Vědcům se podařilo extrahovat lidskou DNA z buněk pokožky hlavy, zachycenou v látce, kterou vytvářejí samice vší, aby připevnily svá vajíčka, známá jako hnidy, k lidským vlasům.

Mezinárodní tým vědců z univerzity v Readingu důkladně prozkoumal vzorky lepkavé směsi podobné lepidlu produkované vší dětskou (Pediculus capitis) ze starověkých mumifikovaných pozůstatků v Argentině, lidských vlasů z Chile a scvrklé hlavy starověkého Jivaroanského lidu z amazonského Ekvádoru.

Zkoumání dějin lidstva prostřednictvím parazitů není přitom nic nového, jde však o první případ získání DNA lidí žijících v pravěku z tzv. lepidla, které vylučují vši. Toto lepidlo se skládá z bílkovin podobných keratinu.

Samička ho vylučuje ze svého pohlavního orgánu na vlas hostitele, kde rychle ztvrdne..

Mikkel Winther Pedersen z univerzity v Kodani, který se na studii podílel, vysvětlil, že „hnidový cement“ obsahoval tolik DNA jako lidský zub a dvakrát tolik, než se obvykle získává z lidských kostí. „DNA extrahovaná z hnidového cementu odhalila pohlaví lidských hostitelů, migraci asi před 2000 lety ze severoamazonských plání směrem k středozápadní Argentině a stopy viru objeveného v roce 2008,“ uvedl Pedersen.

„Polymavirus z Merkelových buněk je obvykle vylučován zdravou lidskou kůží, ale když se dostane do těla, může, u jedinců s oslabenou imunitou, způsobit rakovinu kůže. Jeho přítomnost na jedné z mumií naznačuje, že vši mohou šířit virus,“ dodal vědec.