Domů     Příroda
Bylinka bude závodním koním pomáhat s regenerací
Dagmar Garciová 12.7.2022
Foto: Pixabay

S jaterními problémy pomůže bylinka ostropestřec mariánský, jejíž regenerační účinky jsou známé odnepaměti. Majestátní nejčastěji pěstovaná bylina původem z Kanárských ostrovů a středomoří je doslova záchranou pro naše poškozená játra, která již „melou z posledního“.

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) neboli mariánský bodlák se ukázal být vhodný jako doplněk stravy pro závodní koně. Nový léčebný přístup testují odborníci z Mendelovy univerzity v Brně.

Koně určeni pro závody jsou vystavováni dlouhodobé fyzické zátěži, s čímž se pojí celá řada potíží srdečními svaly počínaje, narušením kosterní svaloviny, metabolismu a jaterních buněk konče. Speciálně upravená strava, jež by se koním pravidelně podávala, by mohla tyto příznaky zmírnit.

Krom koní by výsledky výzkumu mohly nalézt uplatnění i u dalších zvířat a dokonce i v případě lidí. „Látky obsažené v semeni ostropestřece mají potenciální vliv na zmírnění nebo prevenci negativních důsledků fyzické zátěže na organismus, mohou pozitivně ovlivnit i energetický metabolismus během samotné fyzické zátěže sportovních koní,“ uvedla výzkumnice Hana Dočkalová z Ústavu výživy zvířat a pícninářství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Foto: Pixabay

Zdravý zdroj energie

Vědci ostropestřec vyzkoušeli v praxi v hřebčíně v Tlumačově na Zlínsku, kde tamní koně dostávali stravu v podobě granulí s příměsí ostropestřce mariánského. Zdraví koní bylo sledováno pomocí pravidelných krevních rozborů a pro přesnější a okamžité údaje byly monitorovány fitness hodinkami s GPS, připnutými například k uzdečce, a hrudními pásy pro objektivní posouzení výsledků.

Experimentu se zúčastnilo celkem 14 koní, z nichž bylo 7 krmeno upravenou směsí a zbylých 7 dostávalo běžné krmivo. Denní dávka granulové směsi s ostropestřecem byla dva kilogramy – jeden kilogram ráno a druhý večer.

Program koní zůstal stejný jako každý jiný pracovní den, pravidelně trénovali, přičemž jejich aktivita byla zaznamenávána a grafy z hodinek byly archivovány.

Prokážou se jeho benefity v praxi?

Sběr dat trval do konce letošního června a během léta budou vědci nasbírané údaje porovnávat a vyvodí z nich nějaký závěr. Výsledky tříletého vědeckého projektu, jenž byl financován Technologickou agenturou České republiky, by měly být k dispozici během roku 2022, avšak dle vyjádření odborníků byli jisté rozdíly patrné již během experimentu.

Podle Hany Dočkalové se jisté pokroky projevily na krevních biochemických parametrech, a to že u sledovaných koní, kteří dostávali ostropestřec, oproti těm koním, kteří ostropestřec nedostávali, dokázal jejich organismus mít po fyzické zátěži nižší hodnoty neesterifikovaných mastných kyselin.

Foto: Pixabay

Zároveň u těchto koní došlo k rychlejšímu návratu stresového hormonu kortizolu do klidových hodnot. Koně se rychleji vyrovnávají se stresem spojeným s fyzickou zátěží,“ doplnila vědkyně. „Každý rok tyto hřebce připravujeme na základní zkoušky výkonnosti, tím pádem je dáváme do zátěže.

Zkouška ostropestřece je vlastně zkouškou toho, jestli budou tito hřebci snášet zátěž lépe,“ řekl David Olejníček, ředitel Zemského hřebčína v Tlumačově.

Stoupá na žebříčku popularity

Ostropestřec mariánský se stává čím dál oblíbenější bylinkou. Výtažky z jeho semen nalézají uplatnění zejména při léčbě toxicko-metabolického poškození jater a jaterních chronických onemocnění. Mezi stěžejními látkami rostliny je tzv.

sylimarin, což je soubor velice silných a zásadních antioxidantů s protizánětlivými, antivirovými a antioxidačními účinky a právě díky sylimarinu jsou játra detoxikována a regenerována. Sylimarin se váže na receptory membrán jaterních buněk, které propouštějí jedovaté látky, a tím zabraňuje jejich vniknutí do jaterní tkáně.

Obrovskou mýlkou je tvrzení, že není nutné ostropestřec brát v případě zdravých jater, ale je třeba si uvědomit, že játrům škodí i nezdravý životní styl v podobě nedostatku pohybu a špatného stravování.

Pravidelnou „ostropestřecovou kúrou“ se tak rozhodně nedá nic zkazit. Veškeré účinky jsou navíc podloženy několika vědeckými studiemi. Kromě komplexu antioxidantů obsahuje bylina také cenné nenasycenné mastné kyseliny, díky nimž je usnadněno vstřebávání vitamínů a minerálů a které jsou důležitou podporou správného fungování imunitního systému.

Foto: Pixabay

Rostlina je z téměř 30 % tvořena bílkovinami a z dalších 30 % rostlinnými oleji. Konkrétně se jedná o kombinaci kyseliny olejové, linolové a dalších nenasycených mastných kyselin. Aminokyseliny ostropestřece pak působí jako zdroj regenerace organismu.

Ostropestřec obsahuje velmi silnou kombinaci látek, mezi nimiž je i řada vitamínů, minerálů, flavonoidů, silic, vláknin, bílkovin a sacharidů.

Související články
Příroda 1.12.2024
Jsou to děsivé úkazy. Hurikán i tajfun bere životy, ničí majetek a pustoší. Jediná spolehlivá ochrana před nimi je útěk. Nová zjištění navíc naznačují, že těchto jevů bude přibývat. Tam, kde je atmosféra, tam je i její proudění. A to dokáže leckdy nabýt až pekelných rozměrů. Například na Neptunu jsou větry schopné překročit i rychlost […]
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz