Domů     Příroda
Konec perlorodky v Čechách
Jan Zelenka 28.1.2022

Život dospělé perlorodky je prostý. Zatímco kolem běží dějiny, ona sedí 100 let na jednom místě a filtruje vodu tak poctivě, že ji můžeme bez obav pít. Bohužel jsme tuto nenápadnou hrdinku všedního dne přivedli na pokraj vyhynutí, přirozenou cestou se u nás nerozmnožuje už více než 30 let. Co se stalo?.

Začátkem 20. století žily perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) na českých tocích ve velkých koloniích o stovkách tisíc jedinců. Nebyly tehdy žádnou vzácností a běžně sloužily například jako levné krmivo pro drůbež.

Dnes jich v celé České republice žije asi 10 000, největší kolonie se nachází na Šumavě, v národní přírodní památce Blanice. Příčiny fatálního úbytku spočívají v poválečném rozvoji průmyslových a městských aglomerací, ale také v bezohledné zemědělské politice komunistického režimu – škody napáchané na krajině jsou často nenapravitelné.

Perlorodka má navíc tak složitý rozmnožovací proces, že i v nedotčené přírodě pro něj nastávají vhodné podmínky jen zřídka, tak jednou za 10 let.

Zrození perlorodky: Mission Impossible

Všechno začíná koncem jara, když se řeka trochu ohřeje. Samci do vody vypouštějí spermie, které pronikají do samičích lastur a oplodní tam vajíčka. Čím víc spermií ve vodě, tím větší šance na potomstvo – hustou koncentraci spermatu vyprodukují jedině velké kolonie, jenže ty už v našich krajích právě nemáme.

Druhá fáze se odehrává v pozdním létě, kdy oplodněné samičky vypustí z lastur glochidia – statisíce larev o velikosti 40 až 50 mikrometrů, které dozrály ve vajíčkách a prořezaly se jimi ven jako lidský zub.

Teď začíná závod s časem. Proudem unášená glochidiaotřebují rychle potkat rybu, které se uchytí v žábrách, jinak zahynou. Ideálním hostitelem je losos, jehož migrační trasy jsme však dávno zastavěli přehradami a jezy.

Zastoupit ho dokáže pouze pstruh obecný, avšak jen jednou za život, protože pak na glochidia získá imunitu podobně jako děti na neštovice. V našich tocích ho navíc vytlačuje uměle vysazovaný pstruh duhový, v jehož žábrách glochidia do 48 hodin uhynou.

15 stupňů, 15 dnů, 15 let a ideální dno

Pokud se však poštěstí a glochidia uvíznou v žábrách toho správného pstruha, dorostou v nich přes zimu do velikosti půl milimetru a nastává další napínavá fáze vývoje. K dokončení metamorfózy je nezbytné, aby teplota vody dosahovala aspoň 15 °C po dobu 15 dnů za sebou.

Nepřetržitě. Většinou k tomu samozřejmě nedojde a celá generace perlorodek zahyne. Když se to ale jednou za dlouhý čas podaří, glochidia se promění v malé perlorodky, vypouzdří se do vody a klesnou na dno, většina bohužel na místo s nevhodným povrchem, takže opět uhyne.

Ty, které přistanou na čistém písčitém nebo kamenitém dnu s dostatkem kyslíku, se zavrtají pod povrch, ale ani tam ještě nemají vyhráno. Stávají se oblíbenou potravou dravých larev vážky, chrostíka a dalšího hmyzu.

Lastury z organického vápníku, které by je před predátory ochránily, jim rostou pomalu a svrchu je navíc rozežírá kyselá voda. Po nějakých 15–20 letech pomalého růstu vykoukne perlorodka na povrch jako dospělý jedinec. Teď je jejím nepřítelem víceméně jen člověk a jeho zásahy do krajiny.

Pomáhat může každý

Ochraně perlorodky říční se významně a dlouhodobě věnuje organizace Beleco, z.s. (https://www.beleco.cz/)

Podílela se například na vytvoření záchranného programu, spolupracuje s mnoha státními institucemi a výzkumnými organizacemi. „Naším společným cílem je pomoci překlenout kritické období živočichovi, který tu s námi žije od prvohor a na našem území, respektive v celém středoevropském prostoru, je ohrožen vyhynutím.

Pro perlorodku je za minutu dvanáct,“ vysvětluje Jana Slezáková, spoluautorka poslední etapy záchranného programu a pokračuje: „Můžeme s jistotou říci, že tam, kde žijí perlorodky, je kvalitní životní prostředí a řeka s funkčními přírodními procesy.

Aby počet takových lokalit vzrůstal, je potřeba snižovat znečištění z odpadních vod, budovat šetrnější zemědělství a lesnictví, udržitelnou turistiku a zapojovat veřejnost. To je naše práce, to děláme my.

Na té základní praktické úrovni se může k přírodě chovat ohleduplně každý člověk.“.

Více informací hledejte například na: https://www.perlorodkaricni.cz/

Text: Martina Overstreet

Související články
Příroda 8.2.2026
Hluboko pod povrchem Země, kam se nikdy nedostane vrták ani sonda, se zřejmě nacházejí rozsáhlé a dosud málo pochopené struktury, které ovlivňují jednu z nejzásadnějších vlastností planety: její magnetické pole. Nová britská studie ukazuje, že nepravidelnosti v magnetickém poli, zaznamenané v horninách starých stovky milionů let, mohou být stopou po obrovských útvarech ležících těsně nad […]
Příroda 7.2.2026
Nová mezinárodní studie ukazuje, že skutečná monogamie je v živočišné říši vzácná a navíc je často zaměňovaná s pouhou sociální vazbou. Výzkum rozlišuje mezi párovým soužitím a genetickou monogamií a ukazuje, že i u druhů považovaných za takříkajíc věrné běžně dochází k záletům. Monogamie, tedy životní partnerství dvou jedinců po delší dobu či dokonce po […]
Leguáni zelení (Iguana iguana) jsou poměrně velcí plazi, kteří jsou na Floridě invazivním druhem. Nepřizpůsobili se proto dostatečně zdejšímu klimatu. Když přejde zemí studená fronta, mají tito studenokrevní živočichové problém s termoregulací. Chlad je může uvést do stavu strnulosti, kdy se neudrží na stromech či plotech a padají k zemi. Tito ještěři dosahují délky jednoho […]
Medicína Příroda 5.2.2026
Chuť na hořké v nás spouští jeden z nejstarších ochranných reflexů. V přírodě totiž hořkost často signalizovala jedovaté látky v rostlinách. Mozek se proto během evoluce naučil, že hořké rovná se potenciálně nebezpečné. I dnes, v době laboratorně testovaných potravin, tento mechanismus funguje téměř automaticky. U většiny lidí vyvolává hořká chuť instinktivní odpor, někdy dokonce […]
Příroda 4.2.2026
V minulosti získávali a dodnes někde získávají lučištníci jed na své šípy z různých zdrojů. Z rostlin, od hadů. Kapitolu samo o sobě představují takzvané šípové žáby. Jde o extrémně jedovaté a přitom malé, i kolem jednoho centimetru měřící jihoamerické pralesničky. Vyznačují se výraznými barvami, jimiž všem predátorům dávají jasně najevo, aby se jim zdaleka […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz