikovaná v časopise Scientific Reports přináší záběry z dronů, podvodní akustické záznamy i data z kamer […]
Příroda Zajímavosti 19.12.2025
Lidský imunitní systém je značně pokročilý, vyniká zejména v učení a přizpůsobivosti, díky očkování jsme schopni imunitu ještě více posílit, což nám umožňuje bojovat s řadou nemocí. Přesto existují zvířata, která mají v určitých oblastech efektivnější a odolnější imunitní mechanismy než lidé. Vědci se zkoumáním jejich imunity nyní podrobně zabývají, neboť věří, že pochopení jejich […]
Objevy Příroda 18.12.2025
Filip Hrbáček z Masarykovy univerzity získal prestižní grant ERC-CZ na výzkum, který může změnit naše chápání klimatických změn v polárních oblastech. Jeho projekt SEAL zkoumá, jak půdní vlhkost ovlivňuje stabilitu permafrostu a život v rychle se měnícím prostředí severní Antarktidy. Antarktický poloostrov se v posledních desetiletích ohřívá rychlostí, která vědcům nahání vrásky. Od poloviny 20. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz